Tomio Okamura (SPD) aktuálně navrhuje, aby i v Česku mohli lidé vyvolat celostátní referendum. Rekonstrukce státu jeho iniciativu pečlivě monitoruje, protože se potenciálně může dotknout jednoho z mantinelů demokracie, které určila skupina nezávislých odborníků. Okamura se inspiroval ve Švýcarsku, ale referenda jsou zavedeným nástrojem i v mnoha dalších zemích Evropy. Referendum podle Okamury je ovšem v porovnání s nimi snadno zneužitelné, široké a v praxi zřejmě problematické. Proto přinášíme čtyři body, kterými se tento návrh vymyká běžným standardům.
Praha 21. 2. 2018 - Několik příznivců výzvy Mantinely demokracie se proměnilo v delegaci ze Severní Koreje. Předali plakáty s výzvou Mantinely demokracie Kanceláři prezidenta republiky, Úřadu vlády, Senátu a do Poslanecké sněmovny ČR. Chtěli tak upozornit na to, že vláda musí dodržovat ústavní principy a zachovat nezávislost klíčových demokratických institucí. Mantinely demokracie bude nově hlídat expertní skupina i osobnosti, které podpořily výzvu.
Na půdě Poslanecké sněmovny vznikla nová pracovní skupina, která se věnuje protikorupčním zákonům. Účastní se jí také experti protikorupční platformy Rekonstrukce státu. Sdružuje představitele jednotlivých politických stran, zástupce konkrétních ministerstev i dalších institucí, kterých se protikorupční zákony týkají. Členové skupiny řešili na prvním setkání možné úpravy zákona o střetu zájmů, které by zmírnily povinnost obecních zastupitelů zveřejňovat majetková přiznání v centrálním registru.
Zástupci Rekonstrukce státu se účastní jednání o novelizaci Zákona o střetu zájmů - jedné z „rekonstrukčních reforem” přijatých v minulé Sněmovně. Podporujeme omezení okruhu zveřejňovaných údajů o majetku u komunálních politiků z malých obcí, protože naším cílem bylo od počátku odstupňování veřejnosti údajů podle významu funkce. Zároveň varujeme předtím, aby byl zákon přehnaně okleštěn, nebo vzniklo omezení, které problém komunálních politiků neřeší.
V Praze se zřítila Trojská lávka a z hodiny na hodinu se uzavřel páteřní Libeňský most. Obě události přitáhly pozornost k Technické správě komunikací hlavního města Prahy (TSK).
Nikým nevolení občané z Rekonstrukce státu opět obtěžují politiky. Máme za sebou víc než 20 schůzek s volenými zákonodárci - nutno podotknout, že všechny proběhly ve velmi přátelském duchu. I v tomto volebním období se chceme setkat s poslanci a senátory napříč politickými stranami. Chceme prosadit důležité zákony pro boj s korupcí a transparentní a odpovědné vládnutí. Nově jsme si také předsevzali, že budeme spolu s experty hlídat Mantinely demokracie. A jak jsou našim nápadům politici naklonění? To prozradí zápisky z našeho “lobbingového deníčku”.
Miloš Zeman měl před 1. kolem prezidentských voleb nákladnější kampaň než Jiří Drahoš. Spočítala to studie spolku EconLab. Jeho analytici odhadli náklady některých sporných částí kampaně současného prezidenta Miloše Zemana. Závěry studie říkají, že Miloš Zeman reálně vedl kampaň, za kterou by jiní kandidáti museli platit necelých 34 milionů korun. Druhý postupující kandidát Jiří Drahoš přitom dal za svoji kampaň v 1. kole asi 23,5 milionů korun. Studie také upozorňuje na to, že propagace Miloše Zemana v hodnotě asi 2,2 milionu korun byla hrazena z veřejných peněz.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
