Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.
Pomůžou nově zvolení senátoři horní komoře chytit druhý protikorupční dech? Situace po volbách vypadá nadějně. Celkem 18 nových senátorů by podpořilo 7 a více z 10 klíčových protikorupčních opatření, která bude pravděpodobně Senát projednávat. Senátorský post obhájili 3 stávající senátoři, kteří byli mimořádně aktivní v prosazování protikorupčních pojistek. Podívejte se, co od nových i staronových senátorů a senátorek můžeme očekávat.
Do druhého kola senátních voleb se probojovalo 52 kandidátů. U 35 z nich víme, jaké protikorupční zákony by při svém zvolení prosazovali, u 14 obhajujících dokonce i to, jak v uplynulých letech o protikorupční legislativě skutečně jako senátoři hlasovali. Podívejte se, jak se k boji s korupcí staví kandidáti z vašeho volebního obvodu.
Rekonstrukce státu prosadila ve Sněmovně další důležité protikorupční opatření. Poslanci schválili zákon proti praní špinavých peněz, díky kterému se o dotace nebudou moci ucházet firmy, které nemají jasnou vlastnickou strukturu. To samé bude platit i pro uchazeče o veřejné zakázky. Potřebné změny posvětil následně i Senát, návrh však vrátil Sněmovně s několika vylepšeními.
Chce váš kandidát do Senátu kopat za protikorupční legislativu? Oslovili jsme kandidáty ze všech volebních obvodů s dotazníkem, která protikorupční opatření chtějí při svém zvolení v Parlamentu prosazovat. Odpověď jsme obdrželi více než od poloviny z nich. 39 kandidátů podporuje všech 10 klíčových opatření na 100 %, téměř všichni pak alespoň polovinu z nich.
Jak se zasazují senátorky a senátoři o prosazení protikorupčních zákonů? Přinášíme unikátní hodnocení toho, jak zákonodárci horní komory Parlamentu hlasovali o protikorupčních opatřeních z agendy Rekonstrukce státu. Nejaktivnějšími senátorkami a senátory v aktuálním období byli Renata Chmelová, Jitka Seitlová, Marek Hilšer, Ladislav Kos, Václav Láska, Zdeněk Papoušek, David Smoljak a Lukáš Wagenknecht.
Jak fungovala veřejná správa během první vlny pandemie COVID - 19? Byla demokracie v ohrožení? Experti Sítě k ochraně demokracie přináší hodnocení fungování veřejné správy za první pololetí roku 2020. Upozorňují zejména na pochybení vlády při vyhlašování nouzového stavu, populismus při přijímání krizových opatření nebo ekonomické výzvy, které mohou zasáhnout fungování státní správy i obcí.
Vláda se letos již podruhé kvůli pandemii koronaviru chystá vyhlásit nouzový stav. Rekonstrukce státu už v dubnu letošního roku upozornila vládu, že řešit pandemii musí v mezích zákonů a transparentně. Nouzový stav není jedinou ani nejlepší cestou, jak právně zajistit boj proti šíření nákazy koronaviru. Pojďme si projít čtyři argumenty, které je třeba zvážit, než dnes členové vlády o dalším vyhlášení nouzového stavu rozhodnou.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
