Opatření vlády pro boj s koronavirem vzhledem ke způsobu přijetí i svému obsahu nejvíce zasáhla již znevýhodněné skupiny obyvatel: starší lidi, osoby s postižením, ohrožené chudobou, sociálně vyloučené, migranty a jejich děti. Členové pracovní skupiny Sítě k ochraně demokracie pro lidská a sociální práva právě boj s koronavirem hodnotí jako nejproblematičtější událost první poloviny roku. Upozorňují také na vystupování ombudsmana Stanislava Křečka. Vítají naopak chystané rušení kojeneckých ústavů.
Podle expertů na obranu a bezpečnost je třeba sledovat dopady pandemie na důvěru občanů ve stát, a to zvlášť v kontextu dezinformací okolo koronaviru. Pandemie se podle nich negativně projeví i ve financování ozbrojených sil, kdy vláda sice splní svůj závazek 1,4 % HDP, ale jenom kvůli výraznému poklesu celkového HDP. V prvním pololetí experty Sítě k ochraně demokracie v oblasti bezpečnosti znepokojila především ricinová aféra a s ní spojený únik utajovaných informací.
Český systém exekucí vytváří obrovský prostor pro korupci. Exekutoři soutěží u věřitelů o dlužníky, a někteří se jim podbízí i pomocí nekalých praktik. Ve výsledku nejde o vykonávání veřejné moci, ale spíše o tvrdý obchod s dluhy. Rekonstrukce státu se proto připojila k otevřenému dopisu premiérovi, aby zachránil chystanou reformu systému exekucí na základě krajské teritoriality a principu „jeden dlužník – jeden exekutor“.
Vláda nemá jasný plán, jak zajistit schválení výrazně zpožděných protikorupčních zákonů. Chybí aktivní podpora i příslib jasných a rozhodných kroků. Takové jsou hlavní závěry z dnešní schůzky zástupců Rekonstrukce státu s premiérem Andrejem Babišem. V ohrožení je protikorupční novela exekučního řádu, reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i zveřejňování soudních rozhodnutí na internetu.
Zákon o evidenci skutečných majitelů půjde již tento pátek ve Sněmovně do finále. Vládní návrh měl vnést světlo do vlastnických poměrů firem. Stále však obsahuje speciální režim pro určení majitele obchodní korporace vložené do svěřenských fondů. To vzbudilo již na jaře velké kontroverze. Sporný paragraf je totiž jako šitý na míru osobním zájmům premiéra Babiše. Poslanci na Ústavně-právním výboru navrhli dvě cesty, jak zadní vrátka v zákoně zabouchnout. Klíčové však bude hlasování na plénu Sněmovny.
Většina českých soudů nezveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí. Zatímco Ústavní soud a nejvyšší soudy je zveřejňují, okresní a krajské soudy tuto povinnost neplní. Rozhodování soudů by přitom mělo být předvídatelné, a občané by měli mít přehled o tom, jak soudy postupují. Aktuálně vzniká nová databáze, v níž by se rozsudky všech soudů v anonymizované podobě měly objevit. Pokud má ovšem lépe fungovat, je třeba tuto povinnost uložit soudům zákonem, ne pouze ministerskou instrukcí.
Expertní skupina Sítě k ochraně demokracie, která se věnuje oblasti médií, jako největší problém první poloviny tohoto roku vyhodnotila vývoj v obsazování a jednání mediálních rad, a to hlavně Rady ČT a Rady ČTK. Pandemie koronaviru podle nich způsobila změny mediálního trhu, především pokles prodeje tištěných médií a zvýšení zájmu o online zpravodajství. S covidem podle expertů úzce souvisí i narůstající problém dezinformací