Data o hlasování poslanců: Kdo nejvíce podporoval a kdo brzdil rozšíření pravomocí NKÚ?

Data o hlasování poslanců: Kdo nejvíce podporoval a kdo brzdil rozšíření pravomocí NKÚ?

Sdílet: 21. 07. 2017

Praha, 20.7.2017 - Nezávislý audit NKÚ i nadále nedosáhne na státní a městské firmy ani na samosprávy. Poslanci na poslední schůzi před parlamentními prázdninami nedokázali zákon ani na několik pokusů dostat na program jednání a do voleb jej již nestihnou projednat. Přestože šlo o prioritu již druhé vlády. V našem přehledu najdete data o tom, jaké strany a jací poslanci zákon v tomto volebním období nejvíce podporovali a kdo jeho přijetí nejvíce brzdil.

Na kauzy typu Opencard, tunel Blanka, nebo hospodaření Českých drah nebo Českých aerolinií tedy NKÚ nedosáhne.  Úřad sice mohl odhalit chyby v hospodaření ministerstva financí, nedosáhne už ale třeba na pražské městské firmy spadající pod primátorku Krnáčovou. Nezávislé audity Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) mohly být mimo jiné i účinným nástrojem, který mohl hlídat například i budoucí vládu, jež může být vedena podnikateli stojícími v řadě případů na úzké hranici střetu zájmů.

Kdo nejvíce podporoval a kdo nejvíce brzdil rozšíření pravomocí NKÚ?

Platforma Rekonstrukce státu podrobně sleduje všechna hlasování politiků o zákonech, které dlouhodobě podporuje.

Data ilustrují, že přestože šlo o jednu z vládních priorit, neměl zákon v koalici téměř nikdy jednotnou podporu. Opětovné předložení zákona do sněmovny na začátku tohoto volebního období inicioval opoziční poslanec Stanislav Polčák (STAN). Aktivní v jeho podpoře byl exministr pro lidská práva, gender a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Ten však se zákonem opětovně narazil v Senátu a to i u většiny senátorů z vlastní strany  (viz milníky při přijímání zákona níže). Dienstbierův nástupce Jan Chvojka (ČSSD) zákon do posledních chvil téměř vůbec neprosazoval (jednou dokonce hlasoval proti jeho zařazení na program sněmovny). Když bylo v posledních týdnech třeba zákon urychleně provést sněmovnou, navrhl předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák jeho pevné zařazení až mezi poslední body, takže se na projednání vůbec nedostalo - i přes předchozí vyjádření premiéra Sobotky, že zákon podporuje a pokusí se jeho včasné projednání zajistit. V poslední chvíli patřičnou podporu zákonu nepřinesli ani poslanci třetí vládní strany KDU-ČSL, kteří včasné projednání také nepodpořili.

Z dat ze všech hlasování o tomto zákonu v Poslanecké sněmovně a návrhů k zákonu v celém volebním období jsme sestavili dva analytické výstupy, které ukazují, jak která z parlamentních stran k zákonu přistupovala a jak jeho přijetí podporovali či brzdili jednotliví poslanci (hodnocení vychází ze záznamů Poslanecké sněmovny a provádíme je dle pevně dané metodiky, do souhrnu jsme tak s různou váhou zpracovali jednotlivá hlasování i návrhy ve prospěch i v neprospěch zákona).

Přehled aktivity jednotlivých stran (pracujeme v něm s průměrným výsledkem kroků k podpoře či blokování přijetí zákona na jednoho poslance dané strany) ukazuje, že ČSSD, která měla zákon v gesci, byla při přijímání zákona dokonce méně aktivní než další dvě opoziční strany. Data ukazují, že poslanci ČSSD v průměru využili pouze téměř každou třetí možnost k podpoře zákona ve sněmovně (při hlasováních nebo při předkládání návrhů (konkrétně v 29,2 procentech případů z možné absolutní podpory zákona). Zákon tedy aktivněji podporovaly i TOP09/STAN (průměrná podpora ve 42 procentech případů) a KSČM (průměrná podpora ve 33,5 procentech případů). Zbylé dvě vládní strany zákon prosazovaly mnohem více (ANO v 56,5 procentech případů a KDU-ČSL v 53,5 procentech). Téměř nulovou podporu měl zákon u poslanců ODS.

Aktivita stran v podpoře zákonů umožňujících rozšíření pravomocí NKÚ ve volebním období 2013-2017 (průměrná aktivita na jednoho poslance strany)

Strana podpůrných kroků k přijetí zákona (v %) neutrální kroky či nepřítomnost (v %) kroků brzdících přijetí zákona (v %) ČSSD 29,2 63 7,8 ANO 56,5 41 2,5 KDU-ČSL 53,5 43,5 3 KSČM 33,5 59,5 7 TOP09/STAN 42,2 43 14,8 ODS 1,3 60,2 38,5 Úsvit 18,8 76,2 5 Pohled na aktivitu jednotlivých poslanců ukazuje, že o prosazení zákona se nejaktivněji zasazoval předseda poslaneckého klubu Jiří Mihola (KDU-ČSL) (83,5 procent podpůrných kroků), dále pak tři poslanci hnutí ANO: Jan Sedláček (81 procentní podpora), Jan Volný (80 procentní podpora) a Roman Kubíček (79 procentní podpora) a poslanec za KDU-ČSL, Vít Kaňkovský (78,5 procentní podpory). Přestože jde o vládní návrh v gesci ČSSD, je nejlépe postavený poslanec nejsilnější vládní strany Štěpán Stupčuk až na 40. místě tohoto žebříčku. Zcela nejslabší podporu měl zákon ze strany opoziční ODS. Většina jejích poslanců je na konci tohoto hodnocení s nulovou podporou tomuto zákonu (mj. Petr Fiala, Jana Černochová, Zbyněk Stanjura, Marek Benda).

O co přicházíme?

Zajímavá zjištění z poslední doby, která úřad přinesl z oblastí, které dnes může auditovat. Podobná zjištění se o tom, jak nakládají s veřejnými penězi státní nebo městské firmy zatím nedozvíme.

Ministerstvo zemědělství vydalo za poradenství při rozdělování dotací na vzdělávání bez jasného cíle 1,4 miliardy korun

Miliardové nesrovnalosti (108 mld) v účetnictví ministerstva financí a systémové nedostatky v kontrole (účetní závěrka za rok 2015)

• Špatná příprava 19 z 21 projektů zpožďuje modernizaci D1

• Až 6-tinásobné rozdíly mezi ministerstvy při nákupu stejných služeb a materiálu

V tomto volebním období šlo již o třetí pokus zákony přijmout, žádný z nich zatím neměl tak vysokou naději na přijetí - tentokrát byly splněny všechny požadavky senátorů, kvůli kterým posledně zákon narazil v horní komoře. Ani to však nestačilo na to, aby se ve vládní koalici i mimo ní našlo dost poslanců, kteří by zákony dostali na program včas. Jeden z klíčových zákonů, který mohl přispět k transparentnějšímu nakládání se všemi veřejnými prostředky ve výši jednoho bilionu korun ročně a lepšímu fungování státní správy, tak pro toto volební období definitivně padá pod stůl. Nezávislé auditování státních a městských firem i samospráv, které je mj. běžné ve všech okolních zemích (Polsko, Rakousko, Německo, Slovensko) a veřejné informování o něm tak bude opět tématem až pro příští vládu.

Úřad může dosud kontrolovat státní majetek a prověřovat plnění státního rozpočtu. Pokud by navržené zákony prošly, mohl by NKÚ nově kontrolovat prakticky všechny veřejné peníze i majetek společností, v nichž má podíl stát, obec nebo kraj. Úřad by tak mohl kontrolovat hospodaření státních podniků, fondů a příspěvkových organizací, zdravotních pojišťoven, veřejných výzkumných institucí, veřejných vysokých škol a státních škol, dobrovolných svazků obcí, České televize a Českého rozhlasu a rovněž nakládání s penězi poskytnutými z Evropské unie. Celkem jde o nákupy až za jeden bilion korun ročně. Výjimku by měly obce do 10.000 obyvatel a firmy s jejich majetkovou účastí.

Kontakt pro média:

Václav Zeman
tel.: 734 202 656

mail: vaclav.zeman@frankbold.org



Další informace:

Základní milníky projednávání zákonů o rozšíření pravomocí NKÚ

Květen 2011: Vláda Petra Nečase předložila první návrh novely Ústavy, která by umožnila rozšíření pravomocí NKÚ. Po ročním projednávání z něj vyjmuly firmy s majetkovou účastí státu, jejichž akcie jsou obchodované na burze (ČEZ).

Leden 2013: Senát novelu poprvé potápí. Senátorům nejvíce vadí kontrola obcí a krajů.

Duben 2013: Poslanci (včetně opozičních) předkládají další návrh, v srpnu padá vláda a tak už nestihne být projednaný.

Prosinec 2013: Skupina poslanců v čele se S. Polčákem (STAN) předkládá novelu nové sněmovně. V květnu 2014 pro ni hlasuje potřebná 3/5nová většina 125 poslanců.

Červen 2014: Senátoři požadují ke změně Ústavy prováděcí novelu zákona. Senátor Kubera na jednom ze senátních výborů navrhuje zamítnutí celé novely, členové výboru jeho návrh odsouhlasili.

Září 2015: Ministr Dienstbier předkládá sněmovně prováděcí zákon. Ten prochází sněmovnou, naráží až v Senátu. Úspěšně proti němu lobbuje Asociace krajů (vedená M. Haškem).

Květen 2016: Senátoři novelu Ústavy v květnu 2016 opět zamítají. Požadují audit prováděných kontrol a přípravu zákona o auditu a vnitřní kontrole, který má sjednotit systém kontrol v ČR.

Říjen 2016: Zákon vstupuje potřetí do sněmovny. Od ministra Dienstbiera jej přebírá nový ministr Jan Chvojka. Ministr zákon neprosazuje, jednou dokonce hlasuje proti jeho projednání na schůzi sněmovny. Oba požadavky senátorů přitom byly splněny.

Červenec 2017: Nenachází se dostatek poslanců, kteří by zákon dokázali dostat na program sněmovny. Do voleb už jej projednat nestihnou.

Sdílet: