Právní experti: Přijaté výjimky z registru smluv přinesou právní nejistotu

Doporučujeme

Startujeme protikorupční devítiboj!

20. 2. 2019

Praha, 5.3.2017 - Platforma Rekonstrukce státu oslovila několik právních odborníků kvůli výkladu nejrozsáhlejší plošné výjimky ze zákona o registru smluv. Oslovení upozorňují, že část z výjimek nemá jasný právní výklad a způsobí nejistotu, jaké firmy mají nadále zveřejňovat své smlouvy a jaké ne.

TISKOVÁ ZPRÁVA

Hlasy poslanců ČSSD, KSČM a části poslanců ODS a KDU-ČSL byly prosazeny výjimky ze zveřejňování smluv pro státní a městské podniky. Z registru smluv tak může vypadnout čtvrtina jeho dosavadního obsahu (smlouvy cca za 148 miliard korun ročně). Tyto výjimky také dávají městům a krajům prostor ukrýt nákupy, které nemají být vidět, do firem, které by nyní nemusely své smlouvy zveřejňovat.

Nejproblematičtější ze schválených pozměňovacích návrhů předložil poslanec Bartošek (KDU-ČSL) a stojí v něm, že výjimku ze zveřejňování smluv mají mít “právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo samospráv, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu".

“Jde jistě o nepřiměřeně neurčitý právní pojem, zvlášť s ohledem na to, že vymezuje hranici poměrně významného veřejnoprávního režimu. Nepochybně bude vyvolávat výkladové problémy. Vyvolá to asi právní chaos,” uvádí k tomuto termínu JUDr. Petr Svoboda, Ph.D. působící na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

"Jedná se o nešťastnou formulaci. Místo povahy by mělo jít spíše o účel, za jakým byla daná právnická osoba založena," říká prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc. z Centra právní komparatistiky Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

"U termínu "průmyslová nebo obchodní povaha" se zjevně jedná o tzv. neurčitý právní pojem, který bude předmětem interpretace v jednotlivých případech," zmiňuje JUDr. Pavel Koukal, Ph.D. z Katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Analýza dosavadního rozhodování soudů o určování průmyslové nebo obchodní povahy veřejných zadavatelů ukazuje, že formulace obsažená v pozměňovacím návrhu poslance Bartoška neodpovídá dosavadní legislativě ani rozhodovací praxi soudů. “Důsledkem tohoto pozměňovacího návrhu bude značná právní nejistota právnických osob s majetkovou účastí státu nebo samospráv, které budou muset určovat, zda mají či nemají průmyslovou nebo obchodní povahu. Pokud dotyčné podniky nevyhodnotí správně, zda se jich zveřejňování smluv týká či ne, mohou být od 1. července 2017 všechny jimi uzavřené a nezveřejněné smlouvy od počátku zrušeny,” upozorňuje právní analytik z organizace Frank Bold Petr Bouda, jeden z autorů komentáře k zákonu o registru smluv.

Termín “právnická osoba, které nemá průmyslovou nebo obchodní povahu” zároveň není slučitelný ani s terminologií platného zákona o svobodném přístupu k informacím, z něhož zákon o registru smluv do značné míry vychází, ani s terminologií směrnic EU upravujících zadávání veřejných zakázek tzv. veřejnoprávním subjektem (veřejným zadavatelem). U zadavatele je rovněž třeba mimo jiné určovat, zda jeho činnost má nebo nemá průmyslovou nebo obchodní povahu. I přesto, že k výkladu uvedených směrnic je dostupná judikatura Soudního dvora EU, určení např. toho, zda Lesy ČR jsou nebo nejsou veřejným zadavatelem (resp. zda jejich činnost má průmyslovou nebo obchodní povahu), trvalo několik let, během kterých soudy i Úřad na ochranu hospodářské soutěže vydávaly protichůdná rozhodnutí.

Více informací:

Václav Zeman, Frank Bold
tel.: 734 202 656
mail: vaclav.zeman@frankbold.org

Přidejte se k dalším 42898 občanům,
kteří dostávají informace o tom, kdo z politiků se zasazuje
o odpovědný a transparentní stát - a kdo ne.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách.
Více o zpracování osobních údajů.