Mantinelem proti zneužívání moci musí být fungující občanská společnost

Doporučujeme

Startujeme protikorupční devítiboj!

20. 2. 2019

Máme jako občané jasno v tom, co je v politice dovolené a co už je za hranou? Funguje v Česku veřejná kontrola politiků? Co mohou aktivní občané a novináři ve veřejném prostoru dělat pro to, aby vrcholoví politici nezneužívali moc a neohýbali si pravidla hry podle svých potřeb? Na tyto otázky hledala odpověď debata s názvem „Mantinely demokracie: Kde leží mantinely mocných?“. Přivedla k jednomu stolu čtyři zajímavé řečníky: šéfa měsíčníku Reportér Roberta Čásenského, filosofa a publicistu Václava Němce, komentátora Jana Kleslu (Lidové noviny) a vedoucího týmu Rekonstrukce státu Josefa Karlického.

Právě Rekonstrukce státu vykopla do veřejného prostoru na začátku tohoto roku výzvu Mantinely demokracie. Občané v ní žádají vládu, aby nerozpínala svoji moc za pomyslné hranice, kde by mohla ohrozit nezávislost policie, soudů, médií anebo státní správy a postupně tak zadupat do země přirozené pojistky demokracie. „Reagovali jsme na to, že nám čím dál víc lidí vyčítalo, že se zabýváme protikorupčními zákony, ale nejsme schopní zabránit těm opravdu velkým změnám, které mohou ohrozit naši demokracii jako celek,“ uvedl na debatě Josef Karlický z Rekonstrukce státu.

Recept jak si ohnout demokracii podle svých potřeb je ve všech státech stejný. Dochází k ovládnutí státního aparátu, podřízení médií, soudů či policie a státních zástupců. I když je Česká republika v rámci střední Evropy na tom stále dobře (oproti Polsku či Maďarsku), určité signály jsou podle řečníků patrné. „Jako občané bychom měli sledovat politiky podle jednoduchého kritéria: útočí na pilíře liberální demokracie? Znevažují nezávislost médií, zasahují do vyšetřování kriminality anebo útočí na občanskou společnost?," ptal se filosof Václav Němec z Univerzity Karlovy.

Demokracie chce demokraty, ale taky odpovědné občany

Výzva Mantinely demokracie má být spíš prevencí. Jde o signál vládě, že občanům na pilířích demokracie záleží. Současně však chce výzva přinášet také watchdog konkrétních kroků vlády v daných oblastech. „Určili jsme mantinely právě pro to, abychom mohli vládu hlídat a posuzovat její kroky a to s pomocí skupiny nezávislých expertů ze všech koutů názorového spektra. Nejdeme tu cestou změny zákonů, jako jsme to znali z protikorupčních zákonů Rekonstrukce státu, protože i odborná veřejnost se otevření některých zákonů spíše obává. Jedinou výjimkou je zákon o státním zastupitelství," připomněl Josef Karlický.

Diskutéři se však shodli hlavně na tom, že hlavním pilířem svobodné společnosti je občanská společnost. „Máme tu část veřejnosti, které lhaní a podvody politiků nevadí. A to je ten hlavní problém," shrnul filosof Václav Němec. Nejdelší a nejpikantnější část debaty se pak týkala hlavně toho, jak je možné probudit ve veřejnosti znovu zájem o věci veřejné.

Budování důvěry – úkol pro média

Veřejnost je zdá se unavena skandály politiků a s tím přichází nová vlna apatie. Podle přítomných je jedním z důvodů nedůvěra v média, novináře a kvalitu jejich práce. Tuto nedůvěru je možné spojit s mnoha jevy: změna vlastníků velkých médií, rozšíření sociálních sítí anebo cílené kampaně a fake news spolu s působením dezinformačních webů. „My jako média musíme opravdu měřit všem politikům stejně. Jinak veřejnost nebude věřit už nikomu a snadno skočí na různé úmyslně lživé zprávy," uvedl novinář Robert Čásenský.

Svobodu médií je ale potřeba podle mnohých podpořit spíš svým chováním v roli čtenářů. „Chcete svobodná média? Tak musíte najít obchodní model, který médiím dovoluje být zcela nezávislý. Je tu existenční problém médií, tištěná média dlouhodobě ztrácí své čtenáře, to není jen fenomén poslední doby. A proto se zvyšuje tlak inzerentů i vlastníků. Často se bavíme o tlaku politiků, ale osobně se domnívám, že tlak inzerentů je zdaleka největší," řekl k problému Jan Klesla, komentátor Lidových novin, který působil i jako ekonomický redaktor.

Problém koncentrace médií by pak mohly řešit spíš nové zákony, než samotní novináři. „Pro mě dává smysl změnit konkrétní zákony. Třeba v případě koncentrace vlastnictví soukromých médií lze naše legislativa výrazně vylepšit. Stejně tak v případě veřejnoprávních médií lze změnit větu o tom, že po dvojím neschválení výročních zpráv ČT bude odvoláno její vedení," nastínil své představy Robert Čásenský.

Je to na nás všech

Debatu uzavřeli řečníci tím, že je potřeba aby se každý stal pozitivním příkladem pro své okolí. Do hlídání vlády se může zapojit každý, a silná občanská společnost dokáže vyvážit jakékoliv případné pokusy o silnou ruku vlády. Na videozáznam debaty se můžete podívat tady.

Tereza Krištofová,

mluvčí Rekonstrukce státu

Debatu uspořádala Rekonstrukce státu v rámci Festivalu demokracie, který patří k doprovodnému programu konference Forum 2000. Setkání volně navázalo na výzvu Mantinely demokracieRekonstrukce státu iniciovala na podzim roku 2017 debatu o mantinelech, které by žádná demokratická vláda neměla překračovat. Jde především o zachování nezávislosti soudů, státních žalobců a policie, svobodu médií, právo občanů na informace anebo a právo opozice na svobodný projev. Výzvu doposud podpořilo takřka 7 000 lidí a desítky známých osobností.

Festival demokracie se koná v Praze a dalších městech od 5. do 11. října 2018. Jde o doprovodný program 22. konference Forum 2000. Zahrnuje debaty, workshopy, projekce, výstavy, koncerty a divadelní představení. Posláním Festivalu demokracie je inspirovat veřejnou diskuzi o spoluodpovědnosti občana za společnost, o toleranci a respektu k lidským právům, o světě, ve kterém chceme žít a o demokracii.

Přidejte se k dalším 42898 občanům,
kteří dostávají informace o tom, kdo z politiků se zasazuje
o odpovědný a transparentní stát - a kdo ne.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách.
Více o zpracování osobních údajů.