V Česku zatím neexistuje žádný právní předpis, který by zajistil dostatečnou ochranu oznamovatelům nekalého jednání a korupce. Potenciální whistleblower nemá v současnosti možnost, jak oznámit nekalé jednání bezpečně a mít přitom jistotu, že oznámení zůstane důvěrné a že se jím někdo bude zabývat. Je potřeba zajistit takové prostředí, které whistleblowery nebude před odhalováním korupce odrazovat.
V pátek 17. prosince 2021 uplyne dvouletá lhůta pro transpozici evropské směrnice o ochraně oznamovatelů. Směrnice tak bude částečně přímo účinná i bez prováděcího zákona, což vyvolává právní nejistotu. Protikorupční organizace Transparency International (TI), Oživení a Rekonstrukce státu proto apelují na nový kabinet Petra Fialy (ODS) a novou Sněmovnu, aby v co nejkratší době přijali kvalitní zákon, který zaručí bezpečnost všem oznamovatelům v Česku.
Dnes je Mezinárodní den boje proti korupci. Češi podle průzkumu Rekonstrukce státu korupci stále vnímají jako závažný problém, trápí hlavně starší generaci. Téměř dvě třetiny Čechů pak korupci považují za téma, na které by se měla vláda v příštích čtyřech letech zaměřit. Podle Rekonstrukce státu může nová vláda už v prvním roce prosadit devět protikorupčních zákonů, které jsou z velké části připravené a stačí u nich jen dotáhnout legislativní proces.
Rozšíření působnosti NKÚ, reformu ÚOHS, novelu zákona o státním zastupitelství, ochranu oznamovatelů korupce nebo úpravu pravidel pro předcházení střetu zájmů. To vše vláda slibuje přijmout ve svém koaličním programu. Některá další klíčová opatření proti korupci a pro transparentní vládnutí ale v dokumentu chybí, například posílení práva na informace nebo zákon o lobbování.
Co je klíčové pro boj s korupcí a kdo nyní drží protikorupční étos? Pro skutečné změny k lepšímu nejsou klíčová silná prohlášení politiků, rozhodující je zpravidla práce na postupném zlepšování zákonů, které prostor pro korupci systémově omezují a do budoucna brání, aby korupční kauzy nastávaly. V roce 2013 zvedlo protikorupční rukavici velmi viditelně hnutí ANO přísliby nekompromisního boje s korupcí. Ve vládě však silný protikorupční étos postupně oslaboval. Výsledky za poslední 4 roky jsou pak již vyloženě slabé a nevýrazný je i program ANO do budoucna. Mravenčí práce se chopili někteří opoziční poslanci a s velkou vervou zejména Piráti. Na protikorupční autobus s kauzami dokázali navázat intenzivní snahou o potřebné změny zákonů a do dalšího období nabízí v koalici se STAN nejkomplexnější protikorupční program.
Zítra je poslední školní den a školáci si půjdou vyzvednout vysvědčení. Kromě školních prázdnin ale brzy začnou i ty parlamentní. Rekonstrukce státu proto připravila vysvědčení pro vládu, ve kterém hodnotí její dosavadní bilanci v prosazování protikorupčních opatření. A nevychází to zrovna nejlépe, na mnohých zákonech má hlavní podíl opozice a jiné zase vláda nestíhá do konce svého volebního období schválit.
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů z dílny Ministerstva spravedlnosti, vedeného hnutím ANO, se posouvá Sněmovnou jen velmi pomalu. V polovině května tohoto roku proběhlo první čtení zákona a nyní ho projednávají sněmovní výbory. Ty si dávají s přispěním samotných poslanců na čas, a proto hrozí, že se normu nepodaří schválit do října 2021, tedy do konce současného volebního období. Schyluje se tak k dalšímu debaklu vlády Andreje Babiše (ANO) v boji s korupcí. Proto protikorupční organizace Transparency International (TI), Oživení a Rekonstrukce státu přinášejí společné shrnutí současné situace týkající se této klíčové legislativy.
Ve Sněmovně dnes začíná mimořádná schůze, na které by se měl v prvním čtení projednat zákon o ochraně oznamovatelů. Další klíčové protikorupční zákony ale zamrzly v různých fázích legislativního procesu. Zákon o lobbování čeká na další projednání už půl roku, rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu přešlapuje na místě rok, a některé zákony už to mají v tomto volebním období spočítané úplně. Přinášíme shrnutí toho, v jakých fázích aktuálně projednávané protikorupční návrhy podřimují.
Whistleblowing patří mezi nejvýznamnější nástroje pro odhalování korupce a podvodů. Český právní řád ale na ochranu oznamovatelů nemyslel. Vláda však dnes schválila zákon o ochraně oznamovatelů korupce, který problematiku komplexně řeší. Návrh směřuje oproti původní předložené variantě dobrým směrem, některé nedostatky ale v zákoně nadále zůstávají.
Neprůhledné kšefty ČEZu, čerpání stamilionových dotací anonymy, tajemné schůzky, kvůli kterým padají ministři, nenasytní exekutoři nebo korupční skandály na úřadě, který má dohlížet na férovost veřejných zakázek. To jsou jen některé z průšvihů, kterým by se dalo předejít, pokud by politici schválili potřebné protikorupční zákony. Řada z nich má ale obří zpoždění a do voleb už mnoho času nezbývá. Podívejte se na druhou pětku zákonů v kontextu aktuálních událostí.
Protikorupční organizace Rekonstrukce státu (Frank Bold a Oživení) a Transparency International ČR se připojily do mezirezortního připomínkového řízení k návrhu zákona o ochraně oznamovatelů. Navrhujeme Ministerstvu spravedlnosti změny, které by posílily reálnou ochranu oznamovatelů a zlepšily důvěryhodnost orgánu, na který se budou oznamovatelé obracet. Upozornili jsme také na nedostatky v implementaci evropské směrnice.
Whistleblowing patří mezi nejvýznamnější nástroje pro odhalování korupce a podvodů. České zákony ale oznamovatelům korupce neposkytují dostatečnou ochranu před tím, když se korupčník rozhodne mstít. Je proto potřeba zákonem zajistit takové prostředí, který umožní bezpečné a anonymní oznamování, a oznamovatele tak nebude před odhalováním korupce odrazovat. Podle evropské směrnice o ochraně oznamovatelů na to má vláda čas do prosince roku 2021.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
