Vláda podpořila největší omezení práva na informace od roku 1989

Vláda podpořila největší omezení práva na informace od roku 1989

Sdílet: 15. 10. 2019

Vláda schválila problematickou novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Novela ministerstva vnitra má chránit úřady před šikanózními žádostmi, v praxi jim však umožní žádosti o informace svévolně odmítat. Pokud by úprava vstoupila v účinnost, jednalo by se o největší zásah do práva občanů na informace od sametové revoluce. Na rizika návrhu opakovaně upozorňovaly protikorupční organizace včetně Rekonstrukce státu.

Foto: ČTK

Cílem novely zákona má být ochrana úřadů před zneužíváním práva na informace ze strany žadatelů. Předložený návrh ministerstva vnitra však nadbytečně posiluje pravomoci úřadů na úkor žadatelů. „Jde o největší zásah do práv občanů na svobodný přístup k informacím od sametové revoluce, což s ohledem na její nadcházející třicetileté výročí působí jako zlovolný škleb,“ uvedl Oldřich Kužílek, expert na právo na informace, který je odborným garantem Rekonstrukce státu.

Právo občanů požadovat od státu informace garantuje Ústava a přesně ho definuje zákon o svobodném přístupu k informacím. Jakékoliv omezení tohoto práva je proto možné provést pouze v případě, že by mohlo ohrozit jiné významné zájmy státu, třeba bezpečnostní zájmy nebo ochranu tajných informací. Vláda však svým návrhem dovoluje, aby úředníci odmítali poskytnout i zcela běžné informace o chodu úřadů.

Občan žádá? Úřad mlčí, nebo žádá zálohu

Úřady by podle novely v budoucnu mohly zamítnout žádosti o informace, pokud lze dovodit, „že cílem žádosti je způsobit nátlak na osobu, jíž se týká požadovaná informace, nebo nepřiměřenou zátěž povinného subjektu”. Takto vágní formulace je však snadno zneužitelná a otevřela by prostor pro obstrukce a účelové odmítání žádostí ze strany úřadů.

Pokud konkrétní úřad nebude chtít nějakou informaci poskytnout, tak si vždy najde důvody, proč to neudělat,” shrnuje Josef Karlický, vedoucí týmu Rekonstrukce státu. Experti přitom upozorňují, že případy takzvaných šikanózních žádostí nejsou příliš početné. Daleko častějším jevem je odpírání informací, které jsou úřady ze zákona povinny poskytovat.

Vládní novela také prodlužuje lhůty pro poskytnutí informací nebo lhůty pro vyřízení odvolání v případě, že byla žádost zamítnuta. Další citelnou změnou je to, že by žadatelé měli dopředu platit zálohu za „mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací” ze strany úřadu, a to ve výši maximálně 2000 korun za jednu žádost. S tímto bodem nesouhlasily i některé kraje, které poslaly vládě své kritické připomínky.

Poslanci mají příležitost kontroverzní návrh vylepšit

V návrhu chybí také jasná definice povinných subjektů. Ministerstvo vnitra přitom v minulosti opakovaně přislíbilo, že v zákoně výslovně uvede, na které instituce se povinnost poskytovat informace vztahuje. Ve sporných případech tedy budou muset i nadále rozhodovat soudy, což je zcela zbytečně zatěžuje.

Ze strany ministerstva vnitra se jedná již o druhý pokus o předložení novely. První problematický návrh ministr vnitra Jan Hamáček ještě začátkem léta stáhl poté, co Rekonstrukce státu upozornila členy vlády na jeho závažné nedostatky. Aktuální návrh, již schválený vládou, zamíří brzy do Sněmovny. Poslanci tak budou mít ještě šanci opravit jeho prostřednictvím pozměňovacích návrhů.

Přečtěte si také kompletního průvodce právem na informace z dílny naší členské organizace Frank bold.

Sdílet:

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Částka *