Právo: Konec trafik? Poslanci zaskakují za Babiše

Doporučujeme

Zachrání poslanci přístup občanů k informacím o veřejné správě?

10. 2. 2019

Skupina pětadvaceti poslanců, především z ANO, Úsvitu, několik lidovců a STAN, se rozhodla vytáhnout horké kaštany z ohně za ministra financí Andreje Babiše (ANO). Ten připravil nový zákon, jenž má regulovat výběr lidí do řídicích a kontrolních orgánů státních a polostátních firem a má skoncovat s trafikanstvím.

Předloha ale uvízla v legislativní houštině. Na neprůhlednost výběru poukazovala v minulých letech ve výročních zprávách i civilní kontrarozvědka. Podobu návrhu ztrhala řada ministerstev a profesních svazů a dosud neprošel Legislativní radou vlády.

Žádná stopka

Místopředseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) proto vzal Babišův návrh zákona téměř tak, jak leží a běží, a spolu s dalšími poslanci ho předložil ve Sněmovně, aby se projednání nového zákona urychlilo.

Z Babišova návrhu přitom vypadl původní úmysl, podle kterého by poslanci a senátoři čtyři roky po odchodu z politiky nesměli vykonávat funkci v orgánech státních a polostátních firem. Těch, kteří na dvou židlích současně sedí už dnes, se zákon netýká vůbec. Právě několika současnými poslanci a senátory obsadily partaje orgány polostátních firem.

Jen pro příklad: podle obchodního rejstříku v dozorčí radě Povodí Moravy sedí Babišův poslanec a nově i olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk, další člen ANO Stanislav Pfléger je členem dozorčí rady Povodí Ohře, zatímco v Povodí Labe působí lidovecký senátor Petr Šilar. Další poslanec ANO, Milan Brázdil, hájí zájmy státu v Národním centru tkání a buněk.

Svá křesla získali také soc. dem. a lidovci, ale v jejich případech jde o komunální politiky. Na ty se chystaný zákon vůbec nevztahuje.

Přestože poslanci a senátoři, kteří sedí v orgánech firem ovládaných státem, nedostávají za své angažmá ani korunu, na politické strany působí dané funkce jako mucholapky kvůli získání vlivu na chod významných firem.

Nestačí usnesení?

K aktivitě poslance ponoukli zástupci nevládní protikorupční organizace Rekonstrukce státu, kteří považují úpravu za důležitou v boji proti korupci spojenou s trafikanstvím. Ministerstvo financí kritizují za zpoždění.

To připustil i Babiš, který už před časem Právu řekl, že zpoždění bylo způsobeno dlouhými dohady o tom, zda je zákonná úprava nutná, nebo stačí vládní usnesení.

Právě usnesením vlády od roku 2014 prochází veškeré nominace vládním personálním výborem, jehož činnost si pochvaluje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s tím, že jeho vláda s trafikanstvím skončila.

„Apelovali jsme na ministerstvo financí dlouhodobě, aby urychlilo přípravu na zákonu, což se nepodařilo, proto považujeme poslaneckou iniciativu za pokus o zrychlení,“ řekl Právu Josef Karlický z Rekonstrukce státu.

Podle něj se organizace přiklání k zákonné úpravě, byť vědí, že ve hře je i exekutivní cesta neboli vládní usnesení. „Podle analýzy, kterou máme, se ukazuje činnost personálního výboru spíš formální,“ uvedl s tím, že ale rozhodně jde o lepší řešení než nic. Jenže ani rychlejší poslanecká iniciativa neznamená, že návrh najde většinovou podporu.

Za špatně napsaný a zbytečný ho považují zástupci TOP 09 a ODS. „Zákon, který by se snažil vybrat kvalitní kandidáty, je iluze. Vytvoří se jen nějaká mlha pro oko. Tři roky tu máme personální výbor při úřadu vlády a funguje to jako vždycky,“ řekl Právu šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Podle něj jsou nominace do orgánů polostátních firem jasnou odpovědností ministrů, kteří musí ručit za výběr kvalifikovaných odborníků. Martin Plíšek (TOP 09) je přesvědčen, že cesta poslaneckých návrhů zákonů, které nemají moc šancí projít vládou, je špatná. „Navíc ke konci volebního období není šance na řádné projednání nových zákonů,“ uvedl pro Právo. Postup se příliš nezamlouvá ani ministru a šéfovi vládní legislativní rady Janu Chvojkovi (ČSSD). „Nominační zákon má poslancům předložit vláda. Jeho autorem a gestorem je ministr Babiš, který také nese odpovědnost za rychlost a kvalitu jeho přípravy,“ řekl Právu a dodal: „Poslaneckým návrhem se hnutí ANO pokouší ošulit legislativní proces, vládu i koalice. To nemůže dopadnout jinak, než že se neschválí nic.“

Nejdřív konkurz, pak jmenování

Ministerstvo financí, potažmo skupina poslanců argumentují tím, že vláda už loni v červnu uložila Babišovi vypracovat návrh zákona, kterému předcházel věcný záměr. „Důvodem pro předložení je kritika ze strany široké veřejnosti ohledně neodbornosti a nekompetentnosti členů orgánů ve společnostech s majetkovou účastí státu ze strany odborníků a svévolné obsazování těchto pozic bez veřejné kontroly, což vede také mnohdy k podezření, že se může jednat o určitou formu korupce,“ tvrdí shodně.

Proto by podle návrhu měla ministerstva před obsazováním míst v orgánech státních a polostátních firem vypsat výběrová řízení a pětičlenný personální výbor by měl vybírat na základě jejich výsledků. Navíc ministři, pokud doporučení výboru nebudou respektovat, budou nuceni veřejně tento fakt zdůvodnit na internetu.

Členy výboru má jmenovat a odvolávat vláda na návrh kteréhokoli ministra, přičemž všichni členové musí mít alespoň pětiletou praxi v řízení firem, v oboru práva, personalistiky a auditní činnosti.

Naďa Adamičková Marie Königová

Článek vyšel 7. března 2017 v deníku Právo.

Přidejte se k dalším 42898 občanům,
kteří dostávají informace o tom, kdo z politiků se zasazuje
o odpovědný a transparentní stát - a kdo ne.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách.
Více o zpracování osobních údajů.