Majetková přiznání slouží k tomu, aby lidé, kteří rozhodují o veřejných penězích, nemohli ve svých funkcích nepozorovaně a nevysvětlitelně zbohatnout. Čeští politici mají sice povinnost vyplňovat majetková přiznání, ale dlouho to byla jen formalita, která umožňovala zázračná zbohatnutí utajit. Ručně psaná přiznání byla často nečitelná, zákon navíc nestanovil výslovnou povinnost reportovat podíly v obchodních společnostech, což je rozšířená forma úplatku. Především ale politici hlásili pouze majetek nabytý v době své funkce, a zcela tak chybělo srovnání s výchozím stavem, což umožňovalo řadu triků a prakticky nebylo možné ověřit, zda je přiznání pravdivé.
Majetková přiznání umožňují veřejnosti kontrolovat, jestli politici ve funkci zázračně a záhadně nezbohatli. Politici mají povinnost je podávat v takzvaném centrálním registru oznámení. Do něj ale teď není vidět, před zraky hlídacích psů ho ukrylo ministerstvo spravedlnosti. Situaci by měla vyřešit novela zákona o střetu zájmů, kterou už mají zákonodárci na stole.
Dnes je Mezinárodní den boje proti korupci. Češi podle průzkumu Rekonstrukce státu korupci stále vnímají jako závažný problém, trápí hlavně starší generaci. Téměř dvě třetiny Čechů pak korupci považují za téma, na které by se měla vláda v příštích čtyřech letech zaměřit. Podle Rekonstrukce státu může nová vláda už v prvním roce prosadit devět protikorupčních zákonů, které jsou z velké části připravené a stačí u nich jen dotáhnout legislativní proces.
Zítra budou poslanci hlasovat ve třetím čtení o novele zákona o střetu zájmů. Ve hře je nejen posílení vymahatelnosti zákona, ale také velmi problematický pozměňovací návrh poslance KSČM Jiřího Valenty. Podle něj by se novináři veřejnoprávních médií měli stát veřejnými funkcionáři a v té souvislosti podávat majetková přiznání. Návrh kritizuje vedení ČT, ČRo i experti na média ze Sítě k ochraně demokracie.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
