Experti poslancům: Neomezujte právo občanů žádat od státních institucí informace!

Poslanci budou už zítra hlasovat o kontroverzní vládní novele zákona, která pod záminkou přijetí GDPR rozšiřuje výjimky ze zákona o svobodném přístupu k informacím. Experti spojení s výzvou Mantinely demokracie varují poslance, že schválení vládního návrhu by bylo překročením jednoho z mantinelů odpovědné demokratické vlády. Vládní návrh chce občanům odepřít možnost žádat informace o průběhu trestního řízení, informace, které se dotýkají porušení závazků ČR vůči EU anebo třeba informace o všech úřednících, kteří někdy přišli do styku s utajovanými informacemi.

Poslanci budou v pátek hlasovat o kontroverzních výjimkách ze zákona o svobodném přístupu k informacím, které vládní návrh „přidal“ do zákona zavádějícího GDPR (sněmovní tisk č. 139). Experti spojení s výzvou Mantinely demokracie se shodli, že pokud Parlament schválí vládní návrh beze změn, půjde o citelné omezení práva na informace. Podle jejich stanoviska by schválení vládního návrhu Parlamentem znamenalo překročení jednoho z mantinelů odpovědné demokratické vlády. „Pokud vládní novela projde, bude to největší omezení práva na informace od pádu totality v roce 1989,” řekl Oldřich Kužílek, spoluautor původního zákona o svobodném přístupu k informacím a garant Rekonstrukce státu.

Společné stanovisko podpořil také ústavní právník Maxim Tomoszek, právník Ondřej Závodský, odborník na mediální etiku Jan Motal, spoluautor komentáře k infozákonu Miloš Tuháček, odbornice na správní právo Jitka Jelínková a ekonom a odborník na státní správu Edvard Outrata. „Vzhledem k významu svobodného přístupu k informacím jako pilíře svobodné společnosti a demokratického právního státu, jakož i s ohledem na nepřípustnost (i faktických) "přílepků" k návrhům zákonů se ztotožňuji se stanoviskem,” řekla odbornice na správní právo Jitka Jelínková.

Proti vládnímu návrhu stojí 3 pozměňovací návrhy poslance Ondřeje Profanta (Piráti), které sporné výjimky řeší. „Aby nedošlo k širokému omezení práva na informace a popření jeho smyslu a účelu, doporučuje Fórum expertů přijetí jednoho z navržených pozměňovacích návrhů: 709, 971 nebo 1075,“ říká společné stanovisko expertů.

Co všechno návrh zahrnuje?

Podle právní analýzy Rekonstrukce státu obsahuje návrh pět pasáží, které s požadavky EU nijak nesouvisí – jedná se o návrhy, které do zákona přidalo Ministerstvo vnitra. Jednou z nich je plošný zákaz možnosti žádat „106kou“ informace o průběhu trestního řízení – i pokud v konkrétním případě existuje veřejný zájem. Další je nemožnost žádat o informace o porušení závazků, které má ČR vůči EU, včetně možných vyšetřování dotačních kauz.

„Daným legislativním dílem skutečně dojde k velmi významné redukci poskytovaných informací směrem k občanům. Za nejzásadnější považuji redukci informací z trestního řízení, čímž dojde k zamezení šíření další části zásadních informací,” uvedl ke společnému stanovisku právník Ondřej Závodský, bývalý náměstek ministra financí v letech 2014 až 2017. Někteří experti upozornili také na možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše, jehož vláda návrh předložila. „Co ovšem vzbuzuje pochybnosti, je motivace vlády, která je v důsledku trestního stíhání premiéra v jednoznačném střetu zájmů, zvláště když většina z navrhovaných změn není nutná a jen minimum provádí požadavky plynoucí z evropské úpravy,“ uvedl ústavní právník Maxim Tomoszek.

Další oblastí je pak nemožnost žádat informace o tisících úředníků či veřejných funkcionářů, kteří někdy přišli do styku s utajovanými informacemi. „Zneužití tohoto omezení lze navíc spatřovat v tom, že, přímo samotným úřadem (nikoliv NBÚ) lze kdykoliv jakékoliv osobě, která předloží výpis z trestního rejstříku, udělit a redukovat tak informace o ní,” upozornil Závodský.

Návrh také omezuje přístup k informacím, které by potenciálně „mohly ohrozit ochranu zájmů České republiky v zahraničí”. Jenže vzhledem k vágní formulaci návrhu do této kolonky může spadat takřka cokoliv. „Drobnými krůčky a nepatrnými dodatky se tu zvětšuje manévrovací prostor pro všechny ty, kteří hledají jakýkoliv důvod k zatajování informací, na něž má veřejnost právo,” uvedl odborník na mediální etiku Jan Motal.

Posledním sporným bodem vládní novely je to, že by tajné služby mohly nově tajit veškerou svou činnost, ne pouze informace o plnění svých úkolů. Podobné pravidlo by nově platilo také pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). „Návrh přitom toto rozšíření dostatečně nezdůvodňuje. I dnes se alespoň rámcově dozvídáme, že se v rozvědce vyšetřuje její hospodaření,” vyzdvihl Oldřich Kužílek. Všechny body najdete přehledně také v tomto článku.

Experti odsoudili i absenci veřejné diskuze

Osobnosti Fora expertů odsoudili nejen obsah vládního návrhu, ale také to, že ho vláda předložila na základě připomínek Ministerstva vnitra bez širší diskuze. „Jde zřejmě o snahu "propašovat" pod rouškou nezbytné novelizace do zákona změny, které by za běžných okolností mohly při projednávání buď narazit, anebo by se o nich rozproudila živá diskuze. Domnívám se, že zde dochází ke snaze takové diskuzi předejít – tedy předejít širší demokratické rozpravě o hranicích práva na informace. To zde bezesporu nenastává a z hlediska demokratického étosu se zákon mění spíše v nepřijatelném duchu "zajistit klid na vládnutí”,“ uvedl odborník na mediální etiku Jan Motal.

Právo na informace patří mezi Ústavou garantovaná práva. Její omezení je proto třeba vždy pečlivě zvažovat tak, aby veřejná kontrola zůstala zachována v nejvyšším možném rozsahu, který ještě nebrzdí fungování institucí a respektuje nezbytně utajované skutečnosti. „Zdá se mi, že jde o potenciálně dosti nebezpečné zúžení veřejné kontroly. Zdá se, že jde o další příklad, kdy se na základě podnětu z Evropské unie vláda snaží propašovat další omezení s požadavkem Unie nesouvisející,“ řekl ekonom a bývalý vysoký státní úředník Edvard Outrata.

Výzva Mantinely demokracie

Odborníci sdružení v Rekonstrukci státu iniciovali spolu s dalšími experty vznik výzvy Mantinely demokracie. Společně zformulovali na konci roku 2017 mantinely, které by žádná demokratická vláda neměla překračovat. Určili 9 oblastí, v nichž mohou hlídat vládu, jestli nepřesahuje své pravomoci a neobchází ústavní principy. Nezávislá skupila expertů hodnotí od ledna 2018 kroky vlády, zda jsou v pořádku či představují ohrožení některého z daných mantinelů. Projekt doposud podpořilo podpisem 7 000 lidí a desítky známých osobností. Více na www.mantinelydemokracie.cz

Kdo se podílí na Rekonstrukci státu?

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.

Přílohy:
7 nejčastěji pokládaných otázek o reformě financování politických stran a volebních kampaní v České republice (srpen 2016)

Přidejte se k dalším 42898 občanům,
dostávají informace o tom, kdo z politiků se zasazuje
o odpovědný a transparentní stát - a kdo ne.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách.
Více o zpracování osobních údajů.