Občané mají právo žádat veřejnou správu o informace na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Některé úřady však informace nezákonně odpírají a dokážou několik let žádostem vzdorovat. V roce 2019 už se podařilo zlepšit vymahatelnost práva na informace. Zbývá lépe definovat povinné subjekty a zlepšit ochranu úřadů před případnými šikanózními žádostmi.
Státní správa není schopna efektivně zvládat krize a mnohdy zápasí i s běžným fungováním. Její postupy jsou pomalé a složité, nedokáže čelit složitějším výzvám a komunikace mezi státem a občanem včetně kvality poskytovaných veřejných služeb výrazně pokulhává. Nespokojení s jejím fungování jsou přitom nejen občané, ale i sami úředníci. Neziskové organizace, experti, akademici i podnikatelé proto apelují na vládu, aby modernizaci státní správy zařadila mezi své priority a začala na ní bezodkladně pracovat. A jsou připraveny s tím pomoci.
Ve volbách uspěly subjekty s dobře propracovanými volebními programy v oblastech boje proti korupci a dobré správy i dobrými výsledky z minulého období. Nové složení sněmovny tak má skvělé předpoklady k prosazení opatření k posílení odpovědného a otevřeného vládnutí. Některá připravená protikorupční opatření přitom mohou být předložena formou poslaneckých návrhů ještě před jmenováním nové vlády. Přinášíme přehled toho, co všechno bychom rádi prosadili do roka od voleb.
Zítra je poslední školní den a školáci si půjdou vyzvednout vysvědčení. Kromě školních prázdnin ale brzy začnou i ty parlamentní. Rekonstrukce státu proto připravila vysvědčení pro vládu, ve kterém hodnotí její dosavadní bilanci v prosazování protikorupčních opatření. A nevychází to zrovna nejlépe, na mnohých zákonech má hlavní podíl opozice a jiné zase vláda nestíhá do konce svého volebního období schválit.
Připravovaný stavební zákon má za cíl zjednodušit povolování staveb v Česku a zrychlit stavební řízení. Jde o jediný zásadní pokus současné vlády o větší reformu této části státní správy, která je široce vnímána jako neefektivní a trpící řadou vážných problémů včetně systémové podjatosti. Nový stavební zákon může řadu problémů vyřešit, nicméně podle Rekonstrukce státu obsahuje aktuální návrh také některá významná rizika. Zejména jde o možnost ovlivňování odborných stanovisek zájmy nadřízených odborných pracovníků nebo účelové přidělování spisů. Garanti Rekonstrukce státu proto vyzývají k úpravám návrhu zákona, které tato rizika odstraní.
Poslanci by se už brzy měli dostat k druhému čtení dlouho zapomenuté novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý nečekaně jako poslanec předložil pozměňovací návrh, aby odvolacím orgánem v řízení o poskytování informací od Kanceláře prezidenta republiky byl opět sám kancléř Mynář. Podle zákona má nyní na poskytování informací z Hradu dohlížet Úřad pro ochranu osobních údajů. Rekonstrukce státu a někteří ústavní experti namítají, že pro speciální režim pro Hrad neexistuje žádný důvod.
Na schválení čeká ve Sněmovně už téměř rok a půl novela zákona o svobodném přístupu k informacím. Měla vyjasnit, které úřady a státní firmy musí občanům poskytovat informace, a zároveň zavést pojistky proti zneužívání ze strany žadatelů. Předložená vládní verze by však místo toho přinesla závažné omezení práva na informace. Do druhého čtení Sněmovny teď míří pozměňovací návrhy, které nedostatky odstraní a právo na informace ještě posílí. Podílí se na nich i Rekonstrukce státu.
Dnes slavíme Mezinárodní den boje proti korupci. Je ale skutečně co slavit? Politici se do přijímání nových protikorupčních zákonů moc nehrnou. Vloni byla Česká republika nejhorší v plnění doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy GRECO. V legislativním kolečku se přitom zaseklo hned 10 nadějných protikorupčních návrhů. Poslanci některé z nich projednají už zítra na mimořádné schůzi. Popohnat chtějí hlavně zákon pro větší transparentnost soudů, zákon o lobbování a novelu zákona o svobodném přístupu k informacím.
Neprůhledné kšefty ČEZu, čerpání stamilionových dotací anonymy, tajemné schůzky, kvůli kterým padají ministři, nenasytní exekutoři nebo korupční skandály na úřadě, který má dohlížet na férovost veřejných zakázek. To jsou jen některé z průšvihů, kterým by se dalo předejít, pokud by politici schválili potřebné protikorupční zákony. Řada z nich má ale obří zpoždění a do voleb už mnoho času nezbývá. Podívejte se na první pětku zákonů v kontextu aktuálních událostí.
Boj s korupcí v Česku zůstává jen na papíře. Babišova vláda, která sama sebe často nazývá protikorupční, za tři roky prosadila pouze tři změny, které si vynutil tlak občanské společnosti. Zbytek protikorupčních opatření je stále v nedohlednu. V loňském roce byla ČR nejhorší ze 42 zemí v plnění doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Do voleb zbývá pouhý rok. Politici stále můžou stihnout přijmout 10 klíčových zákonů, které nám do budoucna ušetří stamiliardy. Stačí si tyto zákony vzít za prioritu.
Kancelář prezidenta republiky opět odmítá poskytnout informace na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Předmětem žádosti jsou zápisy ze schůzek předsedy Senátu Jaroslava Kubery s prezidentem Zemanem. Právníci z kanceláře prezidenta nejdříve tvrdili, že informace neexistují. Po odvolání jejich existenci přiznal hradní kancléř Mynář, který ale odmítl informace vydat. Odmítnutí je neoprávněné. Navíc o odvolání podle zákona totiž kancléř vůbec neměl rozhodovat - to nově přísluší Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Rok 2020 je klíčovým rokem pro přijetí nových protikorupčních opatření. Vláda má právě letos příležitost předložit legislativní návrhy, aby stihly projít legislativním procesem do konce volebního období. Rekonstrukce státu proto přichází se souhrnem toho, s čím vláda ve svých plánech počítá a jaká důležitá protikorupční opatření v nich naopak chybí. Vycházíme přitom z Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 a také Akčního plánu boje s korupcí na rok 2020.
Ministerstvo vnitra předložilo vládě novelu, která by výrazně omezila přístup občanů k informacím od úřadů. Rekonstrukce státu upozornila na několik problematických aspektů návrhu: zavádí nové výjimky ze zákona, dává úřadům možnost zamítnout i oprávněnou žádost jako „šikanu” a navíc neobsahuje přesnou definici toho, kdo všechno je z veřejných institucí povinný informace poskytovat. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nakonec předlohu ještě před jednáním stáhl a nechá ji znovu projednat na ministerstvu.
Ministerstvo vnitra předložilo vládě novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Ta měla omezit zneužívání práva na informace nebo přesně definovat, které instituce musí občanům informace poskytnout. Návrh to však s ochranou úřadů před šikanózními žádostmi přehnal tak, že významně omezuje právo občanů na informace z veřejné správy. Navíc zavádí další široké výjimky z poskytování informací. Přislíbený výčet institucí, které jsou ze zákona povinné odpovídat na žádosti, návrh vůbec neobsahuje. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) návrh prozatím stáhl z vlády.
Vláda vloni navrhla kontroverzní změny, které by znemožnily lidem žádat o některé informace z veřejné správy. Poslancům se však ve spolupráci s Rekonstrukcí státu podařilo zamezit rozcupování zákona a vymyslet přijatelný kompromis. A přidali i něco navíc - návrh pro lepší vymahatelnost práva na informace, který zabrání vleklým sporům o informace mezi úřady a žadateli.
Poslanci dnes ve Sněmovně posílili přístup občanů k informacím. V prvé řadě zamezili největšímu omezení práva na informace od roku 1989. Současně dnes schválili také informační příkaz, který by měl zamezit nezákonným obstrukcím úřadů při poskytování informací.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
