Okleští poslanci právo na informace pod záminkou přijetí GDPR?

Okleští poslanci právo na informace pod záminkou přijetí GDPR?

    Sdílet: 27. 04. 2018

    Vláda připravuje pod zástěrkou přijetí Zákona o zpracování osobních údajů, jímž se implementuje evropské Nařízení k ochraně osobních údajů (GDPR), výrazný zásah do práva na informace. Ministerstvo vnitra přidalo do zákona hned 8 novinek, které EU vůbec nevyžaduje a nesouvisí s ním. Některá „vylepšení“ zákona by přitom mohla v praxi znemožnit veřejnosti a novinářům dozvědět se o vyšetřování dotačních podvodů typu Čapí hnízdo, bezbřeze utajovat řadu úředníků, kteří občas nakládají s utajovanými informacemi nebo tajit mezinárodní jednání a činnost našich ambasád.

    Česká republika aktuálně do svých zákonů promítá nový přímo platný předpis EU o nakládání s osobními údaji, známý pod zkratkou GDPR. Ministerstvo vnitra ovšem k návrhu přilepilo navíc i řadu změn, které rozsáhle omezují právo na informace. Zjistila to právní analýza odborníků Rekonstrukce státu. „Prakticky žádný ze zásahů se netýká předpisu EU a změn ve zpracování osobních údajů. Vláda je do zákona přidala a někdo možná doufá, že to pod pláštíkem EU a pod tlakem na rychlé bezhlavé schvalování projde,” říká Oldřich Kužílek, garant Rekonstrukce státu, který je autorem zákona o svobodném přístupu k informacím. Podobné praktiky přitom připomínají dřívější přílepky zákonů.

    Vyšetřování dotačních kauz? Věc neveřejná

    Nejkřiklavější omezení by se dotklo informací o porušení závazků, které má Česká republika vůči EU. „Tato výjimka je tak široká, že si pod ní lze představit takřka cokoliv. Znemožnila by v budoucnu veškeré poskytování informací o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo nebo jakýchkoliv dalších dotačních kauz včetně případného řízení o uprchlických kvótách,“ upozorňuje Oldřich Kužílek.

    Občané mají podle něj právo žádat i informace o vztahu mezi Evropskou unií a Českem. „Omezení je nejspíš dokonce protiústavní. Chránit je přípustné jen informace, jejichž prozrazení by zhoršilo postavení Česka v řízení, a to lze i dnes. Je přitom jasné, že je velký veřejný zájem na tom, aby bylo co nejvíc informací o každém sporu s EU zveřejněno,“ dodává Kužílek.

    Větší utajení tajných služeb, GIBS i zahraničních zájmů ČR

    Další změny se dotknou třeba informací o činnosti policie a tajných služeb. „Tajné služby dnes samozřejmě neposkytují informace o plnění svých úkolů. Teď by ale nově měly tajit veškerou svou činnost, a výjimka se má rozšířit také na Generální inspekci bezpečnostních sborů a další útvar Policie ČR,“ popisuje právník Rekonstrukce státu Petr Bouda. Není jasné, proč by se měly tajit například obecné údaje o odměňování šéfů, o nákupu jejich služebních vozidel, o některých obecných nákladech na provoz typu stravování, rekreace či vzdělávání.

    Další nestandardní výjimka má nově utajovat informace, které by potenciálně “mohly ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí”. Zájmy jsou však vymezeny velmi neurčitě, takže by pod ně bylo možné dosadit takřka cokoliv. „Autoři návrhu sami přiznávají, že změnu po nás EU vůbec nechce a nevysvětlují, proč je stávající úprava utajovaných informací, která chrání i zájmy ČR v zahraničí - včetně diplomatických jednání, sjednávání mezinárodních smluv nebo ochranu občanů ČR v zahraničí - nedostatečná. Tato výjimka je navržena tak široce, že se podle ní může stát ohrožením zájmu naší země v zahraničí takřka cokoliv, včetně jakékoliv domácí události,“ upozornil právník Petr Bouda.

    Nepřijatelný je také návrh, aby se nikdo nemohl ani zeptat na cokoliv k probíhajícímu trestnímu řízení a bylo tak jen na uvážení vyšetřovatelů, co sdělí a co ne. „Už dnešní zákon brání, aby stíhané osoby přes své advokáty mohly mařit vyšetřování získáváním informací. Pokud policie tyto možnosti neumí využít, nelze kvůli tomu vše zahalit tmou. Veřejnost má právo vědět o nejdůležitějších okolnostech, například pokud je vyšetřován významný politik. Toto právo plyne z ústavy a nelze ho zrušit obyčejným zákonem, jak navrhuje vláda,” uvádí dále Oldřich Kužílek k závěrům právní analýzy.

    Opakované pokusy omezit právo na informace

    Podobné pokusy omezit informační zákon již proběhly i v minulosti, samo ministerstvo je několikrát odmítlo. „Bezpečnostní odbor Ministerstva vnitra má studii k poskytování tzv. rizikových informací. Objasnila, že již dosavadní znění informačního zákona umožňuje chránit prakticky všechny případy, které se identifikují jako potenciálně rizikové informace,” připomíná Oldřich Kužílek.

    Ministerstvo vnitra nikdy nepředložilo žádné příklady, kdy odepření informace, která by ohrozila některé bezpečnostní opatření či jiný legitimní bezpečnostní zájem, bylo soudem odmítnuto a reálně by tak hrozilo, že bude muset být zveřejněna. Motivací návrhu je totiž něco jiného: nedostatečná schopnost příslušných orgánů identifikovat, co je a co není třeba utajit, což důvodová zpráva dokonce přiznává. Řešením ale nemohou být další a další výjimky z informačního zákona, ale třeba jiný procesní postup.

    Lživá důvodová zpráva

    Šokující je tvrzení v důvodové zprávě, které celkově hodnotí předložený zákon slovy: „Z hlediska transparentnosti a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava  nemá  vliv  na  dostupnost  informací  podle  zákona  č. 106/1999  Sb. o svobodném přístupu k informacím”.  „Zvykli jsme si, že v ostré politické diskusi některý politik klidně zapře nos mezi očima. Pokud by se však takové způsoby staly normou v chladné  úřední přípravě zákonů, pak Bůh opatruj Parlament a demokracii,” říká k tomu Oldřich Kužílek.

    Není proč spěchat

    Vláda původně navrhla, aby poslanci přijali návrh zrychleně - hned v prvním čtení. To poslanci zamítli minulý týden s tím, že mají k zákonu další připomínky. Snaha o rychlé projednání zákona však stále existuje. Obecné nařízení EU (GDPR) je totiž účinné už od 25. května. Výsledky právní analýzy protikorupční platformy Rekonstrukce státu ovšem ukazují, že zákon s sebou nese celou řadu nesouvisejících změn, které mají závažné dopady. „Účinnost GDPR ve skutečnosti rychlé přijetí zákona nevyžaduje. Když už vláda zaspala, pár měsíců to klidně vydrží. Nové výjimky jsou ale  natolik významným zásahem do práva na informace, že by se měly projednat s plnou pozorností Parlamentu a nikoli zrychleně, nepřehledně a hekticky,“ zhodnotil výsledky právní analýzy Petr Bouda.

    Sdílet:

    Budu na příjmu

    Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

    Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

    Pomůžu jako dárce

    Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

    Částka *