Minuty s registrem: Dceřiné firmy Českých drah a jejich neplatné smlouvy

Doporučujeme

Avízo: Zabrání senátoři politizaci státní správy?

18. 12. 2018

Analytický cyklus videí Minuty s registrem se tentokrát zaměřil na oblast státních firem v železniční dopravě. České dráhy jako akciová společnost obchodovaná na burze nemusejí ze zákona zveřejňovat v registru své smlouvy, její dceřiné firmy však tuto povinnost mají. Nezávislý analytik Dan Urbánek proto zjistil, které z dcer tuto povinnost reálně plní. I u firem, které své smlouvy zveřejňují, však narazil na značné množství plošně začerněných smluv, kterým chyběly i povinné údaje jako je předmět smlouvy či její cena. Takové smlouvy jsou však podle zákona neplatné.

Některé smlouvy dceřiných firem Českých drah jsou neplatné, protože neuvádí povinné údaje v registru smluv. Vyplývá to ze závěrů dalšího videa analytického cyklu Minuty s registrem, který se tentokrát zaměřil na státní firmy v železniční dopravě. České dráhy jako akciová společnost obchodovaná na burze nemusejí ze zákona zveřejňovat v registru své smlouvy. Její dceřiné firmy však tuto povinnost mají. Například firma ČD informační systémy ve většině smluv vůbec neuvádí cenu služeb a někdy ani předmět smlouvy. Podobně je na tom i Výzkumný ústav železniční. „Taková anonymizace vyvolává otázku, zda smlouvy zveřejněné tímto způsobem jsou vůbec platné,“ říká analytik Dan Urbánek.

Jeho podezření potvrdil expert Otevřené společnosti a odborný garant Rekonstrukce státu Oldřich Kužílek. „Například firma ČD Informační systémy nezveřejňuje hned v několika případech předmět smluv. To je zcela vyloučeno. V zákoně o registru smluv neexistuje ani žádná blízká výjimka, která by to umožňovala. Naopak předmět vždy musí být zveřejněn, a to nejen ve smlouvě samotné, ale i v metadatech zanesených v registru.“

V případě chybějící ceny pak existují dvě výjimky, kdy firma nemusí cenu uvést, a přesto neporuší zákon. „Existuje relativní výjimka, kdy firma nemusí cenu zveřejnit, pokud ji nejde předem určit – tedy ukáže se až během odebírání služby. Ještě existuje možnost cenu nezveřejnit, pokud je obchodním tajemstvím toho, kdo publikuje, tedy státní firmy. Případy, které tu vidím, tomu však vůbec neodpovídají,“ dodal Oldřich Kužílek.

Co hrozí firmám při nezveřejnění?

Smlouvy, které nejsou v registru správně zveřejněny, jsou od počátku neplatné. „Současně služby čerpané na základě takové smlouvy jsou proplaceny v rozporu s účetnictvím, a se zákony o nakládání se státním majetkem. Je třeba vypořádat neoprávněné obohacení. Navíc to má závažné následky i v rovině kontrolní, zda přijde kontrola z NKÚ, ministerstva, audit či účetní kontrola,“ popsal následky Oldřich Kužílek.

Proč některé firmy vůbec nezveřejňují své smlouvy?

České dráhy jako akciová společnost obchodovaná na burze nemusí ze zákona zveřejňovat v registru své smlouvy. „Pokud firma vlastněná státem vydá akcie či šířeji dluhopisy obchodovatelné na mezinárodním trhu, tak nemá povinnost zveřejňovat své smlouvy v registru. Tato výjimka vznikla pod silným lobbistickým tlakem ČEZu. Pak si ji přečetly další státní podniky, které v té době tuto podmínku nesplňovaly, a začaly vydávat dluhopisy a mizet z registru smluv. V tomto případě jde o jasné obcházení zákona,“ vzpomíná Oldřich Kužílek.

Dceřiné firmy ČD však povinnost zveřejňovat smlouvy mají. Ve skutečnosti však u některých společností smlouvy nejsou v registru dohledatelné. V rejstříku zcela chybí společnosti ČD Restaurant, provozující vlakové restaurační vozy, či ČD Reality, co by se měly zabývat pronájmy a prodeji pozemků a budov Českých drah. „V plném znění najdeme smlouvy společnosti ČD Telematika. Už ovšem nenajdeme Telematikou ovládanou ICT společnost ECHIS. Obdobně bez potíží najdeme smlouvy (obě dvě) cestovní kanceláře ČD Travel. Ale už nenajdeme jí vlastněnou ČD Relax,“ vyjmenovává analytik Dan Urbánek.

Tiskové oddělení Českých drah na dotaz k nezveřejňování některých firem odpovědělo stručně: Absence akciové společnosti v registru smluv by měla znamenat, že dotyčná firma neuzavřela žádné zveřejnitelné smlouvy. To však nelze z dalších otevřených zdrojů ověřit.

Ne/transparentní státní firmy a politika

České dráhy tak celkově nevytváří transparentní prostředí, které zaručuje nejen zveřejňování v registru smluv, ale také dodržování zákona o svobodném přístupu k informacím. „České dráhy často odmítají odpovídat na žádosti pomocí infozákona. Soudy to potvrdili v mnoha rozsudcích. V podstatě je to vzpoura manažerů veřejné správy placené za veřejné prostředky, a jejich nadřízení by s nimi měli zatočit,“ uzavřel Oldřich Kužílek.

Podobné prostředí pak vytváří otazníky i ohledně politických vlivů a státních firem na železnici. A tomu se bude věnovat navazující díl Minut s registrem, kde se analytik Dan Urbánek podívá blíž na smlouvy firmy ČD Cargo.

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu. Platforma má aktuálně 15 členských organizací a stovky aktivních příznivců.

Nadační fond proti korupci je zcela nezávislá iniciativa lidí, kteří zásadně nesouhlasí s vysokou mírou korupce ve státní správě. Naším cílem je mimo jiné podpora a odhalování korupční činnosti ve veřejné správě a podpora projektů odhalujících korupci.

Video vzniklo v rámci projektu Minuty s registrem, společného projektu Nadačního fondu proti korupci a protikorupční platformy Rekonstrukce státu. Jde o cyklus reportáží, které názorně představí praktické využití Registru smluv. Registr je důležitý nástroj veřejné kontroly. Krátká videa proto cílí i na to, aby se lidé podrobněji seznámili s tím, co všechno mohou díky registru zjistit. V první reportáži se podařilo odhalit řadu podivností, které se týkají poslance Radima Fialy (SPD). V druhém dílu jsme se věnovali hospodaření TSK Praha. Třetí reportáž se zabývala zemědělskými dotacemi, které místo u malých a středních firem skončily u 2 dceřiných společností holdingu Agrofert. Čtvrtá reportáž pak řešila nezveřejněnou smlouvu mezi VZP a bývalou firmou Romana Janouška.

Související

Přidejte se k dalším 42898 voličům,
kteří dostanou informace, kdo z politiků dodrží sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách.
Více o zpracování osobních údajů.