Poslechněte si nejnovější podcast k aktuálním tématům Dobrá správa.

Navzdory pandemickému zákonu opět nouzový stav?

Navzdory pandemickému zákonu opět nouzový stav?

Sdílet: 25. 02. 2021

Senát vrátil návrh pandemického zákona s pozměnovacími návrhy Sněmovně. Ta jej téměř s jistotou zítra schválí. Ve stejný den bude Sněmovna řešit, zda zruší současný nouzový stav či zruší své vlastní rozhodnutí, že nouzový stav skončí s účinností pandemického zákona. V každém případě je zřejmé, že vláda nouzový stav potřebuje a nějakým způsobem jeho vyhlášení či prodloužení dosáhne. K čemu nám tedy bude pandemický zákon? A proč je stále třeba nouzový stav? Pojďme si situaci poctivě rozebrat.

Foto: ČTK

Ve zkratce:

  1. Pandemický zákon v senátní verzi je přínosem, jelikož nabízí přesnější a vhodnější právní rámec pro dlouhodobý boj s pandemií, než nouzový stav.
  2. K řešení aktuálního zhoršení stavu pandemie v ČR se vláda chystá více omezit pohyb osob, což ovšem bez nouzového stavu nebude právně možné.
  3. Vláda by měla nouzový stav znova vyhlásit s důkladným odůvodněním, v čem se změnila situace v důsledků mutací COVID-19, a proč jsou tedy nezbytná určitá opatření nad rámec pandemického zákona.

Co má přinést pandemický zákon ve srovnání s nouzovým stavem?

Smyslem pandemického zákona by mělo být, že nastaví řešení na míru současné specifické hrozbě. České zákony se současnou pandemií přirozeně nepočítaly, a proto má smysl přijmout speciální zákon pro pandemii, který se znalostí problému nabídne jak potřebné nástroje pro stát, tak i žádané silnější záruky pro občany. Je to významná šance, jak dodat řešení pandemie potřebné mantinely, ošetřit chybějící postupy, zvýšit transparentnost a kontrolu a přispět tak ke zvýšení důvěryhodnosti kroků vlády. 

Bohužel vláda k pandemickému zákonu takto nepřistoupila. Navrhla zákon, který občanům nenabízel posílení odůvodňování, ani posílení soudní či parlamentní kontroly. Babišova vláda současně navrhla výčet nástrojů, u něhož bylo od počátku zřejmé, že jí nebude postačovat na některá opatření, která dlouhodobě aplikovala - např. omezení pohybu či nařízení práce medikům. Zákon je tak dobrým právním rámcem pro dlouhodobé zvládání pandemie menšího a středního rozsahu, avšak nemůže se stát oporou pro to, aby vláda „šlápla na brzdu” či vyhlásila tvrdý lockdown v době vrcholící epidemie. 

Ve Sněmovně došlo díky opozičním poslancům ke značným vylepšením návrhu - zejména byla zásadně posílena soudní kontrola a povinnost odůvodnění a včleněna alespoň omezená úprava náhrady škody. Senát pak včera odstranil legislativní chyby návrhu, a díky tomu budou moci mj. mimořádná opatření platit jen během stavu pandemické pohotovosti. Pokud tedy pandemický zákon bude schválen v senátní verzi, přiblíží se svému původnímu smyslu a nastaví pravidla více na míru. Bude sice mít významné slabiny a nevyužité příležitosti, ale zároveň bude i přesnější, a nabídne lidem větší garance. Stane se tedy vhodnějším řešením pro dlouhodobé řešení pandemie. 

Proč je třeba nouzový stav?

Navržený pandemický zákon nabízí stav pandemické pohotovosti jako určitý mezistupeň mezi nouzovým stavem a běžným stavem, kdy se postupuje čistě podle standardní legislativy, tedy primárně podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Pokud by pandemický zákon nabízel silnější nástroje jako např. omezení pohybu, mohlo by se již jednat o obcházení krizové legislativy a tím i ústavních limitů. Takový zákon by šlo snadno napadnout u Ústavního soudu.

Pandemický zákon je proto vhodný pro dlouhodobé zvládání pandemie, ale ne opravdu akutních fází pandemie, které vyžadují maximální omezení pohybu a kontaktů mezi lidmi. Bohužel, aktuálně se klíčové ukazatele výrazně zhoršují a vývoj směřuje k dosud nejhoršímu stavu od počátku pandemie. Vzhledem k tomu bude patrně třeba přistoupit k dalšímu omezení kontaktů mezi lidmi, a to nebude právně možné bez existence nouzového stavu. Otázkou však zůstává, jestli vláda bude mít vůli plně využít všech možností nouzového stavu, anebo se rozhodne nechat českou společnost ve stavu, kdy část ekonomiky je dlouhodobě uzavřena a část nikoliv.

Znova vyhlášený nouzový stav by mohl díky možnosti razantního zpřísnění opatření (ano, tato možnost byla už dlouhou dobu) přinést kýžený stav, kdy bude potřeba už jen udržovat epidemii na uzdě a postupně ji tlumit. K tomu ovšem nestačí běžné zákony a nouzový stav je naopak příliš extenzivní. A právě pro tuto fázi je vhodný dlouhodobý rámec pro zvládání epidemie - pandemický zákon.

Jaké řešit situaci v souladu s Ústavou?

Sněmovna minulý týden nejen schválila pandemický zákon, ale také zrušila nouzový stav k datu účinnosti pandemického zákona či nejpozději k 27. 2. Toto rozhodnutí je podle řady ústavních právníků konečné a nezvratné, což je potvrzeno zveřejněním ve sbírce zákonů. Případné zrušení tohoto rozhodnutí Sněmovny a prodloužení současného nouzového stavu by tedy nutně bylo zatíženo zásadní pochybností o platnosti a ústavnosti. 

Vzhledem k tomu je zřejmě jediným ústavně nesporným způsobem zachování nouzového stavu postup, kdy Sněmovna nebude revokovat svá předchozí rozhodnutí a vláda vyhlásí nouzový stav s ohledem na změněnou situaci znova. Aby bylo nové vyhlášení nouzového stavu nesporné, musí však vláda velmi důkladně odůvodnit, jaké okolnosti se změnily - tedy popsat, proč k řešení nových mutací COVID-19 jsou nezbytná přísnější opatření nad rámec možností daných pandemickým zákonem. 

S účinností pandemického zákona vstoupí zřejmě o víkendu v účinnost automaticky také stav pandemické pohotovosti. Sněmovna pak bude mít možnost tento stav zachovat souběžně s nouzovým stavem (pokud bude vyhlášen) či jej svým rozhodnutím ukončit. To by bylo zřejmě jednoznačnější řešení, jelikož v režimech jsou i odlišnosti, které by mohly při souběžné platnosti vést ke sporným situacím (typicky u náhrady škody). Každopádně Sněmovna by mohla kdykoliv v budoucnu stav pandemické pohotovosti opět „zapnout” a přirozeně by to měla udělat v momentu, kdy by svým rozhodnutím rušila či neprodloužila nouzový stav.

Přehled:

Přínosy pandemického zákona (ve srovnání s nouzovým stavem):

  • Zásahy do práv občanů jsou omezenější = nepůjde zakázat pohyb či nařídit práci
  • Bude posílena soudní kontrola = každý bude moci podat správní žalobu k Nejvyššího správního soudu, a to s přednostním projednáním, což umožní včasný zásah soudu.
  • Povinné důkladné odůvodnění opatření, zvýšená informační povinnost, pravidelná zpráva o fungování opatření a mírnější pokuty.
  • Účinnost opatření až 4. dnem po vyhlášení, ovšem s výjimkou při hrozbě prodlení

Mínusy pandemického zákona (oproti nouzovému stavu):

  • Zásadní omezení náhrady škody tak, že bude hrazena pouze skutečná škoda, nikoli ušlý zisk, který je jednoznačně dominantní škodou v případě pandemie
  • Ztížení dokazování škody: poškozený musí prokázat, že škodu nebylo možné odvrátit; v nouzovém stavu musí stát prokázat, že si škodu způsobil sám poškozený, jinak je za škodu odpovědný.

Srovnatelné dopady v pandemickém zákoně i nouzovém stavu:

  • Kontrola Sněmovny je v obou režimech jen v možnosti zrušit „krizový stav”, není možné zrušit či změnit jednotlivá opatření ani se k nim formálně předem vyjádřit.
  • Trvání nouzového stavu je po 30 dnech od vyhlášení závislé na aktivním souhlasu Sněmovny. Stav pandemické pohotovosti trvá, dokud jej Sněmovna nezruší (maximálně však do konce února 2022).

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Systémová změna je běh na dlouhou trať. Prosíme zvolte raději nižší častku, ale zasílanou měsíčně. Děkujeme!