Rekonstrukce státu navrhuje koordinovat kontroly státních úřadů na obcích. Pomoci by měl informační systém

Hlavní příčinou odmítání jakékoliv kontroly ze strany NKÚ je podle vyjádření zástupců obcí to, že již nyní čelí nadměrnému počtu kontrol, které nejsou navzájem koordinovány. Navrhujeme proto řešení, které vychází mimo jiné z Analýzy systému kontrol územních samosprávných celků ministerstva financí z roku 2017. „Prvním krokem by mělo být zřízení informačního systému, který bude sdružovat všechny kontroly, které se dotýkají obcí. Aktuálně sice existuje resortní Modul koordinace plánování Ministerstva financí, v něm se ovšem nenacházejí zdaleka všechny kontrolní orgány,“ předestřel Jakub Černý z Rekonstrukce státu.

Mezi další cesty, jak zefektivnit systém kontrol jako celek, pak patří to, aby NKÚ dostal za úkol tento systém analyzovat. Dále je nutné jasně definovat hranici nadměrné kontrolní zátěže (kolik kontrol smí na obec v určitém období přijít). Posledním střípkem plánu je pak povinnost kontrolních orgánů, aby si před začátkem kontroly vždy v systému ověřili, zda již stejná kontrola v obci neproběhla.„Tato opatření by měla vést k lepšímu rozložení kontrol v čase, předcházet kontrolám s takřka totožným zadáním ve stejném čase a vést ke slučování kontrol různých orgánů do jedné koordinované “forenzní” kontroly,“ doplnil Jakub Černý.

Řešení musejí převzít politické strany

Rekonstrukce státu navrhované řešení diskutovala se zástupci odpovědných ministerstev, Svazem měst a obcí České republiky i Svazem místních samospráv. Představuje proto pouze návrhy, které jsou pro všechny strany debaty výhodné. „Nabídli jsme tento návrh zástupcům politických stran, které mají v samosprávách dlouhodobě největší oporu, a tedy přímé zkušenosti s problémem nadměrné kontrolní zátěže - ODS, KDU-ČSL a STAN. Pokud by se chtěla kterákoliv jiná politická strana tohoto tématu ujmout, je samozřejmě také vítána,“ vysvětluje Josef Karlický, vedoucí Rekonstrukce státu.

Obce neodmítají kontroly NKÚ, ale kontroly jako takové

Zástupci Rekonstrukce státu narazili na téma nadměrné zátěže obcí kontrolami státních orgánů a úřadů při snaze prosadit rozšíření kontrolního působení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na státní firmy a samosprávy. „Kontroly NKÚ se mají podle připravovaného kompromisu týkat jenom 0,5 % měst a obcí. Kromě krajů a hlavního města Prahy by se jednalo pouze o statutární města. Překvapilo nás, že ani tato minimalistická verze nemá u samospráv podporu a pátrali jsme proto dál po příčinách jejich nespokojenosti,“ vzpomíná vedoucí Rekonstrukce státu Josef Karlický.

Hlavní příčinou přitom není obava z kontrol NKÚ, ale zkušenost se špatnou koordinací stávajících kontrol. Samotný NKÚ by přitom právě s tímto úkolem mohl paradoxně velmi pomoci. „Domníváme se, že navrhované řešení duplicit je správnou cestou, jak obcím ulehčit od špatně koordinovaných kontrol a naopak posílit potřebnou vzájemnou komunikaci a koordinaci státních úřadů. Senát po něčem podobném volal už ve svém usnesení z května 2016. Doufáme, že jeho volání bude konečně vyslyšeno,“ uzavřel vedoucí Rekonstrukce státu Josef Karlický.

Hlavní body návrhu Rekonstrukce státu:

1. Zřízení informačního systému pro koordinaci kontrol ve veřejné správě

Veřejná správa má komplexní a ucelený přehled o kontrolách, které sama provádí, neboť všechny kontroly jsou v systému zaneseny, což je základ, bez něhož nelze ani uvažovat o reformě systému kontrol.

2. Uložení povinnosti NKÚ analyzovat systém kontrol

S daty o systému kontrol aktivně pracuje Nejvyšší kontrolní úřad - nezávislý orgán se systémovým pohledem, který zejména vyhodnocuje nastavení systému kontrol.

3. Definování nadměrné kontrolní zátěže

Určení, jaké množství kontrol lze považovat za akceptovatelné a jaké už za zatěžující, je základem pro ukotvení debaty o tom, jak množství kontrol redukovat a systém směrovat k větší efektivitě.

4. Zavedení povinnosti verifikovat kontrolu jako ne nadměrnou kontrolní zátěž

Kontrolní subjekty jsou podněcovány ke vzájemné koordinaci kontrol a k rovnoměrnému rozložení kontrolní zátěže na všechny kontrolované subjekty tím, že k zahájení kontroly je třeba disponovat „ověřením“, že zahajovaná kontrola není nadměrnou kontrolní zátěží, potažmo odůvodněním, proč je nutné kontrolu provést (např. pomocí žádosti o výjimku odeslané do systému).