Navzdory skepsi (komentář J. Outlého)

Navzdory skepsi (komentář J. Outlého)

Sdílet: 25. 08. 2016

Zákony o politických financích můžou snížit nedůvěru ve strany i politiku.

Senát dnes čeká hlasování o legislativě, která má přinést podstatné změny ve financování politických stran a volební soutěže v Česku. Problematika, která živila nejednu politickou krizi, stála za pády vlád, působila výrazné změny ve stranickém systému a aktivizovala občanskou společnost, má být poprvé upravena samostatným zákonem.

Na vládní předloze se podíleli odborníci i občanské organizace a respektuje doporučení Rady Evropy. Norma zavádí limity na volební kampaně i na jednotlivé dary, přináší transparentní volební účty, upravuje individuální kampaně kandidátů, zpřesňuje řadu dosavadních pravidel. Především ale zřizuje nezávislý dozorový orgán s pravomocemi udělovat sankce a dává pravidla kampaním vedeným třetími osobami. Nad rámec původních záměrů umožňuje stranám zakládat politické instituty za účelem vzdělávací a kulturní činnosti. Normy, jejichž cílem je „měnit společnost“ (v tomto případě zavedené praktiky v činnosti stran), oprávněně budí pozornost, ba skepsi nejen liberálů. I tentokrát zaznívají z úst zákonodárců výhrady různého typu. Jistě, politickou kulturu si nelze zcela vynutit zákonem, strany reagují na společenskou poptávku a samy jsou ve svém financování mnohem otevřenější a opatrnější než dříve. Některé otázky ale nelze vyřešit jinak než legislativní úpravou. A především: v zákoně nejde jen o technické náležitosti typu limitů na kampaně a dary či důslednější kontroly. Má potenciál být jedním z kroků, které mohou zmírnit nedůvěru k „tradičním“ stranám.

Výroční finanční zpráva ODS za rok 1992 má pět listů (včetně titulního) a je nadepsána upozorněním „důvěrné“ (reporty stran nebyly až do poloviny 90. let veřejné). Strana v tomto roce vyhrála volby a na více než dvacet let opanovala politickou pravici v Česku. Ve zprávě ale nenajdeme jméno jediného sponzora, jen údaj o tom, že příznivci straně darovali celkem 19,5 milionu korun. To tehdy představovalo více než čtyři tisíce průměrných mezd v zemi. Ve volebním roce 2013 šlo občanským demokratům o politické přežití. Výroční zpráva visí na webu strany, má skoro sedm set stran, z nichž naprostou většinu zabírá podrobná identifikace dárců. Občanští demokraté od nich vybrali částku odpovídající třem tisícům průměrných mezd. Tedy podstatně méně než na startu zmíněného období. Podobně bychom mohli glosovat vývoj ostatních stran. ČSSD v roce 1992 v povinném reportu (ještě stručnějším než u ODS) uvedla čtyři dárce, všichni byli ze zahraničí a straně věnovali dohromady skoro šest set průměrných mezd. O jednadvacet let později uvádí většina z necelých dvou set stránek výroční zprávy sociálních demokratů sponzory, kteří jí ve volebním roce věnovali ekvivalent 150 průměrných mezd.

Ze srovnání s odstupem dvou dekád je patrné, že i když jsou strany ve svém financování otevřenější, ztrácejí finanční zázemí u společnosti, z jejíž podpory by jejich činnost měla pramenit především. Trend koresponduje s klesající důvěrou ve strany jako takové. Nedělejme si iluze, že zákon, který dnes horní komora projedná, může sám o sobě situaci zásadně změnit. Bez něj by ale úsilí o změnu postojů k politice bylo marné.

Jan Outlý, Metropolitní univerzita Praha

Komentář vyšel 24. srpna 2016 v Lidových novinách.

Sdílet:

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Částka *