Prezident porušil Ústavu, shodli se experti. Nechají poslanci Ústavní soud posoudit kroky prezidenta?

Prezident porušil Ústavu, shodli se experti. Nechají poslanci Ústavní soud posoudit kroky prezidenta?

Sdílet: 25. 09. 2019

Rekonstrukce státu v pondělí pomohla uspořádat ve Sněmovně kulatý stůl právních expertů k ústavní žalobě na prezidenta. Renomovaní ústavní právníci se shodli na tom, že Miloš Zeman v některých případech zjevně překročil Ústavu. Definitivní rozhodnutí o tom, co už je za hranou ústavy však má v rukou Ústavní soud. Poslanci ve čtvrtek rozhodnou o tom, zda se soud bude ústavní žalobou senátorů zabývat. (Krátké video z debaty ústavních právníků najdete na konci článku.)

Ilustrační snímek prezidenta Miloše Zemana Zdroj: ČTK

Poslanci zítra rozhodnou, zda půjde ústavní žaloba na prezidenta k posouzení Ústavnímu soudu. Nerozhodují však o tom, zda jsou popsané činy prezidenta v rozporu s Ústavou (to má na starost až Ústavní soud), ale zda existují závažné důvody, proč by měl Ústavní soud žalobu vidět a posoudit. „V případě ústavní žaloby poslanci musí uvažovat trochu jako státní zástupci. Je ve veřejném zájmu tolerovat ústavní přešlapy prezidenta nebo je v zájmu všech vymezit mu určité mantinely?,” řekl na kulatém stole doc. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.

Ústavní žaloba je proces, kterým může být prezident doveden k odpovědnosti za hrubé porušení Ústavy nebo ústavního pořádku, případně velezradu. Aktuální ústavní žaloba podaná Senátem uvádí, že některé skutky prezidenta Zemana byly hrubým porušením Ústavy. Shodli se na tom i ústavní právníci zastoupení v odborném panelu - profesor Jan Kysela, Jan Wintr, Jan Kudrna, Robert Zbíral, Martin Štefek a Jindřiška Syllová.

Kroky prezidenta za hranou Ústavy

Jako zjevné porušení Ústavy jmenovali případ neodvolání ministra kultury Antonína Staňka po dobu dvou měsíců a otálení s odvoláním tehdejšího ministra financí Andreje Babiše v roce 2017 po dobu 19 dnů. „Nejzjevnějším porušením Ústavy je neodvolání ministrů Babiše a Staňka,” řekl prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.

Za nejzávažnější čin prezidenta deformující ústavní pořádek však experti považují jmenování Rusnokovy vlády. Obdobným případem je udržování u moci první vlády Andreje Babiše, která vládla 8 měsíců v demisi. „Najednou tu máme dvě vlády v demisi, které po asi tři čtvrtě roku nemají důvěru Sněmovny, takže základní princip [odpovědnosti vlády vůči Sněmovně] se po tu dobu úplně rozpadl,” vysvětlila JUDr. Jindřiška Syllová, CSc.

Mění se náš politický systém na prezidentský?

Ústavní experti se shodli, že je čistě na Sněmovně, jestli prezidentovi bude ústavní přešlapy tolerovat nebo se rozhodne zasáhnout. Souhlasem s podáním ústavní žaloby poslanci umožní Ústavnímu soudu, aby prezidentovi do budoucna jasně vymezil mantinely ústavních kompetencí. Dále umožní Ústavnímu soudu, aby prezidenta zbavil úřadu, pokud skutečně porušil hrubým způsobem Ústavu.

Na setkání expertů zaznělo také varování, že některé kroky prezidenta mohou v důsledku podkopávat současný ústavní pořádek, anebo vést k přechodu v poloprezidentský systém vlády. „Poslanci by měli přemýšlet, zda akceptují to, že prezident mění logiku politické hry, a místo parlamentního systému se chová tak, jak by se mohl chovat v poloprezidentském systému,” řekl Mgr. Martin Štefek, Ph.D.

Je však třeba zdůraznit, že hlava státu má v současném systému jen minimum pravomocí ve vztahu k vládnutí. To vytváří situaci, kdy může hlava státu politické rozhodování vlády spíše blokovat, než aktivně utvářet. „Nevím, jestli se systém proměňuje v nějakou jinou pozitivní kvalitu. Český prezident nemá žádné pozitivní kompetence, jimiž se může stát prezidentem vládnoucím jako ten francouzský. Český prezident má jen takové kompetence, které mohou systém deformovat nebo které mohou vést k disfunkcím,“ prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.

Ústavní žaloba není politický, ale právní nástroj

Většina právních expertů z panelu se domnívá, že ústavní žaloba je v prvé řadě právním nástrojem. Jeden z mála nástrojů, jež žene k odpovědnosti jinak trestně neodpovědného prezidenta. „Nejedná se o politické vyslovení nedůvěry prezidentovi. Ústavní soud prezidenta nemůže sesadit, protože se mu nelíbí, ale protože porušuje některé důležité ústavní pravidlo,“ zdůraznil doc. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.

Definitivní slovo o tom, zda prezident skutečně porušil či neporušil Ústavu, má Ústavní soud. „Na konci nerozhoduje Senát jako v Americe, ale Ústavní soud, který není politickým tělesem. To jednoznačně svědčí o právní povaze [procesu impeachmentu],” uvedl doc. JUDr. PhDr. Robert Zbíral, Ph.D.

Čtěte také: 

Česká republika na hraně ústavního chaosu, 17. 9. 2019

Analýza Rekonstrukce státu: Kroky prezidenta Zemana za hranou Ústavy, 24. 7. 2019

Sdílet:

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Částka *