Stáhněte si aplikaci Reflektor a posviťte si s námi na politiky.

Google PlayApp Store
Síť k ochraně demokracie: Bezpečnost a justice v roce 2019

Síť k ochraně demokracie: Bezpečnost a justice v roce 2019

Experti Sítě k ochraně demokracie přináší hodnocení trendů, hrozeb a příležitostí pro zlepšení demokracie v 2. polovině roku 2019. V oblasti bezpečnosti, obrany a zahraničí upozorňují na kauzu kolem ceny rušiček a radarů, potíže s ustavením komise pro kontrolu zpravodajských služeb nebo prolínání vnitřních a vnějších hrozeb. Experti na justici připomínají vývoj v oblasti rozhodování o trestním stíhání premiéra nebo diskuze o novele zákona o státním zastupitelství.

Ministr obrany Lubomír Metnar. Foto: ČTK

Justice: Státní zástupci ve středu dění

Podle expertů v oblasti justice bylo nejvíce varovnou událostí jednání o novele zákona o státním zastupitelství. Současný zákon umožňuje vládě jednoduše odvolat nejvyššího státního zástupce. Změnit to měla úzká novela, kterou by předložili poslanci. Vládní návrh novely odvolatelnost omezuje, zároveň ale posiluje vliv ministra spravedlnosti na výběr nových vedoucích státních zástupců. Aktuálně jsou však oba návrhy u ledu, a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit. Za nestandardní považují experti také postup prezidenta při obsazování nového soudce Ústavního soudu, které prezident dlouho odkládal.

Oproti předchozímu půlroku došlo v posuzovaném období k určitému zklidnění. Průběžně však postupují práce na připravovaných změnách zákona o soudech a soudcích a zákona o státním zastupitelství. Opravdu výrazné zásahy, které by mohly ohrozit základní demokratické a právní principy, jsem ve sledovaném období nezaznamenal. Přetrvávají však různá rizika z minulosti, jejichž řešení nepostupuje adekvátním tempem
JUDr. Martin Hapla, Ph.D.

Význam nezávislosti státního zastupitelství podle expertů ilustrovalo rozhodování o trestním stíhání premiéra v kauze Čapí hnízdo. Andrej Babiš čelí obvinění z dotačního podvodu. Státní zástupce Jaroslav Šaroch trestní stíhání v září 2019 zastavil, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však následně zastavení stíhání zrušil. I přes nedostatky kvality rozhodování ale nevznikly pochybnosti o nezávislosti systému.

Z dnešní perspektivy potom experti dodávají, že hrozí, že budou dlouhodobé problémy české justice odsunuty z centra mediální pozornosti kvůli pandemii koronaviru.

Celou závěrečnou zprávu za druhou polovinu roku 2019 si přečtěte zde:

Bezpečnost, obrana a zahraničí: Vojenské zpravodajství bude střežit kyberprostor

Experti na bezpečnost a zahraniční politiku nezaznamenali přímá rizika pro demokratické fungování státu, upozorňují ale na řadu zásadních událostí v této oblasti. V druhé polovině roku 2019 pokračovaly debaty o tom, zda ČR zvládne plnit závazek vydávat na obranu 2 % HDP a přetrvávaly obtíže v plnění Koncepce výstavby Armády ČR. Panují také pochybnosti o chystané reorganizaci Ministerstva obrany a odprodeji části hmotných rezerv.

Problematická byla kauza kolem ceny rušiček a radarů, které Ministerstvo obrany nakoupilo za výrazně vyšší částku, než jakou podpořil sněmovní Výbor pro obranu. V kontextu fungování zpravodajských služeb experti upozorňují na to, že se vládě dlouhodobě nedaří ustanovit nezávislou komisi pro kontrolu zpravodajských služeb, která měla na jejich činnost dohlížet již od roku 2018. Vládou byla také schválena úprava trestního řádu, která by měla policii umožnit využívat informace zpravodajských služeb u některých trestných činů.

Experti připomínají návrh novely zákona o Vojenském zpravodajství, který svěřuje zpravodajské službě kybernetickou obranu státu a s tím spojenou pravomoc monitorovat provoz na veřejných telekomunikačních sítích a internetu. Podle expertů je třeba připravenost na kybernetické hrozby řešit, návrh má ale problematické aspekty.

Zahraniční politika byla relativně stabilní, trendem ale zůstává její reaktivnost a zkratkovité jednání některých ústavních činitelů, zejména premiéra. V souvislosti s jednáním o Víceletém finančním rámci EU proběhlo v únoru 2020 další kolo jednání Evropské rady o novém nařízení, které by umožnilo EU politicky zakročit vůči členskému státu v případě, že by pravidla právního státu narušoval. Vůči funkčnosti tohoto mechanismu vyjádřila vláda ČR pochybnosti.

Zůstává otázkou, do jaké míry je nepřijetí takového mechanismu usnadňujícího Evropské komisi politicky zakročit vůči členskému státu narušujícími pravidla právního státu v zájmu premiéra, nebo jeho spojenců (zejména Viktora Orbána), vůči kterým již různá řízení za narušení právního státu běží.
Mgr. Vít Dostál, Ph.D.

Celou závěrečnou zprávu pracovní skupiny pro bezpečnost, obranu a zahraničí si přečtěte zde:


Síť k ochraně demokracie propojuje osoby a organizace, které mají společný zájem na hájení principů demokratického právního státu plynoucích z Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Nezávislé uskupení více než 50 expertů průběžně sleduje trendy v 8 klíčových oblastech pro fungování demokracie a vyhodnocuje rizika.

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Systémová změna je běh na dlouhou trať. Prosíme zvolte raději nižší častku, ale zasílanou měsíčně. Děkujeme!