Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Vláda bude rozhodovat o podpoře jádra: návrh obsahuje vážná rizika

Vláda bude rozhodovat o podpoře jádra: návrh obsahuje vážná rizika

Dnes skončilo meziresortní připomínkové řízení k návrhu zákona o podpoře jaderné energie z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu. Rekonstrukce státu apeluje na vládu, aby návrh vrátila ministerstvu k přepracování. V současném znění by návrh mohl vést k tomu, že české domácnosti a firmy budou muset splácet stovky miliard korun na jaderné bloky v Dukovanech ve svých účtech za elektřinu.

Foto: ČTK

Návrh zákona upravuje novou formu státní podpory pro jaderné zdroje energie. Umožňuje totiž Ministerstvu průmyslu a obchodu uzavřít smlouvu o výkupu elektřiny za garantovanou realizační cenu s investorem, a to na nejméně 30 let. Stát tak bude povinen vykupovat elektřinu z jaderných bloků, i když by jinak na trhu nebyla konkurenceschopná. Rozdíl, který bude stát na tomto nákupu tratit, doplatí zákazníci v rámci zvýšení cen elektřiny. Tímto způsobem má být ze strany státu garantována návratnost investice do nového jaderného zdroje energie. Kromě garantované výkupní ceny elektřiny navíc vláda plánuje, že by na výstavbu nových jaderných bloků společnosti ČEZ stát poskytl úvěr, který by mohl podle Národní rozpočtové rady také negativně ovlivnit stav veřejných financí.

Rekonstrukce státu upozorňuje, že návrh zákona o podpoře jaderné energie trpí řadou závažných chyb.

1. Zákon svěřuje Ministerstvu průmyslu a obchodu téměř neomezené pravomoci a narušuje tak dělbu moci

Návrh zákona umožňuje Ministerstvu průmyslu a obchodu uzavřít smlouvu o podpoře jaderné energie s vybraným investorem. K tomuto úkolu nemá ministerstvo téměř žádné mantinely. Účinnost smlouvy v hodnotě až stovek miliard Kč není podmíněna souhlasem Parlamentu ani jiného nezávislého orgánu. Návrh nestanoví téměř žádné požadavky na proces přípravy smlouvy ani její výsledný obsah. Materie, která by měla být upravena zákonem, je tak přesouvána do gesce moci výkonné, mimo kontrolu veřejnosti a Parlamentu. Ministerstvo by mělo zákon přepracovat tak, aby obsahoval možnost kontroly ze strany moci zákonodárné.

2. Finanční dopady zákona nejsou transparentně vyčísleny

Konečná částka, kterou spotřebitelé elektřiny zaplatí za podporu jaderné energetiky, není v důvodové zprávě k zákonu řádně vyčíslena. Ministerstvo totiž počítá s výkupní cenou jaderné elektřiny ve výši 55 eur/MWh, ačkoli např. podle banky Lazard je její minimální cena kolem 106 eur/MWh. Znamená to tedy, že reálné náklady na podporu jaderné energie budou pravděpodobně mnohem vyšší, než vláda v důvodové zprávě přiznává. Vláda by měla spolu s návrhem zákona poslancům předložit i ověřený výpočet, kolik peněz navíc kvůli zákonu zaplatí domácnosti a firmy v cenách elektřiny.

3. Zákon neobsahuje žádný mechanismus kontroly hospodárnosti

Návrh zákona neobsahuje žádné pojistky pro transparentnost a kontrolu hospodárnosti projektu: neuvádí podmínky pro vyjednávání o smlouvě o státní podpoře ani kritéria pro výběr investora, který získá podporu. Zákon nestanoví ani povinnost vyhodnotit dopady před uzavřením smlouvy o podpoře, ani strop poskytnutých finančních prostředků. Návrh navíc neobsahuje ani možnost auditu a přezkumu uzavřené smlouvy o podpoře, pokud by se ukázala jako nevýhodná pro stát. Smlouva o podpoře má navíc investorovi zajistit pokrytí “ekonomicky oprávněných nákladů” a “přiměřeného zisku” - co lze za takové náklady a zisk považovat, bude záviset pouze na dohodě investora a ministerstva, bez možnosti nezávislého přezkumu dalšími orgány státu a veřejností. Do zákona by měly být doplněny mantinely pro kontrolu hospodárnosti, zejména finanční strop této podpory, vnější kontrola vyjednávání o podpoře a následný nezávislý přezkum výsledné smlouvy.

„Vláda chce od poslanců neomezený mandát - možnost uzavřít v podstatě jakoukoli smlouvu o podpoře jádra, kterou nebude nikdo kontrolovat a nebude možné od ní jen tak odstoupit, pokud se ukáže jako nevýhodná. Stovky miliard, které nás bude tato smlouva stát, budou doplácet ještě naše vnoučata,“ dodává Lukáš Kraus, analytik Rekonstrukce státu.