Poslanci schválili novelu zákona o střetu zájmu, ta teď míří do Senátu

Poslanci schválili novelu zákona o střetu zájmu, ta teď míří do Senátu

Sdílet: 22. 09. 2016

Poslanci 14. září 2016 ve 3. čtení schválili novelu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (sněmovní tisk 564). Schválená podoba obsahuje řadu pozitivních změn, ale také mediálně propírané omezení podnikání členů vlády.

Novela v aktuálním znění, které poslanci posílají senátu, naplňuje dva ze tří parametrů Rekonstrukce státu:

  • majetková přiznání politiků a případně dalších veřejných funkcionářů budou odevzdávána elektronicky a budou k dispozici na centrálně vedené webové stránce (okruh informací zpřístupněných veřejnosti bude odstupňovaný podle postavení veřejného funkcionáře),

     

  • majetková přiznání budou vyplňována s údaji ke dni nástupu do funkce,

  • Naopak třetí bod je splněn pouze částečně a právě zde spatřujeme největší nedostatek novely.

  • zákon zavede vymahatelné sankce za porušení zákona a umožní nezávislou kontrolu majetkových přiznání.

    Návrh tato opatření splňuje pouze částečně. Dostatečné zefektivnění sankčního systému se neděje. Kontrola není navržena jako jednoznačně proaktivní a především způsob udílení sankcí zůstává kromě výše pokut nezměněn oproti současnému nefunkčnímu stavu. Posílená nicméně bude možnost kontroly ze strany veřejnosti díky zavedení centrálního registru oznámení a zlepšení přístupu k datům veřejných funkcionářů.) Správní delikty budou však i nadále projednávat v přenesené působnosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností dle trvalého pobytu veřejného funkcionáře. Sankční pravomoc by měla být z důvodu vyšší efektivity svěřena totožnému orgánu, který má na starost evidenci, tedy Ministerstvu spravedlnosti, popřípadě Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Vyloučila by se tak dosavadní systémová podjatost sankčních orgánů.

  • Návrh přináší tyto pozitivní změny:

  • Definici střetu zájmů. V současném znění zákona chyběla.

     

  • Odevzdání a zveřejnění oznámení o majetku při nástupu do veřejné funkce. Umožní srovnat nabytý majetek opouštění funkce s počátečním stavem. Tento bod je zvláště důležitý ve chvíli, kdy zůstává nezměněn stávající, nefunkční sankční mechanismus. V zahraničí jde o zcela běžnou věc.

     

  • Elektronický centrální registr zjednodušující přístup k datům i jejich odevzdání. Zlepší kontrolu veřejností, přehlednost, sjednotí způsob odevzdávání dat i vyhledávání v nich.

     

  • Zlepšení kontroly nad dodržováním pravidel, sjednocení postupů a metodickou podporu. Registr bude spravovat Ministerstvo spravedlnosti, které bude mít nově celou problematiku střetu zájmů na starosti

     

  • Rozšíření působnosti zákona na náměstky členů vlády a náměstka ministra vnitra pro státní službu a na vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky, dále také na vojáky z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší vojenské hodnosti (s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb) a na ředitele veřejných výzkumných institucí. (Pozměňovacím návrhem byla v Ústavně právním výboru rozšířena působnost také na soudce a státní zástupce, jejichž oznámení nebudou přístupná veřejnosti. Toto rozšíření nepovažujeme za nutné, protože státní zástupci a soudci mají své vlastní, fungující kontrolní mechanismy.)

     

  • Odstupňování a zvýšení sankcí. Současná maximální pokuta je dnes 50 tis. Kč. Na veřejné funkcionáře, kteří se dopouštějí protiprávního jednání, nemá prakticky žádný preventivní a odstrašující vliv.

     

  • Omezení podnikání členů vlády. Zákaz členům vlády vlastnit média a ucházet se o veřejné zakázky. Zákaz členům vlády být ovládající osobou obchodní společnosti ovšem neprošel.

  • Klíčovou roli nyní sehraje senát, který může schválené změny výrazně upravit, a to i do podoby, kdy by jej poslanci smetli ze stolu.

    Sdílet: