Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.
Připravovaný stavební zákon má za cíl zjednodušit povolování staveb v Česku a zrychlit stavební řízení. Jde o jediný zásadní pokus současné vlády o větší reformu této části státní správy, která je široce vnímána jako neefektivní a trpící řadou vážných problémů včetně systémové podjatosti. Nový stavební zákon může řadu problémů vyřešit, nicméně podle Rekonstrukce státu obsahuje aktuální návrh také některá významná rizika. Zejména jde o možnost ovlivňování odborných stanovisek zájmy nadřízených odborných pracovníků nebo účelové přidělování spisů. Garanti Rekonstrukce státu proto vyzývají k úpravám návrhu zákona, které tato rizika odstraní.
Na podzim nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Rekonstrukce státu proto představuje konkrétní návrhy řešení klíčových problémů státu - neefektivní státní správy, pomalé digitalizace a velkého prostoru pro korupci, a vyzývá všechny politické strany k jejich začlenění do volebních programů.
Zatímco slovenské nižší soudy zveřejnily za posledních 10 let asi 3 a půl milionů soudních rozhodnutí, české soudy jen několik tisíc. Publikace pravomocných rozhodnutí soudů je přitom klíčovým krokem k transparentnosti, který pomůže občanům, státu i samotným soudům. Zveřejňování teď může nakopnout nová databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti. Abychom ale slovenské sousedy dohnali, je třeba povinnost zakotvit do zákona. Ten už mají na stole senátoři.
V oblasti médií pokračují dlouhodobější trendy zvyšování mocenského vlivu na fungování rad veřejnoprávních médií a zvyšování koncentrace mediálního vlastnictví. Média ovlivňuje také pandemie, která dopadá na fungování redakcí a vytváří prostor pro šíření dezinformací. Mezi klíčové události sledovaného období patří odvolání dozorčí komise Rady ČT, jehož legalita je sporná, a akvizice společnosti CME skupinou PPF, čímž Petr Kellner ovládl TV NOVA. Mediální reakce se kvůli pandemii orientují na rychlost zpravodajství a „pandemické celebrity”, což posiluje informační chaos a omezuje jejich schopnost oponovat politické reprezentaci. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu médií, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Poslanci by se už brzy měli dostat k druhému čtení dlouho zapomenuté novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý nečekaně jako poslanec předložil pozměňovací návrh, aby odvolacím orgánem v řízení o poskytování informací od Kanceláře prezidenta republiky byl opět sám kancléř Mynář. Podle zákona má nyní na poskytování informací z Hradu dohlížet Úřad pro ochranu osobních údajů. Rekonstrukce státu a někteří ústavní experti namítají, že pro speciální režim pro Hrad neexistuje žádný důvod.
Na schválení čeká ve Sněmovně už téměř rok a půl novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Měla vyjasnit, které úřady a státní firmy musí občanům poskytovat informace, a zároveň zavést pojistky proti zneužívání ze strany žadatelů. Předložená vládní verze by však místo toho přinesla závažné omezení práva na informace. Do druhého čtení Sněmovny teď míří pozměňovací návrhy, které nedostatky odstraní a právo na informace ještě posílí. Podílí se na nich i Rekonstrukce státu.
Polovina Čechů vnímá lobbing jako vznešené pojmenování pro korupci, 59 % jako způsob prosazování kmotrovských zájmů. Pod pojmem lobbista si Češi nejčastěji vybaví Romana Janouška a Ivo Rittiga. Vyplývá to z průzkumu Rekonstrukce státu, který proběhl na vzorku 1000 respondentů. Více než 70 % Čechů ale zároveň považuje za důležité vědět, kdo ovlivňuje podobu zákonů. K tomu by měl sloužit chystaný registr lobbistů, který je součástí připravovaného zákona o lobbingu.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
