Analýza vládní novely informačního zákona: 42 : 11 ve prospěch transparentnosti, zákon nově stanoví povinnost poskytovat alespoň klíčové informace i ČEZu

Analýza vládní novely informačního zákona: 42 : 11 ve prospěch transparentnosti, zákon nově stanoví povinnost poskytovat alespoň klíčové informace i ČEZu

Sdílet: 19. 05. 2022

Novela informačního zákona, kterou včera projednala vláda (ve středu 18. května), mimo jiné upřesní výčet povinných subjektů, takže některé informace bude muset poskytovat například i ČEZ, nově přístupné budou i informace o platech a odměnách vysokých úředníků a manažerů. Zavádí se také obrana proti šikanózním žádostem. Bohužel se zbytečně omezily informace od samosprávných profesních komor a od státem stoprocentně vlastněných firem jako ČEPRO nebo akciovek měst a krajů.

Foto: ČTK
Definice povinných subjektů zatím není přesná. To znemožňuje, aby firmy, které sice ovládá stát, ale ne stoprocentně (například ČEZ), poskytovaly informace o své činnosti. Tuto definici bylo dlouhodobě potřeba zpřesnit. Po tom ostatně volá i judikatura Ústavního soudu, který Parlamentu vzkázal, že ČEZ klidně může být povinným subjektem, jen to milí zákonodárci napište jasněji.
Oldřich Kužílek Otevřená společnost

Ministerstvo vnitra předložilo vládě návrh novely kvůli implementaci evropské směrnice o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Ta obsahuje jen základní, příliš úzkou informační povinnost veřejných obchodních subjektů, proto následovalo jednání koaličních stran, do kterého se svými experty zapojila i Rekonstrukce státu. Ta spolu se STAN a Piráty připravila sadu dalších zlepšení práva na informace. Ne vše se do novely dostalo, nicméně některá důležitá vylepšení ve vládou schválené verzi jsou.

„Vítáme, že celkové skóre dnes vládou schválené novely informačního zákona vychází jednoznačně ve prospěch transparentnosti, a to v poměru 42 : 11. Rozšiřuje informační povinnost nad původní návrh tak, že veřejné podniky, které jsou státem ovládány a u nichž základní informování vyžaduje evropská směrnice, budou poskytovat také vše další, co podnik nepoškodí v konkurenci, tedy například informace o odměňování managementu, vybavení kanceláří, služebních vozidlech, nákladech na marketing, sponzoring, právní služby a podobně,” říká Šárka Zvěřina Trunkátová ze spolku Oživení, partnerské organizace Rekonstrukce státu, která má bohaté zkušenosti s neochotou veřejných institucí poskytovat informace.

Pozitiva novely informačního zákona

  • Přibude paragraf, že informace o odměnách všech vyšších veřejných funkcionářů budou veřejné. Skončit by tak mělo mlžení, jakou odměnu dostal který náměstek nebo sekční šéf na ministerstvu nebo krajském úřadu.
  • Nově se zavádí procesní úprava, čelící ping-pongu mezi povinným subjektem a nadřízeným orgánem, který bude moci přinutit povinný subjekt “dát všechny karty na stůl” hned a neschovávat si je do dalšího kola obstrukcí.
  • Součástí digitalizace státu jsou novinky v oblasti otevřených dat a opakovaného použití informací veřejného sektoru. Výslovně se uzákoňuje například nediskriminační poskytování informací komukoliv, dále technické využívání otevřených dat dálkově pomocí tzv. API (přímým přístupem do systému), povinné zveřejňování dynamických dat, jimiž jsou například data o aktuální poloze tramvají, autobusů, vlaků a vůbec dopravě, počasí, stavu vodních toků. Anebo také data z NEN (národní ekonomický nástroj) o veřejných zakázkách či z VeKLEP - veřejné databáze připravované legislativy. Novela také zkracuje pro Českou republiku dobu, na kterou je možné při digitalizaci kulturního dědictví “propachtovat” soukromé společnosti jeho využití.
  • Novinkou bude jednoduchý centrální registr výročních zpráv povinných subjektů. Namísto jejich každoročního sestavení a zveřejnění se údaje o počtu žádostí, jejich odmítnutí či stížností pouze dálkově vloží do registru, který na druhé straně všechna tato data nabídne k analýzám jako otevřená data.
  • Malé obce a města by mohly také uvítat výslovnou úpravu, jak odmítnout žádost kverulantů. „Jedním z největších ohrožení práva na informace jsou, vedle obstrukcí některých úřadů a trvalých snah zákon oklestit, bohužel kverulanti, kteří je zneužívají pro své někdy až psychopatické hrátky. Nyní je zákon obohacený o výslovnou možnost jejich pseudožádosti odmítnout. Návrh jsme měli s ministerstvem vnitra připravený již mnoho let,” dodává Oldřich Kužílek jako původní spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím.

Co se bude tajit i nadále

  • Novela na druhé straně bohužel omezuje okruh informací, které musejí poskytovat veřejné instituce, typicky akciovky stoprocentně vlastněné státem nebo samosprávami. Nově by nemusely poskytnout informace, které by je snad poškodily v konkurenci a běžném obchodním styku. Poskytnout by ale měly vše, co je mimo to.
  • Omezuje se také také informační povinnost samosprávných profesních komor, které se zúží jen na informace o výkonu státní správy, která je na ně přenesena. I komory s povinným členstvím tak budou moci skrýt i před svými členy například údaje o svém podnikání, využití povinných členských příspěvku a podobně. Tato nová omezení sníží transparentnost.
  • Zvýší se také ochrana informací o kritické infrastruktuře a podkladů, které si povinné subjekty pořídily pro vedení soudního či podobného sporu a jejich zveřejnění by zhoršilo jejich postavení v takovém řízení.
I přes jasná pozitiva obsahuje novela zbytečná ustanovení. Neexistuje závažný důvod pro to, aby měly profesní komory zvláštní výjimku. Stejně tak je škoda, že se zavedením částečné informační povinnosti subjektů typu ČEZ došlo zároveň k omezení této povinnosti u státem stoprocentně vlastněných firem (např. ČD), které judikatura ÚS již mezi veřejné instituce s plnou informační povinnosti řadí. Lze se také obávat toho, že si veřejně vlastněné firmy budou až příliš široce vykládat pojmy jako „běžný obchodní styk” a obavu ze „znevýhodnění na relevantním trhu”, aby se vyhnuly poskytnutí informace. Novelu teď projedná Parlament a ten bude mít možnost tyto slabiny napravit.
Lukáš Kraus právník a lobbista

5 hlavních přínosů vládní novely informačního zákona:

  • Rozšíření okruhu povinných subjektů o veřejné podniky (zahrnující státní firmy typu ČEZ).
  • Výslovný přístup k informacím o platech a odměnách nejvyšších veřejných funkcionářů.
  • Obrana před obstrukčním ping-pongem povinných subjektů s nadřízeným orgánem.
  • Obrana před kverulanty zneužívajícími právo na informace.
  • Lepší publikování otevřených dat, např. jako dynamická data, jako datové soubory s vysokou informační hodnotou či výslovná úprava přístupu k databázím veřejného sektoru.

Expert Rekonstrukce státu Oldřich Kužílek, spoluautor zákona, který se na přípravě a vyjednávání novelizace aktivně podílel, sestavil tabulku plusů a mínusů této novelizace. Skóre mu vychází 42 : 11 ve prospěch transparentnosti:

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Systémová změna je běh na dlouhou trať. Prosíme zvolte raději nižší častku, ale zasílanou měsíčně. Děkujeme!