Analýza Parlamentního institutu potvrzuje nejasný právní výklad plošné výjimky ze zveřejňování smluv státu

Analýza Parlamentního institutu potvrzuje nejasný právní výklad plošné výjimky ze zveřejňování smluv státu

Sdílet: 10. 05. 2017

Praha, 10.5.2017 - Zveřejňujeme analýzu Parlamentního institutu vypracovanou jako odpověď na dotaz senátorů. Ta potvrzuje, že plošná výjimka ze zveřejňování smluv pro státní a městské podniky nemá jasnou právní definici a potvrzení jejího jednoznačného výkladu by musel při první nejasnosti provést soud.

Senátoři položili Parlamentnímu institutu v březnu tohoto roku dva dotazy, které se přímo vztahují k novele zákona o registru smluv. V prvním případě šlo o dotaz, zda je formulace ve zmíněné plošné výjimce předložené poslancem Bartoškem (KDU-ČSL) dostatečně určitá, tak aby nepůsobila výkladové potíže a zda je tento návrh v souladu s principem právní jistoty. Tuto výjimku poslanci schválili ve třetím čtení, tj je součástí poslanecké verze novely, která může být platná po přehlasování senátního návrhu.

Konkrétně jde především o sporný termín "právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo samospráv, které mají průmyslovou nebo obchodní povahu", na kterém je tato výjimka postavená.

Parlamentní institut ve své „odpověď na dotaz č. 3133“ uvádí, že: "že posuzované navrhované ustanovení zákona o registru smluv („právnická osoba, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu, a…“) neobsahuje stejný pojem, jako v zákoně o zadávání veřejných zakázek, analogie se sice nabízí, ale je pouze částečná, jak popisujeme výše. Přikláníme se k tomu, že výklad soudu ve vztahu k předmětnému ustanovení bude autonomní, bez přímé návaznosti na výklad částečně obdobného pojmu v zákoně o zadávání veřejných zakázek.”

Stručně shrnuto: Tento pojem tedy dnes není jednoznačně legislativně definovaný a soudy nebudou moci využít podobnou formulaci ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Ta je jen částečně podobná. Jednoznačné určení toho, kdo má a nemá průmyslovou či obchodní povahu by proto musel jasně a závazně určit až soud.

Druhý dotaz se týkal toho, zda je v současné podobě zákona o registru smluv dostatečně chráněno obchodní tajemství státem, obci či kraji vlastněných podniků, zda je chráněno stejně nebo i více než v zákonu o svobodném přístupu k informacím.

Zde analýza uvádí, že "pokud nelze informaci poskytnout podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím (které zohledňují i ochranu obchodního tajemství), neuveřejní se informace ani zákoně o registru smluv. Jeví se proto, že míra „ochrany“ obchodního tajemství je provázána s předpisy upravující svobodný přístup k informacím. (...) V některých případech je míra „ochrany“ obchodního tajemství podle platného zákona o registru smluv teoreticky vyšší."

Podobně na problematičnost tohoto pojmu upozornili i někteří právní experti„Lze očekávat, že podniky - vzhledem k nejasnosti pojmu „právnická osoba, která nemá průmyslovou nebo obchodní povahu", mohou udělat chybu, tj. smlouvu nevloží do registru smluv a ta bude následně od počátku zrušena,“ uvedla například děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, doc. JUDr. Markéta Selucká.

Její pohled potvrzuje i JUDr. Petr Svoboda, Ph.D. z Katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK: „Jde jistě o nepřiměřeně neurčitý právní pojem, zvlášť s ohledem na to, že vymezuje hranici poměrně významného veřejnoprávního režimu. Nepochybně bude vyvolávat výkladové problémy. Vyvolá to asi právní chaos.”

Parlamentní institut plní úkoly vědeckého, informačního a vzdělávacího střediska pro Poslaneckou sněmovnu, její orgány, poslance a Kancelář Poslanecké sněmovny, pro Senát, jeho orgány, senátory a Kancelář Senátu. Jednou z těchto podpůrných činností je i zodpovídání dotazů a zpracování analýz k nejasnostem v připravované legislativě.

Ke stažení:

- Parlamentní institut: Zákon o registru smluv a jeho novela(sněmovní tisk č. 699) – odpovědi na dotaz č.3133, autor: Martin Kavěna

Sdílet: