Komentář: Naděje na záchranu registru smluv

Komentář: Naděje na záchranu registru smluv

    Sdílet: 23. 05. 2017

    Praha, 23.5.2017 - Minulý týden přinesl shodu několika parlamentních stran nad zákonem o registru smluv, která je v případě tohoto zákona zcela ojedinělá.

    Už skoro rok a půl Parlamentem putuje novela, která měla původně zajistit výjimku ze zveřejňování smluv jen pro Budějovický Budvar. Během parlamentní pouti se k ní přidala více než desítka dalších návrhů. Před úterním rozhodujícím hlasováním si strany zřejmě spočítaly, že ani jedna z verzí novely - poslanecká s plošnou výjimkou  pro všechny státní a městské firmy, ani senátní bez této výjimky, ale s návratem sněmovny, Senátu nebo kanceláře prezidenta do okruhu zveřejňujících - nezíská dostatečný počet hlasů. Objevil se proto nový prvek - zbrusu nová novela, kterou všem stranám představil místopředseda sněmovny Radek Vondráček. Ta navazuje na návrh senátora Vystrčila, který měl již během senátního hlasování podporu od více stran. Senátoři o něm nakonec nehlasovali, protože se po schválení jiných návrhů před ním stal nehlasovatelným.

    Podle nové novely by výjimku ze zveřejňování mohly získat jen státní a městské firmy, které nejsou veřejným zadavatelem podle zákona o veřejných zakázkách, pouze však na část svých smluv, které se týkají předmětu jejich podnikání. Z registru smluv by tedy nevypadly jejich smlouvy na právnické a IT služby, marketing a sponzoring - tj právě z těch oblastí, kde často unikají veřejné peníze. Podle tohoto návrhu by takovou výjimku mohl uplatnit nejen Budějovický Budvar, ale i další veřejně vlastněné pivovary (např. Měšťanský pivovar Strakonice), Hotel Thermal, Brněnské veletrhy a výstaviště a několik dalších firem.

    Jak se na nový návrh dívat? Především je třeba říci, že u většiny navrhovaných výjimek ze zákona nebyly předloženy relevantní důvody, takže je zde stále značná pochybnost, zda jsou opravdu nutné. Na tuto otázku může nejlépe odpovědět zřejmě vláda, která by měla vydat k návrhu stanovisko. U předchozí novely navržené ministrem Jurečkou bylo stanovisko vlády neutrální, nicméně všechny další výjimky kromě Budvaru vláda neposuzovala vůbec. Ve prospěch návrhu lze říci, že se snaží zachovat základní princip zákona, tedy, že zveřejňovat smlouvy mají všechny subjekty, které nakládají s veřejnými prostředky. Nový návrh tedy nezužuje okruh povinných subjektů, ale vyjímá jen některé typy smluv, což je samozřejmě mnohem citlivější postup. Pozitivně lze hodnotit také evidentní snahu o legislativní čistotu a poměrně úzké pojetí výjimek. Ty se snaží pokrýt jen ty případy, které jsou uváděny jako problematické. Tento přístup je ve velkém kontrastu s kritizovanou sněmovní verzí - ta je výkladově zcela nejasná a často věcně neodpovídá ani vlastnímu odůvodnění.

    Předložený kompromisní návrh tedy můžeme vnímat jako možnou racionální reakci na existující námitky. Ty připomínky, které jsou dlouhodobě hlasitě opakovány a mají aspoň nějaký věcný základ, jsou promítnuty to legislativně jednoznačných a poměrně minimalistických výjimek a dalších úprav zákona, tak aby byla utišena hlasitá kritika ze strany především státních firem a zároveň, aby byl registr smluv zasažen, co nejméně. Návrh není s to odpovědět na otázku, zda jsou všechny úpravy opravdu nezbytné. To může částečně zodpovědět mezirezortní připomínkové řízení, to tentokrát proběhne již nad finální verzí novely (tj bez pozměňovacích návrhů), v tom případě navíc i ve velmi zkráceném formátu. Pokud jednotlivé rezorty návrh doporučí, bude to aspoň určitá indicie, že návrh je opravdu přijatelným a vhodným kompromisem. Každopádně takto vznikne návrh, ke kterému bude existovat vyjádření ministerstev a vlády a který na rozdíl od schválené a kritizované sněmovní verze má vláda pod určitou kontrolou. Vzhledem k tomu, že jedinou šancí pro návrh je schválení již v prvním čtení, máme zároveň jistotu, že tentokrát nepřijde příval poslanecké kreativity, který by z něj učinil úplně něco jiného.

    Co se bude dít teď?

    K podpoře nového návrhu se přihlásili předsedové klubu všech stran kromě TOP09 + STAN. většina stran napříč sněmovnou (ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, STAN, Úsvit). Původní navrhovatel zákona poslanec Jan Farský /STAN/ návrh zřejmě nepodpoří, ale nebude asi ani vystupovat proti němu, protože oproti tomu, co schválila Sněmovna v únoru, to znamená značný posun k lepšímu. Je zřejmé, že na tomto prozření Sněmovny má právě Jan Farský díky své neutuchající iniciativě velkou zásluhu.

    Návrh by měl být ještě během května předložen na nejbližší jednání vlády. Pokud jím projde, může se ještě na začátku června dostat do Sněmovny, která by jej mohla schválit rovnou v prvním čtení. Nejdříve na konci června by pak mohla jít novela senátorům (to by ale museli svolat mimořádnou schůzi) a v prvních červencových týdnech by mohla začít platit - tj jen pár týdnů poté, kdy začne zákon platit v plném rozsahu, včetně sankce, podle které je nezveřejněná smlouva neplatná.

    Unikátní konsenzus

    Kompromisní návrh už ze své podstaty těžko můžeme vnímat jako ideální. Jeho cílem je najít řešení aspoň trochu přijatelné pro všechny zainteresované strany a jedině tak ho má smysl ho brát. Z hlediska Rekonstrukce státu je řada úprav zbytečná, pro řadu odpůrců zveřejňování to zřejmě stejně bude málo. Každopádně je tato situace svým způsobem unikátní. Za pět let, po které se poslanci a senátoři tímto zákonem zabývají, došlo zřejmě poprvé ke shodě většiny stran na nějakém společném řešení (pouze při schvalování zákona pro něj hlasovali poslanci napříč sněmovnou, šlo však o jednotlivce). Je tedy patrné, že tlak občanů, neziskových organizací i médií po únorovém schválení návrhu na plošnou výjimku pro státní a městské firmy ve sněmovně, nesl své ovoce. Po zmíněném hlasování dostali poslanci i senátoři na základě impulsu od naší platformy stovky emailů s žádostí o nápravu, iniciovali jsme s politiky desítky schůzek, jako první jsme upozornili na nejasný legislativní výklad plošné výjimky, informovali jsme o návrhu na utajení smluv v regionech, kde byli zvoleni poslanci, kteří jej podpořili. Poslanci zřejmě nechtějí svou chybu opakovat, ale zároveň však nesouhlasí s návrhy, které k novele přidali senátoři. A tak hledají  jinou cestu.

    Z hlediska občana je pak pozitivní vidět, že i ve chvílích, kdy se může zdát slovo "dohoda"v politice téměř zakázané nebo zapomenuté, se může podařit kompromis v důležité věci najít. Je to naděje nejen pro ukončení zásahů do zákona o registru smluv, ale i pro návrat důvěry občanů v politiky a politiku jako takovou.

    Václav Zeman

    Autor je mluvčím platformy Rekonstrukce státu.

    Sdílet:

    Budu na příjmu

    Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

    Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

    Pomůžu jako dárce

    Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

    Částka *