Stáhněte si aplikaci Reflektor a posviťte si s námi na politiky.

Google PlayApp Store
Registrace třetích osob jako pojistka proti anonymním politickým kampaním

Registrace třetích osob jako pojistka proti anonymním politickým kampaním

Sdílet: 31. 07. 2020

Nejvyšší správní soud navrhnul zrušit povinnou registraci třetích osob, které se podílejí na předvolebních kampaních stran. Povinná registrace třetích osob byla do volebních zákonů přidána jako pojistka proti anonymním kampaním a proti obcházení limitů na kampaň politickými stranami. Konečné rozhodnutí bude na Ústavním soudu.

Nejvyšší správní soud tento týden navrhnul Ústavnímu soudu, aby zrušil část volebního zákona, která ukládá osobám účastnícím se politické kampaně mimo režii politických stran zapsat se jako tzv. registrovaná třetí osoba. Současně soud navrhuje zrušit paragraf, který umožňuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH) pokutovat třetí osoby, jež před volbami vedou kampaň za politické strany či politiky (nebo proti nim) bez registrace. Soud tak reagoval na kasační stížnost, se kterou se na NSS obrátili autoři knihy Žlutý Baron sdružení ve spolku Svoboda projevu.

Spolek před volbami do poslanecké Sněmovny v roce 2017 propagoval svoji knihu a film Selský rozum a související besedy v médiích a na reklamních plochách. ÚDHPSH propagaci bez registrace vyhodnotil jako porušení zákona o volbách do Parlamentu České republiky a spolku udělil pokutu 27 000 korun. Na pozměňovacím návrhu, který institut registrované třetí osoby do zákona zavedl, se podílela i Rekonstrukce státu. V zákoně má ale své opodstatnění.

Pojistka proti anonymním kampaním

Zprůhlednění volebních kampaní a financování politických stran patřilo mezi 9 opatření, které si Rekonstrukce státu vytyčila prosadit již při svém vzniku v roce 2013. Cílem bylo zabránit anonymním kampaním a ukončit neomezené dostihy v nákupech billboardů, které zvýhodňují strany podporované bohatými podnikateli. Institut třetí osoby však Rekonstrukce státu doporučila do zákona přidat teprve v reakci na zavedení limitů kampaní. Součástí registrace ke kampani je také povinnost vést transparentní účet a doručit po skončení kampaně Úřadu souhrnnou zprávu.

Politické strany by totiž mohly jinak limit jednoduše obcházet - stamilionovou kampaň by tak mohl vést například „Spolek nezávislých obdivovatelů Strany malého piva, z.s.”, zatímco by Strana malého piva mohla dát od kampaně ruce pryč. Do maximálního limitu 90 milionů korun pro volby do Sněmovny by se kampaň spolku (tedy třetí strany) nijak nezapočítala. Stejně tak by si mohla Strana velkého piva nastrčit bílého koně, který za stamiliony povede kampaň proti Malému pivu. Ze stranického limitu na kampaň neubude ani koruna a Velké pivo si nad očerňující kampaní umyje ruce bez ztráty kytičky. K podobným případům ostatně ve volebních kampaních již v minulosti docházelo.

Povinná registrace třetí osoby tak brání tomu, aby se volební kampaně přelévaly do šedých zón. Současně jsou tak kampaně transparentnější a stejně jako v případě stran zastropované (u voleb do Sněmovny limitem 1,8 mil. Kč). Nejednalo se přitom o žádný blesk z čistého nebe, ani kontroverzní opatření - návrh se inspiroval slovenským zákonem o volebnej kampani, který institut registrovaných osob obsahoval, a získal širokou podporu ve Sněmovně.

Zákon vs. svoboda projevu

Institut registrované třetí osoby nebyl při úpravě zákona vnímán jako rizikový pro svobodu projevu ani pro běžnou práci novinářů během předvolebního klání. Naopak se při projednávání návrhu počítalo s tím, že novinářská práce být označena za volební kampaň nemůže, na čemž panovala všeobecná shoda. Za volební kampaň v novinách je považována pouze placená inzerce naplňující zákonnou definici.

Nejvyšší správní soud sice uvedl, že se ztotožnil se závěrem krajského soudu, tedy že posuzovaná inzerce autorů knihy Žlutý baron naplnila znaky volební kampaně. Nicméně dospěl k závěru, že „ačkoli povinná registrace třetích osob pro účely vedení volební kampaně sleduje legitimní cíl, nejde o přiměřené omezení svobody projevu těch, kteří chtějí v předvolebním období vyjádřit svůj názor na kandidující subjekty či jejich volební program.“ Soudce NSS, Tomáš Langášek, uvedl: „Svoboda projevu a zejména politického projevu je nezbytným předpokladem volné soutěže politických sil v demokratickém právním státě – podmiňovat její uplatnění předchozím povolením či registrací u mocenských orgánů, pod trestem pokuty, je překročením tabu její nedotknutelnosti.“

Zrušení povinností povede k netransparentním kampaním

Názor NSS je samozřejmě legitimní. S případným zrušením předmětných ustanovení Ústavním soudem se však naskýtají otázky, které také zmiňuje odlišné stanovisko soudce Petra Mikeše. Odpadne-li totiž pravomoc dohledového úřadu pokutovat osoby, které vedou kampaň bez registrace, nenutí nic politické strany ani třetí osoby zákon dodržovat. Pokud bude povinnost registrace třetích osob zrušena úplně, můžeme narazit na závažný problém - volební materiály by sice musely nadále obsahovat informaci o zadavateli a zpracovateli, kontrola nad touto „šedou zónou” se ale může výrazně omezit. Kampaně sice nebudou anonymní, odpadne však limit pro vedení kampaní mimo strany i další povinnosti jako například vedení volebního účtu.

Poslední slovo bude mít Ústavní soud. Doufejme, že jeho rozhodnutí vyjasní, zda má institut registrace třetích osob v českém právním řádu své místo, nebo je možné najít alternativní řešení, které však zajistí dostatečné pojistky proti tomu, aby politické subjekty zákon obcházely.

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Systémová změna je běh na dlouhou trať. Prosíme zvolte raději nižší častku, ale zasílanou měsíčně. Děkujeme!