Dnes slavíme mezinárodní den whistleblowerů, zákon o ochraně oznamovatelů už ale tato vláda asi schválit nestihne

Dnes slavíme mezinárodní den whistleblowerů, zákon o ochraně oznamovatelů už ale tato vláda asi schválit nestihne

Sdílet: 23. 06. 2021

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů z dílny Ministerstva spravedlnosti, vedeného hnutím ANO, se posouvá Sněmovnou jen velmi pomalu. V polovině května tohoto roku proběhlo první čtení zákona a nyní ho projednávají sněmovní výbory. Ty si dávají s přispěním samotných poslanců na čas, a proto hrozí, že se normu nepodaří schválit do října 2021, tedy do konce současného volebního období. Schyluje se tak k dalšímu debaklu vlády Andreje Babiše (ANO) v boji s korupcí. Proto protikorupční organizace Transparency International (TI), Oživení a Rekonstrukce státu přinášejí společné shrnutí současné situace týkající se této klíčové legislativy.

Marie Benešová Foto: ČTK

Právě dnes 23. června si symbolicky připomínáme Mezinárodní den whistleblowerů (oznamovatelů). Oznamovatelé odhalují nekalosti nejen v oblasti korupce či hospodářské kriminality, ale pomáhají především otevírat závažné kauzy týkající se zdravotnictví či ekologie, a tak mnohdy zachraňují zdraví a lidské životy. Podle aktuálního vydání Globálního barometru korupce TI se 55 % Čechů obává, že oznámení nekalého jednání či korupce by bylo důvodem pro odvetná opatření proti oznamovateli.

„V současnosti nejsou oznamovatelé, tzv. whistlebloweři, v Česku zákonem chráněni, přitom mají naprosto zásadní podíl na odhalování nekalého jednání na pracovištích. Informace zevnitř jsou často jediným možným způsobem, jak se mohou jak soukromé podniky, tak lidé ve veřejné sféře dozvědět o tom, že dochází k porušování zákonů,” vysvětluje ředitel TI Petr Leyer. Nejen pro protikorupční organizace jsou oznamovatelé klíčovými partnery, kteří pomáhají odhalovat velké korupční kauzy.

„Jen v posledním roce se veřejnost díky oznamovatelům dozvěděla o několika případech porušování zákona ze strany firem či veřejných institucí. Oznamovatelé přišli se závažnou doplňující informací k havárii na řece Bečva, informacemi o porušování protiepidemických opatření nebo o nedostatku ochranných pomůcek pro záchranáře v začátcích epidemie,“ říká Šárka Trunkátová, místopředsedkyně Oživení.

Protikorupční zákon blokuje protikorupční hnutí

Jaká je tedy v Česku situace kolem zákona o ochraně oznamovatelů? Návrhy dvou propojených zákonů (sněmovní tisky č. 1150 a 1151) mají nyní projednat sněmovní Ústavně právní výbor a Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Ústavně právní výbor se zatím návrhem nezabýval, a podle předsedy Marka Bendy (ODS) to ani nyní neplánuje. Druhý jmenovaný výbor si stanovil lhůty tak, že návrhy projedná až po 7. červenci 2021. Pokud nebude zákon ve druhém čtení projednán do letních sněmovních prázdnin, jsou šance na přijetí zákona v tomto volebním období už nulové.

Je třeba dodat, že se za legislativní ochranu oznamovatelů stavěl i premiér Andrej Babiš a ještě letos v březnu byla Česká republika ve vedení pomyslného závodu v implementaci evropské směrnice z roku 2019. Jaké tedy hrozí konsekvence? Nepodaří-li se český zákon přijmout do 17. prosince 2021, ve dvouleté lhůtě stanovené EU, nastane právní zmatek způsobený tím, že se oznamovatelé budou moci domáhat některých práv zaručených evropskými předpisy. Zaměstnavatelé tak budou v nejistotě, jak se mohou k oznamovatelům chovat.

„Hnutí ANO se v kampani stále zastřešuje bojem proti korupci, ale když jde o přijetí přínosného zákona, není toto rádoby protikorupční hnutí schopno přijmout včas ani funkční návrh vlastního ministerstva,“ říká právník TI Jan Dupák. „Ministryně Marie Benešová (za ANO) dopisem oslovila předsedu poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka s žádostí o přednostní projednání návrhu ve Sněmovně, protože bez jasné podpory největšího sněmovního klubu má návrh jen malé šance na úspěch. Přední představitele hnutí, včetně pana Faltýnka, však stíhá nejeden korupční problém, což prosazování protikorupční legislativy neulehčuje,” doplňuje.

„Kromě zákona o ochraně oznamovatelů vláda není schopná zajistit přijetí řady dalších protikorupčních zákonů, které sama předložila. Whistleblowing nevyšel z výborů, lobbing se potácí ve druhém čtení, rozšíření působnosti NKÚ se zaseklo v zemi nikoho mezi komorami Parlamentu a novelu zákona o státním zastupitelství vláda připravovala, ale nikdy nepředložila,” objasňuje Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu.

Plusy a mínusy zákona

Protikorupční organizace Transparency International, Oživení a Rekonstrukce státu se dlouhodobě a intenzivně zabývají podobou návrhů zákonů a s předkladateli zákona jejich podobu konzultují. Ministerstvo spravedlnosti vyslyšelo některé naše návrhy na úpravy předpisu, další změny pak byly provedeny po jednání Legislativní rady vlády. Ministerští úředníci připravili kvalitní normu, která by dokázala významně zlepšit postavení oznamovatelů v České republice. Výhrady máme k umístění externího orgánu pro oznámení na Ministerstvu spravedlnosti, které nemůže kvůli přímému zapojení do celostátní politiky mít potřebnou důvěru těch, kdo hledají pomoc se svým případem. Usilujeme o přesunutí agendy na jiný, méně exponovaný úřad, případně alespoň o umožnění podávat oznámení také veřejnému ochránci práv.

Další podrobnosti k samotnému zákonu a k tématu oznamovatelů si můžete přečíst v odborném článku Jana Dupáka nebo se podívejte na kampaň Oživení Vyslepičit/Ututlat.

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Systémová změna je běh na dlouhou trať. Prosíme zvolte raději nižší častku, ale zasílanou měsíčně. Děkujeme!