Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.
Významné zefektivnění fungování státní správy, posílení její nezávislosti a omezení resortismu. To vše v hrubých obrysech slibuje novela služebního zákona, kterou dnes Ministerstvo vnitra poslalo k připomínkám do meziresortního řízení. Rekonstrukce státu i další nevládní organizace hodnotí návrh jako velmi slibný a potřebný. Nevyužitou příležitostí ale zůstává neschopnost státu přilákat a udržet odborníky.
Rekonstrukce státu dlouhodobě usiluje o moderní a fungující státní správu, proto oceňujeme, že Ministerstvo vnitra připravilo návrh, který vypadá nadějně.
V krátkosti připomeňme, že jde již o druhý pokus pětikoalice, jak zefektivnit státní správu. První novela služebního zákona začala platit 1. ledna letošního roku, ale nebyla příliš ambiciózní a nepřinesla potřebnou velkou reformu (politickou neutralitu, větší flexibilitu a efektivitu).
Novela navrhuje zřízení pětičlenné služební komise. Ta vznikne transformací dosavadní kárné komise druhého stupně. Její členy bude navrhovat ombudsman, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a menšinu z nich i vláda.
Díky komisi nebude možné zneužívat kárné postihy ani služební hodnocení k tlakům na vrchní ředitele, státní tajemníky (včetně nejvyššího) ani na vedoucí některých ústředních úřadů, jako je třeba Úřad práce. Ti tvoří hráz mezi politickou a úřednickou sférou, skrze kterou mají propouštět oprávněná politická zadání, ale ne požadavky například na zásahy do rozdělování konkrétních dotací.
Běžné personální procesy fungují ve státní službě složitě a byrokraticky. Typickým příkladem může být skončení služebního poměru na žádost zaměstnance nebo odchod na mateřskou. Dosud bylo nutné vydat rozhodnutí podle správního řádu, s čímž se pojí papírování a lhůty a nebylo možné se dohodnout na konkrétním datu. Nově se celý proces přibližuje zákoníku práce, který je flexibilnější.
Obdobných zjednodušení je však v návrhu celá řada, včetně zavedení doručování služebním e-mailem namísto fyzicky, které ušetří papír i čas. Novela zároveň naplňuje doporučení z expertního vyhodnocení funkčnosti služebního zákona od KPMG.
Zásadní jsou ovšem změny, které usnadní manažerské řízení. Zjednodušuje a debyrokratizuje se služební hodnocení. Nově se zavádí i kritérium manažerského výkonu. Stejně tak se nefunkční systém kárného řízení před dvěma komisemi nahrazuje mnohem jednodušším systémem, v němž kárné sankce udělují přímo služební orgány, typicky tedy státní tajemníci.
Novelou by se měl nejvyšší státní tajemník přesunout z Ministerstva vnitra na Úřad vlády a ve vztahu k tajemníkům z jednotlivých ministerstev jeho pravomoc posílí. Nově je bude místo vlády jmenovat i odvolávat právě on. Díky tomu lze očekávat snazší koordinaci personální politiky a rozvoje státní služby. Nejvyšší státní tajemník se tak z 'resortního náměstka' stane opravdovým šéfem státní služby.
Neméně důležité jsou ale i změny, které úředníkům usnadní měnit pracovní pozice ve státní službě napříč ministerstvy a nejvyššímu státnímu tajemníkovi harmonizovat podmínky práce ve státní službě.
Novela reformuje systém vnitřního vzdělávání ve státní službě a především umožňuje například bez platových penalizací přijímat „ajťáky“ jen s bakalářským titulem. Novela ani související předpisy ale bohužel zatím nepočítají s umožněním odborného kariérního postupu.
Jediná možnost, jak ve státní službě stoupat zásadně platově a především statusově, vede stále jen přes manažerské pozice. To má za následek jednak odliv zaměstnanců, kteří získají zkušenosti, ale nechtějí být manažery a vykonávat s tím spojenou administrativu. Druhým důsledkem je neuspokojivý stav řízení, v němž manažerské pozice slouží také jako jediné ocenění pro věcné odborníky. Ti však přes svou odbornost nemusí být zároveň vynikajícími manažery, případně jsou manažery až v druhé řadě po své primární odbornosti.
Představený návrh novely nakonec rovněž nepočítá s redefinicí role státních tajemníků ve smyslu jejich posílení odpovědnosti za provozní chod ministerstva a zajišťování dodání priorit, což je běžné v západních zemích či v Evropské komisi.
Příprava takto komplexní novely služebního zákona trvala více než rok. Stávající i bývalý nejvyšší státní tajemník spolupracovali na přípravě i s odbornými zástupci nevládního sektoru. Kromě Rekonstrukce státu i např. s Oživení, Aspen Instituce CE a České priority. Za ochotný přístup a konzultace státním tajemníkům děkujeme.
Návrh novely služebního zákona nyní míří do meziresortního připomínkového řízení. Bude tedy velmi důležité sledovat, v jaké podobě se nakonec dostane na vládu a do Poslanecké sněmovny. Zda zvítězí jako už tolikrát resortismus, nebo naděje na zefektivnění fungování státních služeb.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
