Protikorupční vysvědčení pro vládu: Výsledky jsou skoro na reparát, řadu zákonů už nestihne dotáhnout

Když se podíváme na resumé vládního boje s korupcí, spíše než boj to připomíná jemné pošťuchování. Už teď je jasné, že většinu klíčových protikorupčních zákonů vláda do voleb prosadit nestihne. Sněmovní prázdniny jsou za rohem a nedoprojednané zákony před volbami spadnou pod stůl. Prakticky už proto nelze počítat mimo jiné se zákonem o lobbování, zákonem o ochraně oznamovatelů korupce ani se zlepšení zákona o přístupu občanů k informacím. Příležitostí k jejich projednání přitom bylo habaděj a odpovědnost za tristní stav tedy nesou primárně poslanci vládních ANO a ČSSD, kteří měli spolu se svými spojenci z KSČM ve Sněmovně většinu, a mohli tedy projednání zákonů včas zajistit.

Několik protikorupčních zákonů se v pomalu končícím volebním období prosadit podařilo. Je ale nezbytné dodat, že by se jen těžko obešly bez výrazné aktivity opozičních poslanců a lobbingu Rekonstrukce státu - buď vůbec nevzešly z vládní iniciativy (jako v případě zrušení výjimky z registru smluv pro státní firmy a povinného zveřejňování rozsudků), nebo si vyžádaly důležité opravy (jako u nominačního zákona a zákona o evidenci skutečných majitelů).

Podívejte se na přehled, jak to s jednotlivými protikorupčními opatřeními za vlády premiéra Andreje Babiše dopadlo:

Zákony, které prošly, ale….

Smlouvy státních firem na internetu

Registr smluv, který jsme v Rekonstrukci prosadili ještě za vlády Bohuslava Sobotky, umožňuje veřejnosti vidět, za co stát utrácí jejich peníze. Zůstala v něm ale výjimka ze zveřejňování pro státní a městské firmy, které obchodují s cennými papíry. Vláda to slíbila napravit. Návrh zrušit výjimku ale nakonec museli předložit začátkem roku 2018 pirátští opoziční poslanci a jeho projednávání trvalo rok a půl, než se díky vyváženému kompromisu připravenému Rekonstrukcí státu (pro protikorupční pracovní skupinu poslanců předsedy Sněmovny) a vyjednanému napříč poslaneckými kluby podařilo zaparkovaný návrh novely odblokovat.

Zákon proti politickým trafikám

Ještě v roce 2015 mluvil Andrej Babiš o tomto zákonu jako o návodu, “jak chodit na záchod”. Jako premiér však slíbil s trafikami bojovat a jeho vláda návrh nominačního zákona předložila v polovině roku 2018, avšak až teprve po předložení ambiciózního pirátského návrhu, který koaliční poslanci zamítli hned v prvním čtení. Vládní návrh byl ale připravený spíše pro formu, protože povinnost vybírat šéfy státních firem v transparentním výběrovém řízení nebyla pro ministry závazná. Rekonstrukce státu tak musela společně s poslanci M. Jurečkou, J. Michálkem, T. Martínkem a R. Vondráčkem zajistit funkčnost návrhu, aby pak koncem roku 2019 zamířil ve značně vylepšené podobě k podpisu prezidentovi.

Evidence skutečných majitelů

Odtajnění konečných majitelů firem, které čerpají veřejné peníze, byl velkolepý úspěch. Dlouho jsme za zákon o evidenci skutečných majitelů lobbovali, důležitým nakopnutím ale byla 5. směrnice EU proti praní špinavých peněz, a vláda se mu tak prakticky nemohla vyhnout. Upravit vládní návrh z loňského června společně se souvisejícím zákonem proti praní špinavých peněz do funkční podoby ale dalo spoustu práce. Kontroverze budil ještě před předložením kvůli sporné výjimce pro určování majitelů firem ve svěřenském fondu. Zároveň jsme museli díky aktivnímu lobbingu pomoci zajistit, aby se firmy při nedodržení zákona nemohly ucházet nejen o zakázky, ale i dotace. Příslušné úpravy navrhli M. Výborný, J. Michálek a F. Navrkal. Zákon byl schválen v lednu letošního roku, vládní poslanci ale už bez zřejmých důvodů nepodpořili pojistky pro lepší vymahatelnost zákona.

Zveřejňování soudních rozhodnutí

Zavést zákonnou povinnost soudů, aby své rozsudky zveřejňovaly na internetu, přislíbil v roce 2019 prosadit tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Do návrhu novely zákona o soudech a soudcích z podzimu roku 2019 se však pod vedením jeho nástupkyně Marie Benešové úprava nedostala - co víc, ministerstvo proti této variantě až do poslední chvíle protestovalo. Teprve koncem loňského roku předložili návrh za přispění lobbingu Rekonstrukce státu poslanci (po J. Michálkovi přišla s návrhem i T. Malá) a úprava prošla hladce Sněmovnou i Senátem.

Zákony, které ještě mají šanci

Rozšíření kontrol NKÚ na státní firmy

Návrh, aby si Nejvyšší kontrolní úřad mohl konečně posvítit i na bilion korun, se kterým hospodaří státní firmy, předložila vláda v červenci 2018. Od té doby se jeho projednání neskutečně vleče. Potřebná změna ústavy čeká od února 2020 na potvrzení Senátem, stejně tak dlouho leží ve Sněmovně prováděcí zákon, jehož 3. čtení bylo přerušeno s ohledem na zajištění dostatečného času senátorům na projednání ústavní novely. Pokud poslanci budou chtít a doprojednají ho ještě před sněmovními prázdninami, má tenhle zákon šanci na schválení do voleb. Ostatně to byl jeden z vládních slibů.

Férové exekuce

Reformovat současný systém exekucí, který je korupční a žene lidi do dluhových pastí, slíbila vláda i v programovém prohlášení. A to včetně zvážení možností zavedení principu jeden dlužník - jeden exekutor. Návrh se nicméně od předložení na podzim roku 2019 vlekl a ve Sněmovně se změnil k nepoznání. Návrhy na zavedení teritoriality exekutorů s protikorupčními prvky (od poslanců: L. Kolářík, M. Výborný, K. Valachová, J. Farský, H. Aulická Jírovcová, J. Hrnčíř, J. Čižinský, F. Navrkal) poslanci hnutí ANO a ODS nepodpořili, ale prošla alespoň dílčí zlepšení, která pak významně dopracovali senátoři. Poslanci teď mají příležitost podpořit legislativně i obsahově funkční senátní verzi a novelu exekučního řádu tak dotáhnout ještě do voleb.

Majetková přiznání politiků

On-line majetková přiznání politiků, která jsou vyplňována s údaji ke dni nástupu do funkce a jsou součástí zákona o střetu zájmů, jsme prosadili už v roce 2016. Ústavní soud ale loni rozhodl, že do centrálního registru oznámení bude veřejnost moci nahlížet už jen na žádost. Parlament měl proto za úkol zákon náležitě upravit. V potřebné lhůtě to nestihl a k majetkovým přiznáním se tak nyní veřejnost dostane zbytečně komplikovaně jen na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Příležitost projednat potřebnou novelu (iniciovanou ministerstvem spravedlnosti) zejména poslanci ANO a KSČM zazdili začátkem června, když zamítli schválit program schůze. Zůstává tak zaseknutá před třetím čtením.

Zákony, které to mají spočítané

Transparentní lobbing

Návrh zákona o lobbování měl od začátku spoustu much, společně s ministerstvem spravedlnosti a poslanci (zejména R. Vondráček, F. Navrkal, K. Valachová) jsme proto připravili komplexní úpravy, včetně zásadního pozměňovacího návrhu, který posiluje efektivitu a nezávislost fungování ÚDHPSH (ten předložili L. Černohorský, J. Jakob, M. Jurečka, P. Gazdík). Že by ho však Sněmovna stihla do voleb schválit a ještě poslat na revizi senátorům, není moc reálné.

Ochrana oznamovatelů korupce

V oblasti ochrany oznamovatelů korupce, další vládní prioritě, jsme mohli být v Česku legislativní pionýři. Povinnost zajistit whistleblowerům zákonnou ochranu před odvetou jejich nadřízených vychází ze směrnice EU, oproti ostatním členským zemím jsme byli napřed a ministerstvo spravedlnosti připravilo velmi kvalitní návrh. Ten prošel v květnu prvním čtením, ale jelikož zejména vládní poslanci odmítli jeho zrychlené projednání na výborech, bude úspěchem, když se do voleb stihne alespoň jeho druhé čtení.

Zlepšení práva na informace

I to vláda slíbila v programovém prohlášení. S právem občanů na informace ale předváděla spíš psí kusy a před vykostěním jsme ho museli ve spolupráci s poslanci opakovaně zachraňovat. Díky prosazení informačního příkazu se ho ale podařilo začátkem roku 2019 ještě posílit - i to však byla poslanecká iniciativa Pirátů, za kterou výrazně lobbovala Rekonstrukce státu. Další novela informačního zákona, jež měla omezit zneužívání práva na informace a přesněji definovat, které úřady a státní firmy musí informace občanům poskytovat, podřimuje ve Sněmovně už od října 2019. Původní návrh ministerstva vnitra ale navrhoval přístup občanů k informacím závažně omezit. Proto jsme ve spolupráci s poslanci (K. Valachová, O. Profant, J. Michálek, M. Pour) i zástupci vnitra pomohli připravit opravný balíček, který rizika z návrhu odstraní. Vzhledem k tomu, že druhé čtení zatím vůbec není zařazeno na program, šance na schválení zákona do voleb je minimální.

Posílení nezávislosti státních zástupců

Posílit nezávislost a nestrannost státních zástupců je jedním z doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy GRECO. Po náhlé výměně na pozici ministra spravedlnosti na jaře roku 2019 po tom velmi aktivně volala také opozice, veřejnost i Rekonstrukce státu. Vládní návrh novely zákona o státním zastupitelství ale už dva roky leží na vládě a ani o píď se nepohly ani návrhy poslanců a senátorů. Ministryně Benešová navíc návrh, jenž jí Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí doporučila dopracovat, již veřejně odpískala. Poslanci ANO, SPD a KSČM projednání konsensuální poslanecké novely, na které jsme se podíleli, zablokovali. V souvislosti s odchodem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana jsme volali také po transparentním výběru jeho nástupce. I to však ministryně odmítla.

Reforma dohledu nad veřejnými zakázkami

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dlouhodobě selhává v dohledu nad veřejnými zakázkami. Proto Frank Bold a Oživení z Rekonstrukce státu společně s Transparency International ČR loni připravili návrh, jak ho reformovat. Principy reformy podpořili poslanci napříč Sněmovnou a koncem roku na jejich základě předložili i návrh zákona. Ten se však od té doby nedostal ani do prvního čtení, jeho podpora ze strany vlády není patrná a do voleb se v žádném případě už neprojedná.

Etický kodex

Předseda Sněmovny R. Vondráček přišel s návrhem etického kodexu poslanců. Představil jej sice na mimořádné schůzi věnované protikorupčním zákonům, ale z důvodu nedostatečné podpory jej stáhl s tím, že bude jednat o jeho případné podpoře. Od té doby se však etický kodex nepohnul ani o píď.