Komentář: Sedm milionů Ištvanů?

Komentář: Sedm milionů Ištvanů?

Sdílet: 09. 08. 2017

Praha, 9.8.2017 - Komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka tepe do nového úřadu, který dohlíží na transparentní financování kampaní. Přehled o tom, kdo kampaně platí, a jasná pravidla pro ně přitom česká politika potřebovala jako sůl.

Bohumil Pečinka se v komentáři Vstanou noví Ištvanové, v němž se vyjadřuje k práci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, nechal trochu unést. Kritizoval v něm dosavadní stanoviska úřadu a varoval, že úřad může zkomplikovat politické soupeření a ve finále zpochybnit i výsledek celých voleb. Je určitě dobře, že novináři úřad od začátku jeho fungování podrobně sledují, neměli by však přitom ignorovat zákon a přičítat mu pravomoci, které nemá a nikdy mít nebude.

Úřad nemůže “zpochybnit jakýkoli volební výsledek”, jak se autor textu obává. Jako správní orgán může dělat jen to, co mu ukládá zákon o sdružování v politických stranách a volební zákony - tj pokutovat strany a kandidáty když nedodrží pravidla transparentního financování předvolebních kampaní. O neplatnosti voleb budou i nadále rozhodovat výhradně soudy a to na podnět občanů, politických stran, kandidátů nebo (v případě prezidentské volby) poslanců a senátorů. Žádní úředníci tedy z titulu své funkce takový podnět dát nemůžou.

Co je a co není kampaň

Pan Pečinka v textu vyjmenovává politiky, na které si už “vyšlápl” Jan Outlý, jeden z členů úřadu. Už to slovo samotné navozuje dojem, jako by si “politologové, co dostali shůry úřad” neměli na nikoho co dovolovat. Outlý přitom jen interpretoval volební zákony, které definují kampaň jako “jakoukoliv propagaci” kandidující politické strany nebo kandidáta.

Upozornil tak na to, že do limitu na kampaň by se nejspíš měly počítat náklady na prezidentova setkání s občany při výjezdech do krajů, návštěvy premiéra na židlochovickém meruňkobraní nebo na video ze svatby Andreje Babiše, které bylo online streamováno na oficiálním facebookovém profilu hnutí ANO.

Podobně přitom postupuje i řada dalších zemí. Například ve Velké Británii dohledový orgán vydal celou příručku, jaké náklady mají politici v podobných situacích do účtů své kampaně zahrnout. Britskou Volební komisi by přitom z “užívání si moci” obvinil jen málokdo. Ani v Česku nehrozí, že by lidé kontrolující, jestli jsou kampaně financovány dostatečně průhledně, a ne od mrtvých mauricijských podnikatelů, chtěli “pozavírat půlku národa”.

Poslanec Babiš, premiér Sobotka nebo prezident Zeman by neměli zneužívat výhody snadného přístupu do médií pro svoji osobní kampaň; a je s podivem, že takovou výhodu pan Pečinka obhajuje

Jak vrátit důvěru stranám?

Výzkum Medianu z roku 2016 ukázal, že nezávislý dohled nad financováním kampaní si přejí tři čtvrtiny občanů Česka. Není se co divit, česká politika už pamatuje leccos: pád Klausovy vlády po skandálu s černými švýcarskými konty ODS ve Švýcarsku nebo “sedmičku” Davida Ratha, o které naznačuje že byla součástí financování ČSSD. V roce 2010 zase ministr životního prostředí Drobil mluvil o zmanipulovaných zakázkách, ze kterých měla být placena kampaň ODS.

Ve stejném roce Věci veřejné svoji předvolební inzerci platily přes účty bezpečnostní agentury ABL. První přímou prezidentskou volbu poznamenal lživý inzerát, který se v den druhého kola objevil v Blesku.  A internetovou klasikou se stala i reklama na Vodňanské kuře, v níž se měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny objevil Andrej Babiš s Jaromírem Jágrem.

Letošní podzim by mohl být zlomový: poprvé proběhnou volby, kde nepůjde čistě o to, kdo na ulici dostane více billboardů. Všechny strany pravidla limitují stejně - musí propagovat své kandidáty a šířit svůj program výhradně skrze transparentně financovanou kampaň.

Na to, aby pravidla dodržovaly, bude dohlížet pět členů dohledového úřadu - a s jejich pomocí i sedm milionů voličů, kteří chtějí být informováni o tom, čí peníze za kterou stranou stojí. Pokud si Bohumil Pečinka oba zmíněné zákony podrobněji pročte, snad uvidí, že situace je mnohem nadějnější, než jak ji popsal ve svém komentáři.

Vít Šimral

Autor je politolog a člen platformy Rekonstrukce státu.

Komentář byl zveřejněný 9. srpna 2017 na serveru E15.cz.

 

Sdílet: