Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Oznamovatelé vs. korupce. Poslanci rozhodnou, jestli bude klíčové protikorupční opatření skutečně fungovat

Oznamovatelé vs. korupce. Poslanci rozhodnou, jestli bude klíčové protikorupční opatření skutečně fungovat

Sdílet: 19. 04. 2023

Už dnes by měla sněmovna přijmout chybějící zákon o ochraně oznamovatelů. Vládní předloha je horší než původní verze bývalé ministryně Benešové. Přesto není jasné, zda všichni vládní poslanci podpoří změny k posílení zákona. Klíčový protikorupční návrh představuje umožnění anonymního oznamování. Rekonstrukce státu důrazně doporučuje, aby poslanci podpořili alespoň anonymitu ve veřejném sektoru včetně státních a městských firem, kde jsou nejslabší kontrolní mechanismy proti korupci.

Poslanci už dnes rozhodnou o tom, jak bude vypadat ochrana oznamovatelů protiprávního jednání včetně korupce v Česku. Foto ČTK.

Jedno z klíčových hlasování, které ukáže, jestli to poslankyně a poslanci myslí s bojem proti korupci vážně. To je návrh zákona o ochraně oznamovatelů a jeho třetí čtení. Poslanecké sněmovna by měla hlasovat o této důležité, chybějící legislativě pravděpodobně již ve středu 19. dubna, případně v pátek 21. dubna.

S korupcí, ovlivňováním veřejných zakázek, úplatkářstvím či jiným porušováním předpisů máme v Česku bohužel bohaté zkušenosti. Doposud nám však chybí zákon, který by chránil oznamovatele takového jednání, neboli whistleblowery. Podle protikorupčních expertů by měl obsahovat i ochranu anonymních oznamovatelů, s čímž však původní návrh ministra Blažka nepočítá.

Z dostupných dat a z praxe víme, že anonymní oznámení představují 58 % všech oznámení a pod oznámení závažných trestných činů jako je podvod či korupce se podepíše jen minimum whistleblowerů. Bez anonymity má zákon jen omezený protikorupční potenciál. Je nutné, aby byla možnost anonymity rozšířena alespoň tam, kde se hospodaří s veřejnými penězi.
Věnek Bonuš právník Rekonstrukce státu

Na stole je více variant ochrany oznamovatelů. Kromě možnosti podat nepodepsaná oznámení jde i o rozšíření zákona na přestupky.

Varianty možnosti podat nepodepsané oznámení:

  1.  Výslovné zakotvení práva podat anonymní oznámení + povinnost se jím zabývat - “nejširší” varianta, která dává oznamovatelům právní jistotu, že mohou podávat anonymně a nejširší možnou ochranu oznamovatelům.
  2. Nerozlišovat v zákoně podepsaná a anonymní oznámení (tzn. varianta předchozí vlády) - tato varianta nedává oznamovatelům stejnou jistotu, zda se musí podepsat. I tak bude nepodepsané oznámení platné.
  3. Anonymita ve veřejném sektoru: státní orgány, samosprávy, státní a městské firmy - “nejslabší” varianta ochrany nepodepsaných oznámení, týká se pouze veřejného sektoru.

Varianty rozšíření zákona na přestupky:

  1. Doplnění ochrany v případě oznámení všech přestupků, nejen trestných činů
  2. Doplnění ochrany v případě oznámení přestupků horní hranicí pokuty nad 100 000 Kč

    Aby zákon v praxi skutečně fungoval, oznamovatelé musí mít co možná největší právní jistotu, že jejich oznámení bude pod ochranou. Proto považujeme za mnohem vhodnější schválit doplnění ochrany v případě oznámení všech přestupků, nikoliv pouze těch s horní hranicí pokuty nad 100 tisíc Kč.

    Přesto Ústavně právní výbor na svém jednání 12. dubna překvapivě nedoporučil svůj vlastní návrh ze začátku března, který by do věcné působnosti zákona doplnil všechny přestupky, a naopak podpořil návrh stanovení hranice na přestupcích s pokutou nad 100 000 korun. Není tak jasné, zda myslí poslanci boj s korupcí skutečně vážně.

    Proč je důležité chránit anonymní oznamovatele ve veřejném sektoru

    Státní a městské firmy jsou dlouhodobě slepou skvrnou v systému veřejné kontroly a prevence korupce.

    Na státní a zejména městské firmy není moc vidět. Často stojí stranou pozornosti médií a informace o jejich činnosti jsou obtížně dostupné. Kromě toho tyto společnosti nepodléhají vnější kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu a problematické bývá i nastavení řídících a kontrolních vztahů, kdy vlastník dosazuje ‘své’ lidi, tedy politiky, do managementu těchto firem.
    Věnek Bonuš právník Rekonstrukce státu

    Vzhledem k výše nastíněným rizikům je vrcholně žádoucí posílit právní mechanismy pro kontrolu veřejně vlastněných podniků. Zavedení posílené ochrany oznamovatelů vč. možnosti anonymního podání je proto jedním z potenciálně velmi přínosných nástrojů, jak předcházet protiprávnímu jednání, jež jde na úkor voličů i veřejných peněz.

    Fungující whistleblowing přitom představuje skutečně kvalitní kontrolní mechanismus. Podle Whistleblowing Reportu 2019 poradenské společnosti PwC oznamovatelé odhalí 2x více podvodů, než interní audit. Bez informací od oznamovatelů se mnoho případů korupce a podvodů nevyřeší, a to kvůli chybějícím důkazům. Oznamovatelé patří mezi klíčové postavy v odhalování nekalostí a protiprávního jednání. Proto je nutná jejich zákonná ochrana.