Senátoři mohou přinést zásadní posun v předcházení střetu zájmů

Doporučujeme

Startujeme protikorupční devítiboj!

20. 2. 2019

Praha, 17.10.2016 - Ve středu 19. října má Senát na programu jednání novelu zákona o střetu zájmů. Ten je sledovaný především díky bodům týkajícím se podnikání členů vlády, přináší přitom i řadu dalších významných změn, které mohou pomoci předcházet střetu zájmů u politiků i dalších veřejných činitelů.

Pozitivní změny, které novela přináší:

majetková přiznání politiků a případně dalších veřejných funkcionářů budou odevzdávána elektronicky a budou k dispozici na centrálně vedené webové stránce (dnes jsou na více než 6 tisících úřadech po celé republice, přístup k nim je možný je po získání hesla s časově omezenou platností),

majetková přiznání budou vyplňována s údaji ke dni nástupu do funkce,

uvádí definici střetu zájmů - v současném znění zákona chyběla,

upřesňuje, kdo má povinnost předkládat majetkové přiznání - zákon nově jasně uvádí, že povinnost předkládat majetková přiznání budou mít i náměstci členů vlády a náměstek ministra vnitra pro státní službu, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky, dále také vojáci z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší (s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb) a ředitelé veřejných výzkumných institucí. (Jeden z pozměňovacích návrhů rozšířil působnost i na soudce a státní zástupce, jejichž oznámení ale nebudou přístupná veřejnosti.)

Negativní zůstává:

zákon stále není dostatečně vymahatelný (jeho případné porušování i nadále budou řešit pouze přestupkové komise obecních úřadů v místě trvalého pobytu veřejného funkcionáře. Ty bude upozorňovat Ministerstvo spravedlnosti, pokud na centrální stránce narazí na nějaká pochybení).

Mimo rámec původního návrhu zákona (tak jak jej například před volbami platforma Rekonstrukce státu předkládala poslancům a senátorům k vyjádření případné podpory) dnes novela několika způsoby omezuje podnikání členů vlády - zakazuje jim vlastnit média (vyjma internetových, možná bude někdo ze senátorů navrhovat doplnit i o ně) a ucházet se o veřejné zakázky. Jde o důležité změny, které mohou předcházet střetu zájmů, zároveň jsou tyto části snadno obejitelné skrze přepsání firem na blízké osoby či tzv. bílé koně. Po zamítnutí jednoho z návrhů poslanci zůstalo neřešeno vlastnictví firem ministry

Snahy o zamezení střetu zájmů či alespoň jeho předcházení u politiků a dalších veřejných činitelů nebyly v Česku dosud moc úspěšné. Politici již dnes sice mají povinnost vyplňovat majetková přiznání, ale je to jen formalita, která umožňuje leccos utajit. Ručně psaná přiznání jsou často nečitelná, zákon nestanovuje výslovnou povinnost reportovat podíly v obchodních společnostech, což je jedna z používaných forem úplatku. Politici hlásí pouze majetek nabytý v době své funkce, a chybí tak srovnání s výchozím stavem. To umožňuje řadu triků a prakticky není možné ověřit, zda je přiznání pravdivé. Pokud někdo z politiků či veřejných činitelů majetkové přiznání vůbec nepředloží, nebo jsou v něm chyby, často mu to projde, nebo jsou uložené sankce jen velmi nízké.

Naposledy to ukázal třeba příklad odcházejícího radního Pardubického kraje a dřívějšího šéfa odborů Jaroslava Duška (SPO), o němž minulý týden informoval Český rozhlas. Ten v roce 2014 majetkové přiznání neodevzdal, spis s jeho přestupkem putoval republikou, řešily ho tři úřady a dvě ministerstva a výsledkem bylo, že mezitím uplynula roční lhůta pro projednání a nyní už mu nemůže být uložena pokuta.

K nefungující systémové kontrole by nyní mohla přibýt i účinnější kontrola veřejnosti a evidenčního orgánu, kterým bude Ministerstvo spravedlnosti. Jeho úředníci na webové stránce snadno vidět, kdo přiznání nepředložil i případné chyby v nich a budou moci žádat dodatečné předložení či opravy.

Současní i bývalí politici přitom mají vazby v celé řadě soukromých i státních firem, které uzavírají stamiliónové i vyšší obchody - viz příklady smluv firem s vazbou na politiky, které jsou mezi smlouvami zveřejněnými v centrálním registru smluv. Jejich souhrn uvádí server Hlídač smluv. 

Zavedení veřejně přístupných majetkových přiznání je jedním z bodů, který pro tento zákon navrhuje a dlouhodobě prosazuje i platforma Rekonstrukce státu. K podpoře tohoto zákona se před volbami zavázalo 161 poslanců a 23 senátorů.

KDE UŽ TO FUNGUJE

Vstupní majetková přiznání jsou přitom v řadě zahraničních zemí zcela běžná. Zpravidla bývají povinná do 30 dní od nástupu do funkce, nebo i v kratším termínu (např. Polsko či Německo). Přiznávají se nemovitosti, akcie a cenné papíry, vykonávané funkce v soukromých podnicích, ale i nadacích, spolcích aj. (např. Německo). Pravidla se někdy vztahují především na členy parlamentu (např. Belgie, Dánsko), jindy na širší skupinu veřejných funkcionářů (např. Francie, Irsko, Estonsko).

Další informace:

- Podrobné stanovisko Rekonstrukce státu k novele zákona o střetu zájmů

- Infolist Rekonstrukce státu k zákonu o střetu zájmů

Přílohy:
Vyjádření Rekonstrukce státu k novele zákona o střetu zájmů (14.10.2016)

Přidejte se k dalším 42898 občanům,
kteří dostávají informace o tom, kdo z politiků se zasazuje
o odpovědný a transparentní stát - a kdo ne.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách.
Více o zpracování osobních údajů.