Zatmívači: Nyní i ve vaší sněmovně!

Zatmívači: Nyní i ve vaší sněmovně!

    Sdílet: 13. 04. 2016

    Seznamte se s poslanci, kteří se prozatím nejvíce zasazovali o to, aby byl omezeno chystané odtemnění, jak stát nakládá s veřejnými prostředky.

    První ze zákonů posilujících transparentnost a podporovaných Rekonstrukcí státu, který vláda Bohuslava Sobotky dovedla až ke schválení, se otřásá v základech dříve, než začal vůbec účinkovat. K novele předložené třemi poslanci KDU-ČSL, která navrhuje vyjmout z registru smluv Budějovický Budvar, začali poslanci přidávat další pozměňovací návrhy, které míří ještě dál. Mezi dvoustovkou poslanců tak brzy vykrystalizovala specifická skupina poslanců-zatmívačů, kteří byli nejaktivnější při snaze o omezení jasného přehledu o tom, jak státní i obecní podniky hospodaří s veřejnými prostředky.

    Vyjmout některé firmy? Raději všechny

    Na jednání hospodářského výboru předložil poslanec Václav Snopek (KSČM) návrh, aby ze zákony vypadly všechny společnosti, ve kterých mají stát, kraj nebo obec nadpoloviční podíl. Jedná se o roční obrat zhruba ve výši 270 mld  a jsou mezi nimi například Česká pošta, Lesy České republiky, České dráhy. BIS o hospodaření těchto firem ve výroční zprávě v roce 2014 napsala: “Management zejména akciových společností (...) vytváří nepřehledné a často nevypověditelné smluvní vztahy se spřízněnými společnostmi. Kromě jejich nevýhodnosti pro státní firmu je pro tento jev charakteristická např. složitá soustava smluvních dodatků, ztráty některých klíčových dokumentů, vysoké smluvní pokuty pro stát nebo široký rozsah vzájemně provázaných služeb."  Pro návrh hlasovala většina členů výboru a byl přijat.

    Na tom samém výboru se řešila i otázka, zda a jak odložit účinnost celého zákona. Ze společné diskuze členů výboru vzešel návrh na odložení účinnosti zákona o rok, tj aby platil až od 1. července 2017. Přitom zákon má v prvním roce platit jen v “testovacím modu”, tedy bez sankcí a dobrovolně. Podepsán pod návrhem  nakonec je předseda výboru Ivan Pilný (ANO). Na výboru proti registru několikrát vystoupil. Na jednání výboru dle něj řešili, jestli mají jednotlivé firmy vybírat a udělovat jim výjimky, nakonec ale zvolili výjimku paušální. „Byla by to salámová metoda,“ uvedl.

    Další návrh hospodářského výboru pocházel od místopředsedy výboru Martina Kolovratníka (ANO). Ten navrhuje vyjmout z registru smluv Českou televizi a Český rozhlas (kde mimo jiné předtím pracoval). „Povinnost zveřejňování smluv odkryje strukturu dodavatelsko-odběratelských vztahů těchto subjektů, což v dlouhodobém horizontu povede ke snížení jejich konkurenceschopnosti a posléze k jejich likvidaci," odůvodnil svůj návrh pro týdeník Euro. Nelze než souhlasit, že ČT a ČRo mají být chráněny, jak před politiky, tak před komerčními zájmy. Argumenty, které dosud zazněly, jsou ale zřejmě zástupné a větší transparetnost by oběma institucím právě efektivnější hospodaření a snížení klientelismu měla přinést. Poslanec Kolovratník také aktivně na výboru podpořil vyjmutí státních firem, ale v současnosti uznává, že je o tom třeba dále diskutovat.

    Máme lepší nápad

    Další zkouška čekala registr smluv na jednání Výboru pro veřejnou správu. Zpravodajem zákona zde byl poslanec Jan Klán (KSČM), který se k registru vyjadřuje kriticky dlouhodobě. Na výboru předložil svůj návrh na vyjmutí všech státních a obecních firem. Podle něj registr sám o sobě nic nevyřeší, a proto nemá smysl. Je podle něj až něčím na konci řetězce a nejprve musí fungovat vše před ním - veřejné zakázky, zákon o vnitřní kontrole veřejných financí, apod. - až pak má význam opatření jako registr. Přístup “máme lepší řešení, ale neprosadíme jej” už dříve vedl k tomu, že se dobré zákony neschválily. Návrh naštěstí na výboru nebyl přijat.’

    Na jednání tohoto výboru a následně i na sociálních sítí proti registru velmi aktivně vystupoval poslanec Lukáš Pleticha (ČSSD). Ten svou podporu návrhům na omezení působnosti registru odůvodňoval především svými zkušenostmi s fungováním obecních firem - např. úklidových a svážejících odpad. Většina těch, které zná, fungují velmi dobře a na obcích je s nimi spokojenost. Zveřejňování smluv podle něj povede jen k tomu, že je brzy vytlačí nadnárodní konkurence. Desítky případů nevýhodných smluv uzavřených městskými společnostmi však ukazují, že i tato část veřejných peněz by měla podléhat veřejné kontrole (naposledy třeba audity provedené v libereckém a jabloneckém dopravním podniku).

    Poslanecké výbory jsou pro poslance obecně dobrým místem pro načítání pozměňovacích návrhů. Nemusí na ně být tolik vidět jako na plénu a při souhlasu většiny zúčastněných si je pod sebe bere předseda výboru. Na dubnové schůzi sněmovny čeká registr druhé čtení. Další Tam bude možné předkládat pozměňovací návrhy se budou představovat přímo na plénu.

    Poslance Zatmívače kontaktovaly desítky lidí skrze aktuální minutovou výzvu na stránce www.minutademokracie.cz. Skrze portál jim lze zaslat  pohlednici s citací ze zprávy BIS o hospodaření státních a městských firem a zeptat se jich, zda jejich návrh stav uvedený ve zprávě zlepší.

    Sdílet:

    Budu na příjmu

    Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

    Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

    Pomůžu jako dárce

    Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

    Částka *