BLOG: “Lex Babiš” upozorňuje dobře na děravá pravidla. V praxi ale bude těžko fungovat

Doporučujeme

Startujeme protikorupční devítiboj!

20. 2. 2019

Zákon o střetu zájmů je najednou horké zboží díky "lex Babiš". Je dobře, že se střet zájmů ministrů má řešit jasnými pravidly. Ale v praxi návrh nejspíš nebude příliš účinný.

Zákon o střetu zájmů jako by pro politiky posledních deset let neexistoval. Podle analýz neziskových organizací nepřinesl v praxi odvolání politika či úředníka, nebo alespoň citelnou pokutu. Když už se na tento předpis už skoro zapomnělo, stalo se z něj najednou horké zboží. Je to kvůli tzv. “Lex Babiš”, návrhu poslance Plíška z TOP09, který chce pokutovat ministry za to, že zároveň podnikají.

Příznivci odpovědného vládnutí by na jednu stranu měli být nadšeni. Když majitel bezpečnostní firmy ABL usedl do křesla ministra vnitra anebo firma Viamont ministra Aleše Řebíček vydělalal na veřejných stavbách za jeho působení 14 miliard korun, nebyl střet zájmu pro nikoho horké téma. Oba se sice formálně svých firem dočasně zbavili, ale tím zkoumání jejich střetu zájmů pro politiky skončilo.

Pochopitelně rozměr střetu zájmů ministra financí je mnohonásobně větší, jak ostatně sám přiznává. A proto je dobře, že se poslanci tématu věnují. Návrhy poslance Plíška mají bohužel řadu rizik a není jasné, zda vůbec byly předkládány s nadějí, že se použijí v praxi. Možná i proto většina komentátorů listů, které nelze považovat za probabišovské (Euro, E15, HN), nebo i ústavní právníci zachovávají skepsi a “lex Babiš” odmítají.

Gesto nebo praktický krok?

Ponechme stranou otázku, že je zákon skutečně šitý na jednu osobu a zda nemusí být takové omezení v Ústavě. Psát paragrafy na jednu osobu je nesystémové a může se vymstít. Bude například dalším zákonem opozice řešit i případ poslance Faltýnka, který sedí jak v dozorčí radě Agrofertu, tak v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu? Nebo poradce prezidenta, který zastupuje neznámé zahraniční investory? Nebo předsedu politické strany, který svoje ministry drží v šachu finanční půjčkou?

Hlavní je otázka, zda návrh není jen politickým gestem a bude skutečně a férově vymahatelný. Varováním je gumovost, s jakou bylo po volbách nakládáno s požadavkem na čisté lustrační osvědčení. Projednávaná novela zákona o střetu zájmů od týmu Jiřího Dientsbiera obecně počítá s tím, že pravidla bude vymáhat nejslabší článek státní správy - obecní úřad v místě bydliště dotyčného. Podle zmíněné analýzy Oživení přitom v minulosti úřady neuložily za porušení zákona žádný přísný trest, maximálně pokutu do 5 tisíc korun.

Pokuta pro Babiše?

Návrh poslance Plíška nezakazuje ministrům obchodní společnost vlastnit, ale považuje za přestupek, když bude ovládající osobou obchodní společnosti. To znamená ten, kdo může vyměňovat statutární orgány a fakticky tak byznys ovládat, může po usednutí do křesla ministra dostat od obecního úřadu pokutu 25 až 500 tisíc. Podle právních výkladů jsou ale v návrhu skryty další skuliny tak velké, že by jimi mohl projít celý Agrofert i s Čapím hnízdem. Definice “ovládající osoby” je v právu velmi široká a není jasné, jak se bude dokazovat, zda ministr má na řízení firmy vliv nebo ne v různých zvláštních a okrajových případech. Za ovládající osobu totiž zákon považuje například osobu, která může jmenovat nebo odvolat většinu členů orgánů obchodní společnosti, nebo toto odvolání může i jinak (přes někoho) prosadit.

Zásadnější je ale možnost nařízení obejít. Převod firmy do svěřeneckého fondu, na kamaráda, právníka, či ukrytí skrze nejasnou vlastnickou strukturu je v ČR až příliš snadné. Návrh nevylučuje, že ministr Babiš (jako Řebíček) bude svým firmám pomáhat, i když je svěří naoko či doopravdy někomu jinému.

To platí i u veřejných zakázek, kde se také poslanec Plíšek snažil omezit moc ministrů podnikatelů. České úřady obecně nechtějí nebo neumí dohledávat vlastnictví firem, jak se prokázalo. Mají takovou povinnost například u dotací z veřejných rozpočtů, ale podle dat zIndex se tím nijak netrápí.

Minulý "lex Babiš" ČSSD v tichosti opustila

Výtky nemění nic na tom, že jsou jasné pravidla pro střet zájmů poslanců i ministrů potřeba. V zahraničí existují dobré vzory pro ošetření střetu zájmů a opoziční poslanec Plíšek se k nim odvolává. Nedodává však, že jsou vždy součástí komplexního nástroje, který řeší střet zájmů na všech úrovních. Pokud to politické strany myslí s řešením střetu zájmů vážně, měly by doplnit do zákona fungující sankční mechanismus a dotáhnout i zákaz pro ministry a další funkce tak, aby nešel lehce obcházet. Nový pokus nyní udělala ČSSD. Uvidíme zda dopadne lépe než předchozí lex Babiš a nepůjde jen o kouřovou clonu.

Nikola Hořejš, platforma Rekonstrukce státu
Petr Bouda, právník Frank Bold
Magdalena Klimešová, analytička Frank Bold

Článek byl zveřejněný 17. března 2016 na blogu na serveru Aktuálně.cz.

Přidejte se k dalším 42898 občanům,
kteří dostávají informace o tom, kdo z politiků se zasazuje
o odpovědný a transparentní stát - a kdo ne.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách.
Více o zpracování osobních údajů.