Konec soudních tahanic pro zvědavé občany! Prosadili jsme posílení práva na informace

Konec soudních tahanic pro zvědavé občany! Prosadili jsme posílení práva na informace

Sdílet: 27. 03. 2019

Vláda vloni navrhla kontroverzní změny, které by znemožnily lidem žádat o některé informace z veřejné správy. Poslancům se však ve spolupráci s Rekonstrukcí státu podařilo zamezit rozcupování zákona a vymyslet přijatelný kompromis. A přidali i něco navíc - návrh pro lepší vymahatelnost práva na informace, který zabrání vleklým sporům o informace mezi úřady a žadateli.

Prostě to utajíme

Ještě na podzim roku 2018 to s právem občanů na informace vypadalo dost bledě. Vláda totiž chtěla rychle prosadit v rámci implementace GDPR také změnu zákona o svobodném přístupu k informacím. Vládní návrh ovšem místo osobních údajů občanů chránil spíš informace o politicích a úřednících před občany samotnými. Ministerstvo vnitra do něj již v březnu totiž propašovalo hned pět nových výjimek, které znemožňují občanům žádat stát o informace.



Rázem měly být veřejnosti utajeny informace o vyšetřování dotačních kauz jako Čapí hnízdo, průběhu trestního řízení stíhaných politiků, sjednávání mezinárodních smluv nebo jakékoliv informace o práci úředníků, kteří se byť jen jednou setkali s utajovanými informacemi. Tedy i většiny starostů nebo tajemníků. Podrobnosti najdete tady. S evropským nařízením přitom měly takové změny pramálo společného.



Poslanci zachraňují informační zákon

Rekonstrukce státu na rizika vládní novely upozornila politiky i veřejnost už v dubnu minulého roku. Tento problém řešila na mnoha schůzkách s poslanci ze všech parlamentních stran. Proti vládní novele se postavili i nezávislí experti výzvy Mantinely demokracie, kteří ve společném stanovisku apelovali na poslance i členy vlády, aby omezení práva na informace nedopustili. Tlak občanské společnosti postupně přinesl výsledky.



Poslanci nakonec 5. prosince uznali nesmyslnost celého návrhu. Největší omezení práva na informace od roku 1989 se naštěstí podařilo zažehnat. Místo něj se podařilo prosadit kompromis mezi požadavky vnitra a právem na informace. Nové řešení přinesli Piráti ve spolupráci s expertem Oldřichem Kužílkem. Shodla se na něm naprostá většina poslanců vládních i opozičních stran kromě SPD a KSČM.





Co infozákon nezabije, to ho posílí

Občané ten den měli ještě větší štěstí. Právo na informace se podařilo nejen zachránit před vykostěním, ale dokonce vylepšit. Poslanci na návrh Jakuba Michálka (Piráti) schválili také informační příkaz, který má přinést konec obstrukcí při poskytování informací. V současnosti totiž úřady mohou přepinkávat odmítnuté žádosti o informace mezi sebou tak dlouho, až je informace pro žadatele nepotřebná. Občané bezvýsledně žádající o informace pak často nemají jinou možnost, než se soudit. I v takovém případě však může žadatel strávit dlouhé roky čekáním na rozhodnutí přetížených soudů.



Proklestit si cestu opičí dráhou skrz soudy a úřady ale už nebude potřeba. Občané se od roku 2020 již nebudou muset obracet na soudy, ale odmítnuté žádosti bude přezkoumávat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Informační příkaz navíc umožní ÚOOÚ poskytnutí informací dotyčným úřadům nebo státním firmám přímo nařídit. V krajním případě nařídit exekuci, pokud subjekty výzvě nevyhoví. Veřejnost tak bude mít nové páky na nezbedné instituce, které chtějí zuby nehty držet informace o svém fungování v tajnosti.

Menší drama přichystali ještě Senátoři, kteří se při hlasování o GDPR rozhodli všechny zlepšováky smést ze stolu a očesaný návrh vrátili Sněmovně. Poslanci naštěstí vyslyšeli prosby občanské společnosti, a v půlce března obě novinky znovu podpořili. Právo na informace tak zůstalo zachováno ve stejném rozsahu a výrazně se zlepšila jeho reálná vymahatelnost. Poslancům za to patří velký dík.

Máme právo zajímat se, jak stát utrácí

Může se to zdát jako maličkost, ale jedná se o zásadní krok směrem k naplnění ústavně garantovaného práva občanů žádat od státu informace o tom, jak pracuje. V mezinárodním srovnání práva na informace Česko drží nelichotivou 89. příčku ze všech 123 hodnocených zemí. Před námi je v tomto ohledu Tanzánie, Čína nebo třeba Angola. Schválené změny nám dávají velkou příležitost naše skóre zlepšit.

V důsledku se také posílí veřejná kontrola úřadů i státních firem, uleví se přetíženým soudům a přístup k informacím bude efektivnější. Občan má právo se zajímat se o to, jak stát funguje a nakládá s jeho penězi. A měl by mít možnost se k takovým informacím dostat rychle a bez zbytečných vytáček. Právo na informace by přeci nemělo znamenat právo se soudit a dohadovat se s obstruujícími úřady.

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.

Sdílet:

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.