Reakce: Vláda v demisi změnou služebního zákona zvyšuje riziko čistek mezi úředníky. Schválila také novou systemizaci státní správy

Reakce: Vláda v demisi změnou služebního zákona zvyšuje riziko čistek mezi úředníky. Schválila také novou systemizaci státní správy

Sdílet: 15. 03. 2018

Vláda v demisi včera schválila novou podobu novely služebního zákona a také změnu systemizace státní správy. Změna služebního zákona přitom zvyšuje riziko čistek mezi úředníky. Jde tedy proti smyslu původního zákona. Babišova vláda také znovu upravila systemizaci státní správy s poměrně značnými dopady u 2 úřadů, přičemž je velmi sporné, zda vůbec byly naplněny zákonné důvody pro tuto změnu systemizace.

1) Novelizace služebního zákona

Novela služebního zákona obsahuje řadu problematických bodů, které mohou být zneužitelné a oslabují pozici státních úředníků před politiky. Změny jsou např. v přesunutí hodnocení vedoucího státního úřadu na člena vlády oproti dřívějšímu hodnocení ze strany státního tajemníka.  “Za největší slabinu považujeme jednoznačně úpravy služebního hodnocení. Oproti původnímu návrhu, který přinášel riziko zneužití a vyhazování nepohodlných úředníků, se tento problém ještě prohloubil. Stačí po negativním hodnocení za 40 odsloužených dnů dostat další negativní hodnocení, a končíte. Vysocí úředníci pak nově nemají ani možnost podat námitku,” říká analytička Magdaléna Klimešová z Rekonstrukce státu. Vláda v demisi přitom současně zúžila okruh úředníků, kteří proti hodnocení mohou podávat námitky.

Tyto dva kroky společně zvyšují riziko, že v budoucnu budou mít ministři volné ruce k rychlým personálním změnám. “Proces služebního hodnocení je třeba pořádně vyhodnotit, zda vůbec plní svou funkci, a upravit tak, aby nebyl zneužitelný pro odstranění politicky nepohodlných úředníků. Tedy prodloužit lhůty, umožnit podání námitek všem úředníkům a vrátit hodnocení do rukou státního tajemníka,” uvádí Magdaléna Klimešová. “Pozitivní je, že vláda vzala zpět návrh, který chtěl, aby státní úředníci byli jmenováni pouze na 5 let. Ten totiž ohrožoval personální stabilitu i profesionalitu státní správy,” dodává Klimešová.

Dokumenty nebyly včas k dispozici

Rekonstrukce státu upozorňuje na to, že novela služebního zákona byla projednávána ne zcela standardní cestou. Přípravě návrhu nepředcházela potřebná široká diskuze o problémech a analýza praxe. To konstatovala mimo jiné i Legislativní rada vlády ve svém stanovisku. “Vláda dnes jednala o znění novely, které bylo v elektronické knihovně připravované legislativy zveřejněno až po začátku jednání vlády. Navíc návrh novely takto zásadního zákona šel bez objektivního důvodu do meziresortního připomínkového řízení na pouhý týden a nebyl tudíž poskytnutý potřebný čas pro podrobné zanalyzování a diskuzi,” připomíná Magdaléna Klimešová. “Státní správa se nehroutí. Klidně je možné nejprve pořádně vyhodnotit fungování zákona a pak důkladně připravit koncepční změnu, kterou může projednávat až vláda s důvěrou Poslanecké sněmovny,” doplňuje Klimešová.

Změny v aktuálním návrhu novely služebného zákona:

  • Nevznikne Generální ředitelství pod Úřadem vlády, což bylo navrhováno v původní verzi, kterou projednávala vláda 21. 2. 2018. Samotné přesunutí šlo považovat za posun dobrým směrem (od resortismu k nadresortnímu nastavení). Součástí aktualizace je to, že byl vyřazen bod, který měl státního tajemníka přímo podřídit předsedovi vlády.
  • U služebního hodnocení zůstala rizika spojená s potenciální zneužitelností hodnocení k tomu, aby byli odejiti nepohodlní úředníci. Naopak byla navíc výrazně zkrácena lhůta pro opakování hodnocení v případě nevyhovujícího hodnocení z 90 na 40 odsloužených dnů. Při snaze vyhodit úředníka tak nyní může stačit úředníkovi získat negativní hodnocení a za dalších 40 odsloužených dní po dalším negativním hodnocení již opouští státní správu (pokud se neodvolá, čímž by se proces prodloužil).
  • Hodnocení vedoucího státního úřadu nově provádí člen vlády. Konzultuje jej sice se státním tajemníkem, ale rozhoduje člen vlády. Jedná se o zpolitizování procesu.
  • Námitky proti služebnímu hodnocení, což je nové a pozitivní opatření, ale nebudou moci podávat náměstek pro státní službu, státní tajemník, vedoucí služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, vedoucí služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, náměstek pro řízení sekce a personální ředitel sekce pro státní službu. To je nově včleněné ustanovení dle úprav zanesených až před březnovým projednáváním vládou a jednoznačně výrazně oslabuje pozici vysokých státních úředníků.
  • Pozitivním posunem naopak je zpětvzetí návrhu, aby byli státní úředníci jmenováni pouze na 5 let. To by mohlo vést k destabilizaci státní správy, ztrátě know-how a kontinuity.
  • Doporučení:
  • Věcně: Upravit služební hodnocení tak, aby nebylo jednoduše zneužitelné pro odstranění nepohodlných úředníků (prodloužení lhůt, umožnění podání námitek všem, hodnocení neprovádí člen vlády, ale státní tajemník, který jej projednává se členem vlády aj.).
  • Procesně: Projednat obsah návrhu se zástupci Evropské komise ještě před podpisem premiéra a zasláním návrhu do Poslanecké sněmovny. Tak zůstane možnost upravit znění návrhu z pozice vlády.
  • Stávající situace ve státní správě není kritická (tj. bez novely se nic zásadního nestane), zákon o státní službě je účinný jen od 1. 1. 2015, současná vláda nezískala důvěru a je v demisi. Proto se nabízí jako vhodný a zodpovědný postup nejprve důkladně zanalyzovat implementaci služebního zákona, sesbírat data, se  zainteresovanými aktéry prodiskutovat potřebné změny a tento vstup nechť využije řádná vláda s důvěrou pro systémovou a neuspěchanou přípravu novelizace.
  • Apelujeme na vládu, aby zásadní legislativní návrhy připravovala transparentně a poskytla dostatečný prostor pro jejich projednání i připomínkování ze strany odborné veřejnosti.

    2) Změny systemizace státní správy

    Změny systemizace státní správy může vláda dělat svým nařízením, a nepotřebuje pro to změnu služebního zákona. Velké změny ve státní správě přitom provedla menšinová vláda Andreje Babiše už před Vánoci. Tehdy odešla víc než čtvrtina odborných náměstků na jednotlivých ministerstvech. Navíc okolnosti nasvědčují tomu, že se jedná minimálně v některých částech o nezákonný postup: předložený návrh totiž obsahově neodpovídá změnám systemizace podle § 18 služebního zákona, jelikož u řady zasažených úřadů evidentně nedošlo ke změně působnosti správních úřadů, ani k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena.

    Podle schválených materiálů se aktuální změny dotknou Úřadu vlády, všech ministerstev i dalších úřadů. “Ve většině případů jde o drobné změny. Výjimkou je plánovaná změna na Generálním finančním ředitelství. Tam chce vláda v demisi zřídit novou sekci generálního ředitele a nové místo zástupce generálního ředitele, aniž by tento krok nějak odůvodnila. Současně chce vytvořit také nový odbor bezpečnosti GDPR, tedy ochrany osobních údajů, což také neodůvodňuje. Tento krok vyniká ve srovnání s tím, že jiné úřady si vystačí s vytvořením pozice jednoho pověřence pro GDPR, uvádí analytik Rekonstrukce státu Petr Bouda. “Na Generálním finančním ředitelstvím dochází ke změně na nejvyšší úrovni řízení, která není v návrhu odůvodněná a tudíž ani není zřejmé, zda se jedná o tak neodkladný krok, aby jej prováděla vláda bez důvěry Sněmovny,” doplnil Josef Karlický.

    Další výraznou změnou vládního návrhu pak je zrušení 45 míst na Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví. Návrh nepočítá s tím, že by tato místa byla přesunuta jinam nebo nějak adekvátně nahrazena. Tato změna také není v materiálu odůvodněna. “Pokud změna souvisí s převodem agendy od Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví k České agentuře pro standardizaci, měla být učiněna už od prvního ledna tohoto roku, což se nestalo. Vzhledem k tomu, že návrh nemá odůvodnění, je jeho účel nejasný,” uzavírá analytik Petr Bouda.

    Sdílet: