Zítra je poslední školní den a školáci si půjdou vyzvednout vysvědčení. Kromě školních prázdnin ale brzy začnou i ty parlamentní. Rekonstrukce státu proto připravila vysvědčení pro vládu, ve kterém hodnotí její dosavadní bilanci v prosazování protikorupčních opatření. A nevychází to zrovna nejlépe, na mnohých zákonech má hlavní podíl opozice a jiné zase vláda nestíhá do konce svého volebního období schválit.
Rekonstrukce státu za zákon o lobbování lobbuje už nějaký pátek. Zákon se ale zasekl v druhém čtení a šance na jeho schválení do voleb je téměř nulová. Zákon, který počítá i se zavedením takzvaného registru lobbistů, by přitom mohl výrazně zlepšit důvěru občanů v politiky. Více než 70 % Čechů považuje za důležité vědět, kdo ovlivňuje podobu zákonů, a polovina Čechů si myslí, že lobbing má výrazný nebo dokonce zcela zásadní vliv na podobu zákonů. Vyplývá to z průzkumu Rekonstrukce státu.
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů z dílny Ministerstva spravedlnosti, vedeného hnutím ANO, se posouvá Sněmovnou jen velmi pomalu. V polovině května tohoto roku proběhlo první čtení zákona a nyní ho projednávají sněmovní výbory. Ty si dávají s přispěním samotných poslanců na čas, a proto hrozí, že se normu nepodaří schválit do října 2021, tedy do konce současného volebního období. Schyluje se tak k dalšímu debaklu vlády Andreje Babiše (ANO) v boji s korupcí. Proto protikorupční organizace Transparency International (TI), Oživení a Rekonstrukce státu přinášejí společné shrnutí současné situace týkající se této klíčové legislativy.
Minulý týden vrátil Senát Poslanecké sněmovně novelu exekučního řádu se zásadními změnami, které mohou desítky tisíc předlužených lidí dostat z bezvýchodné situace. Nejde však o nějakou hurá akci Senátu - zástupci poslaneckých klubů se na podobě senátní vratky podíleli a je tak velká šance na definitivní schválení senátní podoby zákona. Přinášíme podrobný přehled nejdůležitějších změn, které senátní verze novely přináší a za které lobbovala i Rekonstrukce státu.
Zítra budou poslanci hlasovat ve třetím čtení o novele zákona o střetu zájmů. Ve hře je nejen posílení vymahatelnosti zákona, ale také velmi problematický pozměňovací návrh poslance KSČM Jiřího Valenty. Podle něj by se novináři veřejnoprávních médií měli stát veřejnými funkcionáři a v té souvislosti podávat majetková přiznání. Návrh kritizuje vedení ČT, ČRo i experti na média ze Sítě k ochraně demokracie.
U volebních programů kandidujících stran, hnutí či koalic sledujeme oblasti, které jsme formulovali jako programové priority Rekonstrukce státu pro dobrou správu a boj s korupcí. Tentokrát jsme se podívali do volebního programu koalice Pirátů a Starostů, zejména nás zajímal programový blok s názvem Razantní boj s korupcí.
K 1. červnu vstoupil v účinnost zákon o evidenci skutečných majitelů, na jehož prosazení má velký podíl Rekonstrukce státu. Úřadům i veřejnosti se tak odtajňují vlastnické struktury českých firem. Společnosti s anonymními majiteli budou zároveň díky zákonu odstřihnuty od dotací i veřejných zakázek. To samé by mělo platit i pro firmy ovládané veřejnými funkcionáři, na které se vztahuje zákon o střetu zájmů - například Agrofert. Spuštění veřejné evidence ale zatím provází problémy.