Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.
V oblasti médií pokračují dlouhodobější trendy zvyšování mocenského vlivu na fungování rad veřejnoprávních médií a zvyšování koncentrace mediálního vlastnictví. Média ovlivňuje také pandemie, která dopadá na fungování redakcí a vytváří prostor pro šíření dezinformací. Mezi klíčové události sledovaného období patří odvolání dozorčí komise Rady ČT, jehož legalita je sporná, a akvizice společnosti CME skupinou PPF, čímž Petr Kellner ovládl TV NOVA. Mediální reakce se kvůli pandemii orientují na rychlost zpravodajství a „pandemické celebrity”, což posiluje informační chaos a omezuje jejich schopnost oponovat politické reprezentaci. Přečtěte si hlavní závěry hodnocení stavu médií, jak je vidí experti Sítě k ochraně demokracie.
Poslanci by se už brzy měli dostat k druhému čtení dlouho zapomenuté novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý nečekaně jako poslanec předložil pozměňovací návrh, aby odvolacím orgánem v řízení o poskytování informací od Kanceláře prezidenta republiky byl opět sám kancléř Mynář. Podle zákona má nyní na poskytování informací z Hradu dohlížet Úřad pro ochranu osobních údajů. Rekonstrukce státu a někteří ústavní experti namítají, že pro speciální režim pro Hrad neexistuje žádný důvod.
Na schválení čeká ve Sněmovně už téměř rok a půl novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Měla vyjasnit, které úřady a státní firmy musí občanům poskytovat informace, a zároveň zavést pojistky proti zneužívání ze strany žadatelů. Předložená vládní verze by však místo toho přinesla závažné omezení práva na informace. Do druhého čtení Sněmovny teď míří pozměňovací návrhy, které nedostatky odstraní a právo na informace ještě posílí. Podílí se na nich i Rekonstrukce státu.
Polovina Čechů vnímá lobbing jako vznešené pojmenování pro korupci, 59 % jako způsob prosazování kmotrovských zájmů. Pod pojmem lobbista si Češi nejčastěji vybaví Romana Janouška a Ivo Rittiga. Vyplývá to z průzkumu Rekonstrukce státu, který proběhl na vzorku 1000 respondentů. Více než 70 % Čechů ale zároveň považuje za důležité vědět, kdo ovlivňuje podobu zákonů. K tomu by měl sloužit chystaný registr lobbistů, který je součástí připravovaného zákona o lobbingu.
Zástupci šesti politických stran předložili vloni v prosinci návrh zákona, který má zajistit kompletní reformu dohledu nad veřejnými zakázkami v Česku. K debatě nad hlavními principy reformy jsme uspořádali seminář s předními českými experty na veřejné zakázky a hospodářskou soutěž. Většina přítomných odborníků podpořila kolektivní rozhodování o přezkumu veřejných zakázek a rozdělení úřadu na dvě části. Část účastníků odborného semináře se kloní i k zavedení rozhodování v jedné instanci.
Senát vrátil návrh pandemického zákona s pozměnovacími návrhy Sněmovně. Ta jej téměř s jistotou zítra schválí. Ve stejný den bude Sněmovna řešit, zda zruší současný nouzový stav či zruší své vlastní rozhodnutí, že nouzový stav skončí s účinností pandemického zákona. V každém případě je zřejmé, že vláda nouzový stav potřebuje a nějakým způsobem jeho vyhlášení či prodloužení dosáhne. K čemu nám tedy bude pandemický zákon? A proč je stále třeba nouzový stav? Pojďme si situaci poctivě rozebrat.
Rekonstrukce státu společně s Hlídačem státu zaslala vládě loni v červnu balíček doporučení, jak lépe zvládat pandemii a zjednodušit život občanům pomocí digitalizace státu. Navrhovali jsme zlepšení v oblasti komunikace směrem k občanům nebo zjednodušení dostupných služeb. Situace se ale výrazně nezlepšila. Nejvýraznějším posunem je spuštění pandemického webu. V oblasti vyřizování dokladů nebo odstranění omezení u datových schránek jsou ale zatím jen dílčí posuny. Zveřejňování dat o pandemii se stát dlouhodobě brání.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
