Navržené výjimky z povinného zveřejňování smluv státu jsou v rozporu se zdůvodněním předkládajících

Navržené výjimky z povinného zveřejňování smluv státu jsou v rozporu se zdůvodněním předkládajících

Sdílet: 26. 01. 2017

Praha, 25.1.2016 - Poslanci Ústavně-právního výboru budou ve čtvrtek jednat o navržených výjimkách ze zveřejňování smluv státu. Ty mají řešit některé problémy uváděné v souvislosti se zveřejňováním. Analýza Rekonstrukce státu ukazuje, že hlavní navržené výjimky jsou ve skutečnosti v rozporu s odůvodněním, se kterým je poslanci předkládají.

Zde je příklad několika nejrozsáhlejších výjimek a toho, v jakém rozporu jsou se zdůvodněním předloženého návrhu.

Zdůvodnění výjimky poslancem Poslanecký návrh Rozpor: zdůvodněný záměr vs. pozměňovací návrh Zdravotnická zařízení jsou kvůli zveřejňování smluv na „nemedicínské služby“ (např. cateringové služby jídelen, využívání prádelen a laboratoří pro třetí osoby) znevýhodněna oproti konkurenci. Poslanec Pleticha (ČSSD) navrhuje vyjmout všechny smlouvy zdravotnických zařízení (Odhadem jde o nákupy z veřejných prostředků v rozsahu 40 až 60 mld korun ročně.) Předložený návrh se vztahuje na mnohonásobně více prostředků než je uvedeno v předkladatelově zdůvodnění. Podniky vlastněné státem a samosprávami musí odkrývat citlivé informace a strukturu svých dodavatelů. Snižuje to jejich konkurenceschopnost. Poslanec Urban (ČSSD) navrhuje vyjmout všechny smlouvy státních příspěvkových organizací (např. fakultní nemocnice, výzkumné ústavy, Ředitelství silnic a dálnic, CzechInvest apod.) a organizačních složek státu (např. ministerstva a jiné správní úřady státu, katastrální úřady, úřady práce, finanční ředitelství). (Zde jde o 338 mld korun ročně, více než 2/3 objemu všech sledovaných peněz v registru smluv). Návrh má řešit ohrožení konkurenceschopnosti některých státních podniků a městských firem. Následně však navrhuje vyjmutí všech těchto institucí - včetně těch, které ani nejsou firmami a které mají ve své oblasti monopolní, tj nikým neohrožené, postavení (např.: Ředitelství silnic a dálnic, katastrální úřady, úřady práce,...) Ochrana obchodního tajemství je nedostatečná. Poslanec Snopek (KSČM) navrhuje vyjmout všechny smlouvy státních podniků, národních podniků a společností, které ovládá stát, kraj nebo obec a jež jsou “založeny za podnikatelským účelem”.

Ochrana obchodního tajemství je podrobně popsána v zákonu o svobodném přístupu k informacím, kde ji nikdo nerozporuje. Zákon o registru smluv z této normy vychází.

Státní firmy jsou zveřejňováním citlivých obchodních údajů znevýhodněny oproti konkurentům. Poslanec Bartošek (KDU-ČSL) chce omezit povinné zveřejňování jen na veřejně vlastněné podniky, které byly založeny či zřízeny za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.

Pojmy „veřejný zájem“, „průmyslová nebo obchodní povaha“ nemají jasný právní výklad. Návrh by pradvěpodobně vyjmul smlouvy fakticky všechny státních a městských firem, pokud by deklarovaly svou “obchodní povahu”.



Více informací vám poskytne:
Václav Zeman, tel.: 734 202 656


Doplňující informace:

Zákon o registru smluv - jediný nový zákon současné vlády, který má hlídat, aby se neztrácely veřejné peníze, má za sebou téměř 7 měsíců fungování z jednoročního testovacího období (v něm neplatí žádné sankce za nedodržení zákona a nezveřejnění smlouvy). K návrhu na vyjmutí státního podniku Budvar z povinného zveřejňování přidali poslanci dalších 23 návrhů na výjimky ze zveřejňování. Ty nejrozsáhlejší (poslance Urbana z ČSSD) navrhují vyjmout ze zveřejňování až 80 procent nově zveřejňovaných smluv (jde o veřejné nákupy přibližně za 230 miliard korun ročně).

Velké množství předložených pozměňovacích návrhů učinilo novelu zákona o registru smluv velmi nepřehlednou. Koaliční strany proto sestavily pracovní skupinu, do níž každá ze stran nominovala jednoho z poslanců.  Za KDU-ČSL je to Josef Uhlík, za hnutí ANO Radek Vondráček a za ČSSD předseda Ústavně právního výboru sněmovny Jeroným Tejc. Ti se předloženým návrhům věnovali podrobněji a ve čtvrtek dopoledne před jednáním poslanců Ústavně-právního výboru mají ostatním poslancům předložit své návrhy pro další postup k navrženým výjimkám.

Řada navržených výjimek je totiž zbytečně široká. Neexistuje zatím ani žádná odborná studie, která by dokládala potřebnost takto širokých výjimek. Jediné dosavadní podklady - materiál společnosti Deloitte zpracovaný pro Ministerstvo vnitra obsahuje jenom to, co napsaly samy státní podniky a mnoho věcných chyb; ÚOHS v jednom odstavci své studie upozorňuje na možná rizika, ale netvrdí, že by byly potřebné tak rozsáhlé výjimky. Proti přijímání plošných výjimek ze zveřejňování se vyslovila i Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí.

CO UŽ UKÁZAL REGISTR SMLUV?

Mnoho příkladů zajímavých zjištění, která se již v registru smluv objevila během prvního půl roku jeho fungování a řadu dalších informací k tématu najdete v informačním listu “Půl roku zveřejňování smluv státu”, který je ke stažení zde: http://bit.ly/ZverejnovaniSmluvStatu

CO SE BUDE DÍT TEĎ?

Novela zákona (i se všemi 23 navrženými výjimkami) je před závěrečným třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Poslanci o nich mohou hlasovat ještě na této schůzi, tj na přelomu ledna a února, nebo na únorové schůzi, která začne v druhé polovině února. Koalice se zatím nedohodla na společném stanovisku, tj hrozí „volné hlasování“ poslanců o každé z navržených výjimek.

OBČANÉ PÍŠÍ POSLANCŮM

Na stránce www.zatmivaci.cz najdou občané medailony poslanců, kteří navrhují nejrozsáhlejší výjimky z povinného zveřejňování. Mohou jim skrze stránku napsat na twitter, nebo upozornit vedení jejich stran, že nechtějí, aby díky návrhům jejich poslanců zůstala z registru smluv jen prázdná skořápka.

Řekli o registru smluv:

Registr smluv pomáhá potírat populismus, neboť bourá bariéru “my a oni” bez níž se šiřitelé konspiračních bludů neobejdou. Každý občan se může podívat do karet premiérovi, ministrům, hejtmanům, starostům i manažerům státních firem. Může si ověřit, že se u nás vládne vcelku solidně, neboť velká většina smluv je nastavena smysluplně, bez jánabráchismu a korupce. To je snad ještě důležitější efekt registru, než jeho příspěvek k odhalení smluvních nepravostí. Schválením plošných vyjímek by nás parlamentní strany vrátily do doby temna ve veřejných financích, což příznivci jednoduchých řešení to s rozkoší obrátí proti nim.

ekonom Zdeněk Kudrna, University of Vienna

V historii ČR po 1989 považuji za zásadní existenci tří zákonů. Ústavy ČR, Zákon o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.) a Zákon o registru smluv (340/2015 Sb). Všechny tyto zákony garantují lidem svobodu a právo kontrolovat stát, samosprávné orgány a politiky.

podnikatel Michal Bláha, zřizovatel server Hlídacsmluv.cz (vítěz ceny Křišťálová lupa 2016 v kategorii veřejná služba a ceny Fondu Otakara Motejla za nejlepší aplikaci pracující s otevřenými daty)

Pokud jsou naplněny všechny zákonné předpoklady, nejsou zveřejňovány utajované informace, osobní údaje, tak nemám problém se zveřejňováním smluv, které kraje, města, obce a stát uzavírá. Jedná se o veřejné prostředky, a proto je i povinnost ukázat lidem, jak je s nimi nakládáno.

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje

Sdílet: