Potopí senátoři včasný a efektivní přístup občanů k informacím?

Doporučujeme

Státní firmy musí řídit odborníci. Zajistit to může nominační zákon.

15. 4. 2019

Senátoři zítra rozhodnou, jestli posílí včasný a efektivní přístup občanů k informacím. Mohly by tak skončit obstrukce úřadů, které informace nezákonně odmítají poskytovat. Zatím však Senát vyslal signály, že návrhy ze zákona vyškrtne.

Poslanci předali Senátu zákon zavádějící GDPR spolu s dvěma novinkami: jde o informační příkaz a přezkum zamítnutých žádostí u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Obě vedou k lepší vymahatelnosti práva na informace. Senátoři však minulý týden doporučili ve výborech obě novinky ze zákona vyškrtnout kvůli obavám o dopady změn na obce a kraje. Přitom změny usnadní nejen cestu občanů k informacím, ale sníží také administrativní zátěž obcí.

„Nadřízené orgány dnes často alibisticky vrací žádosti o posouzení informací zpátky obcím při sebemenší formální chybě. V budoucnu by však měly právě nadřízené orgány povinnost opravdu rozhodnout o nároku žadatele na informace a v případě, že ho uznají, rovnou vydat informační příkaz,“ přibližuje Oldřich Kužílek, expert na otevřenost veřejné správy a odborný garant Rekonstrukce státu. To může značně pomoci obcím, protože nadřízené orgány mají lepší právní zázemí a měly by být schopné v dané věci rozhodnout. Případně se mohou vždy obrátit o radu na Úřad pro ochranu osobních údajů, který se má stát podle novely od roku 2020 hlavním arbitrem sporů o poskytnutí informací.

Konec vleklých sporů mezi úřady

Změny zákona rozhodně nepřináší další zátěž malým a středním obcím. Ve skutečnosti se většiny obcí nedotknou. „Pro drtivou většinu obcí nedochází k žádné změně. Zákon nepřidává nové administrativní povinnosti, pouze zavádí účinné řešení situací, kdy úřady porušují zákon,“ uvedl právník Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu.

Dosud totiž nadřízené orgány nemohly přímo přikázat poskytnout informaci. Mohly jen zrušit rozhodnutí povinného subjektu a vrátit věc k novému rozhodování. Úřad si však v některých případech mohl stát za svým a stále dokola vydávat nezákonné rozhodnutí. „Nesouhlas mezi úřady dnes vede k nekonečnému “ping pongu”, tedy opakovanému rušení rozhodnutí v odvolacím řízení. S tím také úměrně narůstá administrativní zátěž,“ dodal Lukáš Kraus.

Spor nemusí jít k soudu

Občané také často čelili situaci, kdy jak úřad, tak jeho nadřízený orgán dlouhodobě odmítaly poskytnout informace, na které existuje zákonný nárok. Doposud se v takovém případě mohl člověk obrátit jedině na správní soudy, které rozhodovaly velmi pomalu – zpravidla v horizontu jednoho až dvou let. „Zamítnuté žádosti by v budoucnu přezkoumával Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten dovede zřejmě nejlépe řešit střety práva na informace s právem na ochranu soukromí, což je nejčastější příčina táhnoucích se sporů,“ dodal expert Oldřich Kužílek.

Zavedením informačního příkazu nedojde podle odborníků k zásahu do práva na samosprávu. Tento závěr potvrdilo také Ministerstvo vnitra a Parlamentní institut. Rekonstrukce státu proto všem senátorům doporučila novelizovat informační zákon zavedením působnosti ÚOOÚ na ochranu práva na informace a zavedením informačního příkazu.

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.

Příloha: handout-prezkum-a-infoprikaz.pdf

Přidejte se k dalším 42898 občanům,
kteří dostávají informace o tom, kdo z politiků se zasazuje
o odpovědný a transparentní stát - a kdo ne.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách.
Více o zpracování osobních údajů.