Komentář O. Kužílka: Legislativní karambol na dohled

Doporučujeme

Zachrání poslanci přístup občanů k informacím o veřejné správě?

10. 2. 2019

Jaký je skutečný problém registru smluv, jehož novelu se poslanci chystají schvalovat? Smlouvy se zveřejňují, problémy jsou jinde, než varovali kritici. Spočívají zejména ve vylobbovaných výjimkách.

V Poslanecké sněmovně bují pozměňovací návrhy k vloni přijatému zákonu o registru smluv. Na návrh vypustit z něj národní podnik Budvar se nabalily snahy vykostit ho mnohem více – od státních a obecních firem, České televize a rozhlasu, vypustit dodávky léků a zdravotního materiálu včetně superdrahých přístrojů, podnikání vysokých škol a výzkumných ústavů. Poslanecké návrhy už vykvetly do tak košaté kytice, že se v ní už nikdo nevyzná. Hrozí rozsáhlá blamáž a legislativní karambol. Pokud některé návrhy budou přijaty, jejich dopad může být nepředvídatelný. 

Jedno je přitom zřejmé: hlavní příčinou nejasností, co a jak zveřejnit, jsou vylobbované výjimky, které byly do původně jednoduchého zákona vloženy během jeho přijímání. Řada z nich zákon odklonila od jednoduchého výchozího principu. 

Po necelých třech měsících fungování centrálního registru smluv je naopak jasné, že smlouvy lze celkem plynule zveřejňovat a nic hrozného se neděje. Jako na běžícím pásu je zveřejňována i naprostá většina údajně problémových typů smluv. V registru se tak dnes paradoxně objevují i ty, kvůli kterým část poslanců předkládá návrhy změn zákona.

Problémy jsou jinde 

Skutečným problémem jsou jiné otázky. Například limit 50 tisíc korun, pod kterým se zveřejňovat nemusí, vytváří spoustu otazníků u smluv, které nejsou uzavřeny na určitou dobu a za jasně stanovenou cenu. 
Výjimka pro malé obce zase způsobuje nejasnost, zda musejí zveřejňovat i svazky takových obcí. 

Výjimky přinesly i různé možnosti, jak zákon obcházet. Malá obec může založit eseróčko, nabízející konzultace při uzavírání smluv. Tato firmička se poté může stát třetí stranou v jakémkoliv jiném, třeba stamilionovém obchodě za veřejné peníze a mít v něm jen konzultační roli. A smlouva rázem vypadne z povinnosti zveřejnit ji. Výjimka měla malým obcím a jejich firmám ulehčit od administrativní zátěže. Narychlo však byla sepsána tak nešťastně, že obce s sebou „strhávají do tmy“ i ostatní povinné subjekty. Stačilo přitom formulovat výjimku jen pro případ, kdy i druhá strana smlouvy nemusí zveřejňovat. Zmatek vyvolává i výjimka pro státní kolos ČEZ (prosazená jako návrh na vyjmutí firem kotovaných na burze). Smlouvy s ním nikdo zveřejňovat nemusí, s jeho dceřinými firmami už ano. 
Nešťastnou formulací došlo také k tomu, že u smluv zveřejněných v registru už nemusí zadavatelé zveřejnit výslednou cenu zakázky na profilu zadavatele. Ten nemusí být se smlouvou v registru ani nijak propojený. 

Zmatek do zákona vnesl i požadavek, který v něm přistál na poslední chvíli – mít u smluv nad 50 tisíc písemnou formu. Ten snadné zveřejňování velmi komplikuje a už dnes jsou díky němu v registru desítky tisíc smluv (nejčastěji objednávek zdravotnického materiálu), které – pokud k nim v šuplících neexistují potvrzené objednávky – by už za devět měsíců nebyly právně platné. To by mohlo přinést opravdu velké problémy.

Lobbisté přináší nejistoty 

Proč tyto chyby v zákonu uvádím, i když jej jinak dlouhodoběji podporuji? Zmíněné problémy jistě stojí za řešení. Ukazuje se na nich však, že snahy vypustit ze zákona kdekoho, kdo poslal do sněmovny svého lobbistu – od vysokých škol, televize až po státní podniky –, mohou vést nejen k odklonu gigantických objemů peněz z veřejné kontroly, ale i k velkému riziku právní nejistoty. Při hlasování nad předloženými změnami by tedy zákonodárci měli opravdu velmi dobře vážit, které návrhy jsou opravdu dobré a potřebné. Jako třeba ten poslanců Pletichy a Bartoška, zrušit zbytečně striktní požadavek výhradně písemné formy smluv. Stačí smlouvu textově zachytit a zveřejnit. Vše by se zjednodušilo a přitom by se smlouvy zveřejnily. 

Zdaleka ne všechny návrhy jsou však takto racionální. Přejme si tedy u poslanců zralou úvahu, jaké změny zákonu prospějí.

OLDŘICH KUŽÍLEK

Autor, poradce Otevřené společnosti, o. p. s., je jedním z garantů platformy Rekonstrukce státu poradce pro otevřenost veřejné správy

Komentář vyšel 24. září 2016 v Lidových novinách.

Přidejte se k dalším 42898 občanům,
kteří dostávají informace o tom, kdo z politiků se zasazuje
o odpovědný a transparentní stát - a kdo ne.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách.
Více o zpracování osobních údajů.