Antimonopolní úřad dlouhodobě selhává v dohledu nad veřejnými zakázkami a nezvládá svoji roli plnit tak, jak zákon zamýšlí. Dohled nad zakázkami ale musí být vykonáván důsledně a transparentně. Ve spolupráci s Transparency International jsme připravili konkrétní návrh reformy ÚOHS.
Zítra je poslední školní den a školáci si půjdou vyzvednout vysvědčení. Kromě školních prázdnin ale brzy začnou i ty parlamentní. Rekonstrukce státu proto připravila vysvědčení pro vládu, ve kterém hodnotí její dosavadní bilanci v prosazování protikorupčních opatření. A nevychází to zrovna nejlépe, na mnohých zákonech má hlavní podíl opozice a jiné zase vláda nestíhá do konce svého volebního období schválit.
Zítra budou poslanci hlasovat ve třetím čtení o novele zákona o střetu zájmů. Ve hře je nejen posílení vymahatelnosti zákona, ale také velmi problematický pozměňovací návrh poslance KSČM Jiřího Valenty. Podle něj by se novináři veřejnoprávních médií měli stát veřejnými funkcionáři a v té souvislosti podávat majetková přiznání. Návrh kritizuje vedení ČT, ČRo i experti na média ze Sítě k ochraně demokracie.
Nejvyšší kontrolní úřad je stále poloslepý. Nedohlédne totiž na hospodaření státem vlastněných akciových společností, jako jsou třeba České dráhy, ČEZ nebo OKD. Sněmovna už změnu nutnou pro rozšíření pravomocí NKÚ odkývala. Potřebná změna ústavy však už více než rok leží v Senátu. Podle Rekonstrukce státu je rozšíření kontrol NKÚ jedním z klíčových systémových opatření pro boj proti korupci. Neexistuje jediný relevantní důvod, proč by jeho projednání měl Senát blokovat.
Na podzim nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Rekonstrukce státu proto představuje konkrétní návrhy řešení klíčových problémů státu - neefektivní státní správy, pomalé digitalizace a velkého prostoru pro korupci, a vyzývá všechny politické strany k jejich začlenění do volebních programů.
Zástupci šesti politických stran předložili vloni v prosinci návrh zákona, který má zajistit kompletní reformu dohledu nad veřejnými zakázkami v Česku. K debatě nad hlavními principy reformy jsme uspořádali seminář s předními českými experty na veřejné zakázky a hospodářskou soutěž. Většina přítomných odborníků podpořila kolektivní rozhodování o přezkumu veřejných zakázek a rozdělení úřadu na dvě části. Část účastníků odborného semináře se kloní i k zavedení rozhodování v jedné instanci.
Nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna nastoupil do funkce 2. prosince 2020. Nahradil Petra Rafaje, jehož působení v čele úřadu doprovázely korupční kauzy a podezření z ovlivňování miliardových zakázek. Na ÚOHS však stále působí tři místopředsedové z dob Petra Rafaje, z nichž někteří byli také vyšetřováni v souvislosti se stejnými kauzami. Protikorupční organizace Transparency International, Rekonstrukce státu, Oživení a Frank Bold proto volají po vypsání otevřeného výběrového řízení a přesoutěžení současných místopředsedů.
Zatímco dotace a zakázky pro Agrofert v řádu stamilionů pravidelně budí ostré reakce, stranou pozornosti protékají násobně větší prostředky. Rekonstrukce státu upozorňuje na možné rozsáhlé porušení zákona. Vyzývá k nápravě a urychlenému přijetí systémových opatření.
Rozkladové komise mají v přezkumu veřejných zakázek silné slovo, způsob jejich obsazování však byl dlouhodobě terčem kritiky protikorupčních organizací. Nový předseda úřadu se rozhodl rozkladové komise kompletně přeobsadit, nově bude členy jmenovat na návrh oslovených organizací. Členské organizace Rekonstrukce státu Frank Bold a Oživení společně s Transparency International ČR do rozkladových komisí nominovaly přední experty na veřejné zakázky, právo na informace a hospodářskou soutěž. Nový způsob obsazování rozkladových komisí je důležitým krokem k posílení transparentnosti ÚOHS, skutečnou změnu však může přinést jen reforma.
Neprůhledné kšefty ČEZu, čerpání stamilionových dotací anonymy, tajemné schůzky, kvůli kterým padají ministři, nenasytní exekutoři nebo korupční skandály na úřadě, který má dohlížet na férovost veřejných zakázek. To jsou jen některé z průšvihů, kterým by se dalo předejít, pokud by politici schválili potřebné protikorupční zákony. Řada z nich má ale obří zpoždění a do voleb už mnoho času nezbývá. Podívejte se na druhou pětku zákonů v kontextu aktuálních událostí.
Zástupci protikorupčních organizací Rekonstrukce státu, Transparency International a Oživení se dnes sešli s novým předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou. Bývalý náměstek ministerstva vnitra byl právě dnes jmenován prezidentem do funkce. Schůzka sloužila k výměně názorů ohledně připravované systémové reformy ÚOHS, jejíž první návrh společně přinesly protikorupční organizace na jaře.
Protikorupční legislativa nabírá obrovské zpoždění. Opoziční poslanci proto iniciovali dvě mimořádné schůze, kde by se některá klíčová opatření měla projednat. Jde zejména o evidenci skutečných majitelů, zákon o soudech a soudcích nebo novely zákona o státním zastupitelství, které čekají na první čtení už skoro rok a půl. Předseda Sněmovny Radek Vondráček se však nechal slyšet, že mimořádnou schůzi poslanci ANO nepodpoří. Jaké zákony jsou v sázce?
Vláda Andreje Babiše (ANO) včera schválila výběrové řízení na nového předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Dříve jsme varovali před čistě zákulisní politickou dohodou na novém obsazení postu předsedy ÚOHS. Považujeme proto nyní za nutné varovat před slabými místy výběrového řízení, které není dostatečně transparentní a otevřené zájemcům mimo veřejný sektor. Zbytečně tak přicházíme o kvalitní kandidáty soukromého sektoru či akademické sféry.
Premiér Andrej Babiš po apelu Rekonstrukce státu, Transparency International (TI) a Oživení přislíbil vybrat nového předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v otevřeném výběrovém řízení. Zákon požadavky na předsedu neupravuje. Společně s TI jsme proto vládě zaslali doporučení, jak nastavit parametry výběrového řízení způsobem, aby z něj vzešel kvalitní předseda klíčové instituce.
Protikorupční organizace a experti vyzývají vládu, aby kandidáta na nového předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vybrala na základě otevřeného výběrového řízení. Premiér, ministr vnitra, prezident ani současný předseda Rafaj o probíhajících jednáních o možné výměně veřejnost neinformují. V případě Rafajovy rezignace by nemělo dojít k tomu, aby byl nový předseda úřadu opět vybrán čistě politicky, bez ohledu na odbornost a kvalifikaci.
Komentář: Méně transparentně už to nejde. Šeptanda kolem závěru schůzky prezidenta Zemana s předsedou ÚOHS Rafajem je trapnou tečkou za netransparentním procesem jeho odvolávání. Můžeme jen doufat, že součástí jednání nebylo i jméno nového předsedy. Další politickou nominaci do čela ÚOHS si nemůžeme dovolit.
Boj s korupcí v Česku zůstává jen na papíře. Babišova vláda, která sama sebe často nazývá protikorupční, za tři roky prosadila pouze tři změny, které si vynutil tlak občanské společnosti. Zbytek protikorupčních opatření je stále v nedohlednu. V loňském roce byla ČR nejhorší ze 42 zemí v plnění doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Do voleb zbývá pouhý rok. Politici stále můžou stihnout přijmout 10 klíčových zákonů, které nám do budoucna ušetří stamiliardy. Stačí si tyto zákony vzít za prioritu.
Protikorupční organizace Transparency International a Rekonstrukce státu přinášejí souhrn důvodů, proč by měl být v nejbližším možném termínu odvolán současný předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Petr Rafaj svými kauzami dlouhodobě narušuje důvěryhodnost této státní instituce, která má dohlížet na férovou soutěž o veřejné zakázky v Česku. Nový předseda úřadu by poté měl být vybrán na základě otevřeného výběrového řízení. Obě organizace přitom prosazují také reformu ÚOHS, která jako jediná dokáže zabránit podobným excesům do budoucna.
Premiér s prezidentem proberou odvolání předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Rafaje. Kromě odvolání Rafaje je však nutné Úřad reformovat, jinak se dlouhodobého zlepšení nedočkáme. České nastavení dohledu nad zakázkami je v Evropě ojedinělé a korupčnímu jednání výrazně nahrává do karet.
Protikorupční organizace Rekonstrukce státu, Transparency International a Oživení v březnu představily návrh reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který dlouhodobě selhává v dohledu nad veřejnými zakázkami. Zástupci hnutí ANO, KDU-ČSL, Pirátů a hnutí STAN dnes na kulatém stole podpořili hlavní principy navrhované reformy. Zástupci Úřadu vlády se na setkání zavázali předložit první návrh do podzimu.
Dnes skončilo meziresortní připomínkové řízení k návrhu zákona o podpoře jaderné energie z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu. Rekonstrukce státu apeluje na vládu, aby návrh vrátila ministerstvu k přepracování. V současném znění by návrh mohl vést k tomu, že české domácnosti a firmy budou muset splácet stovky miliard korun na jaderné bloky v Dukovanech ve svých účtech za elektřinu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dlouhodobě selhává v dohledu nad veřejnými zakázkami. Viditelným projevem jsou kauzy jeho předsedy Petra Rafaje. Problémy ÚOHS jsou však hlubší a systémové povahy. Skupina protikorupčních organizací ve složení Rekonstrukce státu, Oživení, Frank Bold a Transparency international (TI) proto přichází s návrhem reformy, která by zlepšila dohled nad veřejnými zakázkami a zefektivnila fungování úřadu.
Bývalý místostarosta městské části Brno-střed Jiří Švachula za ANO podle policejních dokumentů ovlivňoval či přímo ovládal vedení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Protikorupční organizace Rekonstrukce státu a Transparency International přitom dlouhodobě upozorňují na rizikový systém dohledu nad veřejnými zakázkami, který otevírá dveře pro případnou korupci a klientelismus. V současnosti organizace společně pracují na návrhu opatření, které by zlepšily fungování úřadu.
Velkým problémem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) je koncentrace rozhodovací pravomoci v rukou předsedy úřadu. Nikde v Evropě (s výjimkou Bulharska) neexistuje, aby jeden člověk mohl v určité fázi dohledu sám rozhodovat o zakázkách za stamiliony. Úřad je dlouhodobě jako dohledový orgán nedůvěryhodný kvůli četným kauzám, které jsou spojené s jeho vedením, ale také kvůli dlouhým lhůtám, které se pojí s přezkumem postupu zadavatele. Ročně přitom veřejný sektor utratí v oblasti zakázek až 500 miliard korun z kapes daňových poplatníků.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
