Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Anketa: Vetovali by kandidáti na prezidenta důležité zákony pro boj s korupcí?

Anketa: Vetovali by kandidáti na prezidenta důležité zákony pro boj s korupcí?

    Sdílet: 11. 01. 2018

    Prezident má při schvalování zákona jeden silný nástroj a tím je prezidentské veto. Rekonstrukce státu se proto zeptala kandidátů na prezidenta, jak by se ve funkci postavili ke schválení 9 důležitých protikorupčních opatření pro větší otevřenost státní správy, účinnější kontrolu státních podniků, větší transparentnost veřejných zakázek, uchování nezávislosti státního zastupitelství a ochranu oznamovatelů korupce.

    Uchazeči o prezidentské křeslo mohli v anketě Rekonstrukce státu říct, jestli by ve funkci prezidenta vetovali návrhy zákonů, které představuje 9 konkrétních opatření pro boj s korupcí. Jde třeba o rozšíření pravomocí NKÚ anebo dvě důležitá opatření pro průhlednost obchodních společností čerpajících veřejné prostředky - veřejná evidence skutečných majitelů firem a povinnost uzavírat dotační smlouvy ve všech případech, kdy dochází k přidělení dotací. “Tyto zákony prosazují protikorupční organizace pro příští 4 roky ve sněmovně a část z nich ve svém programovém prohlášení uvádí i vláda,” říká právník Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu.

    Veto boji proti korupci by nedal Hilšer ani Hannig

    Kandidáti mohli vybírat mohli mezi odpovědmi “vetoval bych”, “nevetoval bych” anebo “nejsem rozhodnutý.” Všechny návrhy pro boj s korupcí by bez výhrad podpořil jen lékař Marek Hilšer a producent Petr Hannig. „Souhlasím na 100 % s otevřeným přístupem k datům. Tajnosti umožňují, aby finance utíkaly do daňových rájů,” vzkázal Petr Hannig.

    Fischer a Kulhánek by zákony až na jeden podepsali

    Bývalý diplomat Pavel Fischer by svůj prezidentský podpis bez váhání dal pod všechny návrhy zákonů, až na nový zákon o ochraně oznamovatelů korupce. Tam zatím nemá jasný názor. „Posvítil bych si na systém veřejných zakázek. Postupem let totiž zbytněl do takové míry, že z řízení už předem odstavuje množství firem a úředníky zahání do úzkých. Stát nutně potřebuje pevné strategické řízení, které umožní zadávat klíčové zakázky včas,” doplnil obecně k protikorupčním tématům Fischer. Bývalý manažer Vratislav Kulhánek by pak vetoval pouze novelu zákona o registru smluv, která by nařídila zveřejňovat smlouvy také státním podnikům jako je Česká pošta, České dráhy nebo ČEZ. Jinak by do schvalování zákonů nezasahoval.

    Horáček a Drahoš jsou opatrnější

    Trošku rezervovanější přístup má textař Michal Horáček i akademik Jiří Drahoš. Horáček by většinu opatření nevetoval, u 3 z nich ale nemá jasno. Není rozhodnutý v tom, jestli by vetoval konkrétní podobu zákona o ochraně oznamovatelů korupce, novou úpravu zákona o státním zastupitelství, a vytvoření nominačního orgánů pro členy dozorčích rad státních podniků. „Co se týká těchto bodů, tak jde vždy o věci, kde dobrý úmysl může vést ke špatným koncům. Potřeboval bych vidět konkrétní paragrafové znění takového zákona a promluvit si o něm s dalšími odborníky,” říká Michal Horáček. Současně ale připomněl svou dřívější podporu zákona o registru smluv. „Když byla demonstrace proti záměru osekat registr smluv, neváhal jsme ji podpořit osobní účastí,” připomíná Horáček.

    Jiří Drahoš se jasně přihlásil k podpoře transparentnosti státní správy i územní samosprávy, a tudíž i práva na informace o činnosti orgánů veřejné správy. Jinak však odpověděl souhrnně na všech 9 protikorupčních opatření: „Prezidentské veto chápu jako silný nástroj, který by měl být používán skutečně ve výjimečných případech. Zpravidla v situaci, kdy prezident na základě podrobného odborného zkoumání dospěje k názoru, že dotyčný zákon porušuje některé principy právního státu. Nepředpokládám tedy, že bych veto používal z důvodu nesouhlasu s věcným obsahem zákona - snad jen s výjimkou případů, kdy by zákon výrazněji vedl ke koncentraci moci, nebo by vážně porušoval podstatná pravidla rovnosti práv.”

    Ankety se zúčastnilo 6 z 9 kandidátů. Své odpovědi i před opakované urgence nedodal bývalý premiér Mirek Topolánek. Současný prezident Miloš Zeman a šéf Asociace zbrojního průmyslu Jiří Hynek sice reagovali, ale odmítli odpovídat na položené dotazy. „Předvolebních dotazníků se v zásadě neúčastníme,” odůvodnil postup tiskový mluvčí prezidenta Zemana, Jiří Ovčáček. „Chci se svými příznivci komunikovat přímo, ne prostřednictvím veřejných deklarací organizovaných třetími stranami,” vzkázal po své tiskové mluvčí Jiří Hynek.

    Více informací

    Tereza Krištofová
    tel.: 728 244 139
    mail: tereza.kristofova@frankbold.org

    Sdílet: