Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Dvojí metr pro přidělování veřejných zakázek musí zmizet aneb poučení z kauzy Dozimetr

Sdílet: 12. 09. 2022

Kauza Dozimetr upozornila širokou veřejnost na to, co protikorupční experti vědí už dávno - městské firmy stále poskytují mnoho prostoru pro korupci a klientelismus. Na vině je i dvojí metr pro přidělování veřejných zakázek. Zákon totiž umožňuje, aby městské firmy podnikající v určitých sektorech (energetika, hromadná doprava, aj.) zadávali zakázky mimo režim zákona, tedy přímo, bez transparentního postupu nebo otevřené soutěže. Může přitom jít i o zakázky v řádu desítek až stovek milionů korun.

Kde se vzal prostor pro manipulaci zakázek v pražském dopravním podniku? Většina zadavatelů veřejných zakázek musí dodržovat přísná pravidla od limitu 2 milionů korun na dodávky a služby a 6 milionů korun na stavební práce. Dopravní podnik Praha a další městské firmy z vybraných odvětví nemusí dodržovat žádná pravidla až do zakázek v hodnotě 11 milionů na dodávky a služby a 140 milionů na stavební práce. Vzniká tak prostor pro manipulaci se zakázkami a korupci, a to ve značném finančním objemu.

Akce Dozimetr jasně identifikovala problematickou situaci, kdy zákon bez zvláštního důvodu umožňuje společnostem působícím ve vybraných odvětvích postupovat při zadávání podlimitních sektorových veřejných zakázek mimo režim zákona, ačkoliv u standardních podlimitních veřejných zakázek, tedy u zakázek ve stejném finančním objemu stanoví jasná pravidla pro jejich přidělení,
Pavlína Hojná právnička a analytička Lobbio, z.s.

U veřejných zakázek ve vybraných sektorech (hromadná doprava, energetika, vodárenství) neexistuje do výše uvedených finančních limitů žádná specifická právní úprava. Platí pro ně pouze obecné (a špatně vymahatelné) zásady jako transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace, přiměřenost, sociálně a environmentálně odpovědné zadávání nebo inovace.

Kauza Dozimetr je označení policejní akce uskutečněné v červnu roku 2022 v souvislosti s vyšetřováním korupce na Magistrátu hlavního města Prahy spojené s hospodařením Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s (dále jen “Dopravní podnik”).

Ze svědectví korunního svědka Pavla Dovhomilji vyplynulo, že v kauze Dozimetr docházelo k protiprávnímu přidělování podlimitních veřejných zakázek Dopravního podniku. K podpoře tohoto tvrzení svědek předložil jednostránkový dokument, na nějž si aktéři aféry (Michal Redl, Petr Hlubuček, Pavel Kos, Matej Augustín, Maroš Jančovič a další) sepsali zakázky, které chtěli zmanipulovat, přičemž vedle názvu projektu stojí i jméno firmy, která měla zakázku vyhrát. Dokument přitom vznikl ještě předtím, než o zakázkách bylo oficiálně rozhodnuto.

Jak změnit právní úpravu sektorových veřejných zakázek?

Problematická situace by mohla být alespoň částečně vyřešena iniciativou vedení městských podniků. Vhodným opatřením k nápravě by bylo zavedení či revize stávajících interních směrnic, které budou omezovat prostor pro korupci v oblasti sektorových veřejných zakázek.

Vedení městských firem může:

  • Stanovit povinnost postupovat při zadávání podlimitních sektorových zakázek v režimu zadávacího řízení dle zákona (dobrovolný postup v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek) anebo
  • Přijmout závaznou metodiku pro podlimitní sektorové zakázky zadávané obcí, či městskými společnostmi, která bude inspirována metodikou pro veřejné zakázky malého rozsahu zpracovanou od Ministerstva pro místní rozvoj, Datlab Institutu a Oživení (dostupná zde) nebo
  • Zavést povinnost postupovat při zadávání podlimitních sektorových zakázek podle pravidel srovnatelných s pravidly pro postup v zadávacím řízení dle zákona, bez prostředků přezkumu postupu zadavatele, tj. námitek a návrhu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Vedení měst by pak samozřejmě mělo pravidelně zadat audit kontrolující dodržování směrnicového postupu.

Městská společnost předstírá, že není veřejný zadavatel

Některé městské společnosti nepostupují transparentně podle zákona ani v případě, že jejich veřejné zakázky nejsou sektorové, a překračují limit určený zákonem o zadávání veřejných zakázek (2 milionů korun na dodávky a služby a 6 milionů korun na stavební práce). Samy sebe totiž nepovažují za veřejného zadavatele, ale za “společnost mající průmyslovou nebo obchodní povahu.”

I v případě, kdy společnost má průmyslovou nebo obchodní povahu, je třeba mít na paměti, že jako zadavatel je takový subjekt povinen postupovat i v případě, když v zákonem stanoveném rozsahu využívá k financování veřejné zakázky peněžní prostředky z rozpočtu veřejného zadavatele, nebo rozpočtu Evropské unie. Konkrétně se jedná o použití více než 20 0000 000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků. Městská společnost, jenž peněžní prostředky z rozpočtu veřejného zadavatele nebo Evropské unie čerpá, by tedy rovněž měla zákonu podléhat,
Pavlína Hojná právnička a analytička Lobbio, z.s.

Městské společnosti a jejich řídící osoby by měly provést audit a posoudit, jestli při zadávání veřejných zakázek nedochází k obcházení zákona. Část městských firem, která doposud nezadávala veřejné zakázky podle zákona, by totiž měla. Obecným vodítkem pro posouzení této skutečnosti by mělo být nakládání s veřejnými penězi.