Proč jsme vyzvali k přijetí 7 pojistek nezávislé justice primárně vládu?

Rekonstrukce státu se ztotožnila s významnými obavami veřejnosti spojenými s výměnou ministra spravedlnosti a proto ve spolupráci s dalšími experty zpracovala výzvu 7 pojistek pro nezávislou justici. V té zformulovala opatření v oblasti justice, které lze bezodkladně začít realizovat a která by přinesla nejen záruky nezávislosti justice, ale také větší transparentnost v rozhodování soudů i samotném výběru soudců a státních zástupců.

Vyzvali jsme k přijetí těchto pojistek vládu, jelikož ta má v této oblasti převážnou část kompetencí a může svými rozhodnutími řadu opatření přímo realizovat, například neodvolat nejvyššího státního zástupce, zajistit transparentní výběrová řízení u soudců a státních zástupců či zajistit zveřejňování soudních rozhodnutí na internetu. U těchto pojistek je tak vláda jediným subjektem, po kterém lze jejich naplnění požadovat a výzvu k realizaci tak šlo směřovat pouze jí.

Vláda je pak podle Ústavy klíčovým předkladatelem legislativy a zároveň disponuje robustním aparátem legislativních expertů, kteří jsou jsou schopni legislativní změny v justici zvládnout po odborné stránce. Navíc panuje dlouhodobá a široká politická shoda na tom, že významnější změny v justici by měly být předloženy primárně v podobě vládního návrhu. Poslaneckým návrhům, které vedou k zásadním změnám, je totiž obvykle vyčítáno nedostatečné vyhodnocení dopadů a absence připomínkového řízení, ve kterém by dotčené subjekty mohly dostatečně vyjádřit své připomínky. Vzhledem k tomu je předložení potřebných komplexnějších změn zákona o státním zastupitelství a zákona o soudech a soudcích ve výzvě 7 pojistek požadováno po vládě.

Naopak ohledně předložení úzké novely zákona státního zastupitelství, která by zajistila zrušení možnosti vlády odvolat nejvyššího státního zástupce, je vláda vyzvána k podpoře návrhu předloženého poslanci. To má hned tři zásadní důvody. Zaprvé je na tomto opatření dlouhodobá politická shoda (jedná se o doporučení skupiny států GRECO), přičemž dopady byly již několika vládami vyhodnoceny. Zadruhé je toto opatření výrazně potřebnější s ohledem na bezprecedentní a přímý střet zájmů, ve kterém je premiér ČR jako obviněná osoba po uzavření vyšetřování. Zatřetí je legislativně možné tuto problematiku řešit zcela odděleně od dalších otázek.

Podpora vlády je rovněž důležitá v případě, kdy se na legislativní proces spěchá. Vláda má totiž 30 dní na vyjádření stanoviska k poslaneckému návrhu zákona, a to ještě předtím, než se zákon dostane k projednání poslancům. Rychlé souhlasné stanovisko vlády tedy zkracuje legislativní proces, což bylo obzvlášť důležité v době před poslaneckými prázdninami, kde šlo o to, jestli se novela stihne schválit ještě do poslaneckých prázdnin.