Registr smluv: Budou miliardové rozpočty ČEZu pod veřejnou kontrolou?

Doporučujeme

Rekonstrukce státu vyzvala vládu: Zrušte nesmyslný poplatek pro antimonopolní úřad!

18. 3. 2019

Poslanci už zítra rozhodnou, jestli své smlouvy budou zveřejňovat na internetu v jednotném registru také ČEZ, ČEPS anebo České dráhy. Státní akciové firmy obchodované na burze měly až doteď úplnou výjimku ze zákona. Paradoxně tak největší firmy s majetkovou účastí státu a miliardovým hospodařením nemusely zveřejňovat nic.

Smlouvy státu, státních firem i obcí jsou od léta 2016 přístupné veřejnosti na internetu v jednotném registru. Podle nálezu Ústavního soudu je registr smluv rozumným nástrojem veřejné kontroly hospodaření státu. Aktuálně obsahuje skoro 2 miliony smluv v celkové hodnotě víc než 8 bilionů korun.1 Energetický gigant ČEZ si ovšem hned při vzniku zákona vymohl výjimku. Jako státní akciová společnost s cennými papíry na burze nemusí zveřejňovat nic. Díky stejné výjimce nezveřejňují žádné smlouvy také České dráhy, ČEPS a další. K vyhnutí ze zveřejňování smluv v registru přitom podnikům postačilo vydat a obchodovat na burze např. dluhopisy.

Poslanci budou už v pátek rozhodovat o novele zákona, která přináší zrušení těchto výjimek. Vloni novelu předložili Piráti. Sněmovna však projednání zákona mnohokrát odložila, a do 3. čtení se tak dostal až nyní. Poslanci novelu po víc než roce odkladů zařadili jako pevný bod schůze. „Návrh je významný proto, že zajišťuje zveřejňování smluv u všech státem vlastněných podniků a ruší výjimku, kterou šlo využít k obcházení zákona. Zároveň ponechává mírný režim zveřejňování pro podniky, které se pohybují v konkurenčním prostředí,” přiblížil vedoucí Rekonstrukce státu Josef Karlický.

Poslanci zřejmě podpoří kompromis

Zákonodárci mohou v hlasování podpořit původní pirátský návrh, který kromě zrušení výjimky pro ČEZ ruší také mírný režim pro státní firmy pohybující se v konkurenčním prostředí (např. Budějovický Budvar, Thermal). V případě schválení tohoto návrhu by pak podniky včetně ČEZu zveřejňovaly všechny smlouvy, na které se nevztahují jiné dílčí výjimky ze zákona. (Zákon už teď umožňuje chránit obchodní tajemství před konkurencí a chránit bezpečnostní a strategické zájmy ČR.) Větší podpoře se však zřejmě těší pozměňovací návrh Adama Kalouse (ANO), který zachovává současný mírný režim zveřejňování smluv u podniků, které se pohybují v běžném konkurenčním prostředí.

V případě schválení tohoto kompromisního návrhu by tedy zřejmě mírnějšího režimu využívala právě i společnost ČEZ a nemusela by tak zveřejňovat smlouvy v běžném obchodním styku, ale pouze ostatní smlouvy (např. sponzorské smlouvy, smlouvy na právní služby či některé nestandardní prodeje či nákupy). V tomto režimu už dva roky bez problémů funguje státní pivovar Budějovický Budvar. „Výhodou mírnějšího návrhu poslance Adama Kalouse je, že zachovává složitě vyjednaný kompromis z roku 2017, který utišil nejhlasitější protesty proti zákonu a pomohl zákon stabilizovat. Vedle toho je zřejmě uklidňujícím faktem, že by ČEZ nově zveřejňoval pouze v mírném režimu, který v současnosti bez potíží zvládá Budvar a není tak důvod se obávat, že by to negativně dopadl na ČEZ,“ komentuje Karlický.

Nové výjimky na obzoru?

Poslanci přidali do zákona větší množství pozměňovacích návrhů. Některé však jsou zcela proti smyslu novely - místo zrušení stávajících výjimek totiž požadují nové. Nejrozsáhlejší výjimku předložil poslanec Radovan Vích (SPD). Návrh předkládá, aby zákon o registru smluv chránil utajované informace (což již nyní platí).

Současně žádá, aby skupina vojenských podniků zřizovaná Ministerstvem obrany nemusela zveřejňovat s ohledem na bezpečnost vůbec nic. „Vojenské podniky již teď mohou využívat stávajících výjimek ze zákona a tyto výjimky jsou dostatečné. Není tedy důvod, aby se do zákona neustále doplňovaly další výjimky. Svoji výjimku by samozřejmě s určitým zdůvodněním mohl chtít skoro každý. Zákon by však měl platit pro všechny,” přibližuje analytik Rekonstrukce státu Jakub Černý.

Registr smluv nenarušuje právo na podnikání

Ústavní soud na konci ledna rozhodl, že zákon o registru smluv je v souladu s Ústavou. Reagoval tak na stížnost skupiny senátorů v čele s Radko Martínkem (ČSSD), která na podzim roku 2017 zákon napadla. Ústavní soud ve svém nálezu doložil, že zákon nenarušuje právo na podnikání a představuje rozumný prostředek veřejné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky. „Zákon o registru smluv posiluje jedno z nejvýznamnějších moderních politických práv, jehož smyslem je umožnit veřejnosti efektivní kontrolu veřejné moci,” uvedl tehdy soudce zpravodaj Jan Musil. Soudci tak uznali argumentaci, kterou jim Rekonstrukce státu zaslala ve svém stanovisku jako tzv. přítel soudu (amicus curiae). Je totiž klíčové, že jde o „subjekty nakládající alespoň dílem s veřejnými finančními prostředky, což legitimně odůvodňuje potřebu dbát na jejich hospodárné využívání”. Více k argumentaci soudu tady.

Úspěchy registru smluv jsou systémové i konkrétní

Registr funguje hned v několika rovinách - jako nástroj veřejné kontroly, prevence proti klientelismu, a také jako nástroj zpětné vazby pro státní instituce. Registr pomohl odhalit praxi tzv. zpětných bonusů ve zdravotnictví. Nemocnice vykazovaly pojišťovnám vyšší částky, než reálně použily na nákupy léčiv. Tato praxe sama o sobě není nezákonná, vytváří však velký korupční potenciál. Bonusy dříve nebyly evidované v účetnictví nemocnic. To se změnilo až po odhalení.1 Dalším objevem systémové povahy bylo, že stát stále obchoduje s řadou netransparentních společností. Upozornil na to nejen Nadační fond proti korupci, ale nedávno také společnost DatLab.2

Kromě systémových problémů registr upozornil i na množství jednotlivých kauz a stal se jedním z vyhledávaných zdrojů investigativní práce novinářů. Registr pomáhá novinářům rozkrývat podezřelé kontrakty mezi veřejnými subjekty a soukromými firmami - jako třeba v případě dlouhodobé smlouvy s nejasným plněním mezi VZP a firmou spojenou s Romanem Janouškem, kterou pojišťovna po odhalení ihned vypověděla.3

Registr dále ukázal, že zemědělský fond posílal peníze určené na podporu malým zemědělcům také dceřiným firmám velkých zemědělských koncernů. I tady stát slíbil do budoucna nápravu.4 Registr smluv by měl v neposlední řadě sloužit jako zpětná vazba státním institucím a pomáhat jim při organizaci nákupů či prodejů majetku a zakázek. Registr smluv funguje také na Slovensku. Český zákon o registru smluv se slovenskou praxí inspiroval. Jde však o jeden z mála českých protikorupčních zákonů, kterým by se mohly inspirovat také další země, které dlouhodobě čelí problémům s korupcí a klientelismem.5

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.

1 Zaokrouhlený údaj platný k 6. 3. 2019. Zdroj: Hlídač státu

1 viz Deník a Aktuálně

2 viz Euro

3 viz iDnes anebo Seznam zprávy a Euro

4 viz Reportéři ČR nebo iRozhlas.

5 Více článek Marka Zelenky, předsedy Oživení a garanta Rekonstrukce státu.

Přidejte se k dalším 42898 občanům,
kteří dostávají informace o tom, kdo z politiků se zasazuje
o odpovědný a transparentní stát - a kdo ne.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách.
Více o zpracování osobních údajů.