Lobbing

Co je lobbing?

Lobbing je komunikace vedená jakýmkoli způsobem (osobně, telefonem, emailem…) s cílem ovlivnit někoho při rozhodování.

Rekonstrukce státu naplnila svou misi a končí

Devět zákonů proti korupci. To byl cíl, který jsme chtěli prosadit v roce 2013, kdy byla Rekonstrukce státu započata. Rekonstrukční mise se nakonec protáhla na víc než 10 let a překonala původní ambice. Podařilo se nám společně prosadit 25 zákonů pro otevřený, efektivní a hospodárný stát, kde korupce nemá místo. Příběh Rekonstrukce státu se nyní uzavírá a moc děkujeme všem, kteří byli jeho součástí.

Naše úspěchy od roku 2013 dodnes

Příběh Rekonstrukce státu se uzavírá

Lobbing není korupce. Korupce je nelegální způsob, jak dosáhnout svého cíle, např. pomocí úplatku. Lobbing je naopak legitimní komunikace, ve které místo úplatků používají lobbisté argumenty.

Lukáš Kraus vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu

Proč je zákon o lobbování důležitý?

Korupce a klientelismus bují zejména ve chvílích, kdy jsou lobbistické aktivity provozovány skrytě a bez veřejného dohledu. Politici skrze regulaci lobbingu mohou občany ujistit, že tvorba politiky probíhá otevřeně a že jsou při ní vyslyšeny různorodé zájmy.

Transparentní lobbing kromě zvýšení důvěry v politiku také zužuje prostor pro korupci a klientelismus. Občané i rozhodovatelé díky regulaci vědí, kdo v jaké věci lobbuje za jaké zájmy. Rozhodovatelé pak mají k zástupcům zájmů snazší přístup, a mohou tak zvažovat svá rozhodnutí na základě více pohledů.

Který lobbing bude podléhat transparentním pravidlům?

Podle návrhu by měl lobbing zákonu podléhat, pokud budou současně splněny následující podmínky.

Lobbing probíhá:

1. se zájmovou osobou (v zákoně vymezenou v seznamu „lobbovaných“),

2. v zájmové oblasti (v zákoně vymezeno jako věcná působnost),

3. soustavně (ne jednorázová či občasná komunikace).

Zákonu podléhá tedy pouze soustavný lobbing zájmových osob v zájmových oblastech.

Kdo bude podle zákona lobbista?

Podle zákona* bude lobbistou kdokoli, kdo se soustavně snaží ovlivnit rozhodování na národní úrovni (fyzické osoby, ale i celé právnické osoby včetně samospráv, svazů, komor a církví).

V praxi se za lobbistu mohu považovat například pokud:

Jsem drobný podnikatel a pravidelně se scházím s poradcem ministra. Bavíme se o nezbytných změnách vyhlášky.
Pracuju pro neziskovou organizaci a obcházím poslance s návrhy na změnu zákona, která zlepší ochranu životního prostředí.

Koho komunikujícího s politiky se zákon určitě netýká?
- Jsem právník a na žádost vypracovávám odborná stanoviska pro poslance. Nejsem ale asistent poslance.
- Jsem členem strany a komunikuji se svými spolustraníky o problémech, které by se měly řešit. Jako člen strany se účastním stranických srazů, kde prezentuji své návrhy k řešení těchto problému.
- Za advokátní komoru podávám a vyřizuji připomínky v rámci standardního meziresortního připomínkového řízení.
- Jsem poslanec a přesvědčuji kolegy, aby podpořili projednávaný návrh zákona.
- Občas komunikuji se svým senátorem o problémech v našem okrese.
- Na veřejném shromáždění prezentuji petici.
- Účastním se veřejné konzultace k zákonu o insolvencích organizované Ministerstvem spravedlnosti.

Kdo bude podle zákona zájmová osoba – „lobbovaný“?

prezident
poslanci a senátoři
možná asistenti poslanců a senátorů (s jejich zahrnutím počítá vládní návrh zákona, existuje však PN vládních poslanců za vynětí asistentů z působnosti zákona)
členové vlády včetně jejich náměstků, poradců a zástupců
vedení dalších důležitých úřadů (jako ČNB, ERÚ, NKÚ apod.) včetně jejich zástupců a poradců
vedoucí kanceláří Sněmovny, Senátu a prezidenta
střední a nejvyšší management státní služby a bezpečnostních sborů (od ředitelů odborů po vrchní ředitele a státní tajemníky)
vládní zmocněnci a členové NERV

Které oblasti mají být zájmové?
- zákony a další národní právní předpisy
- národní strategie a koncepce
- mezinárodní smlouvy
- další důležitá opatření s celostátní působnosti
Proč nedoporučujeme, aby členové všech poradních orgánů vlády byli lobbovanými?
Rozšíření seznamu lobbovaných o členy poradních orgánů vlády je nesystémové a zmatečné. Jednak ustanovení nezahrnuje členy poradních orgánů ministerstev, a jednak zákon současně říká, že jednání poradního orgánu není lobbováním. Především by ale došlo k paradoxní situaci, v níž by podstatná část lobbistů, což typicky členové poradních orgánů vlády jsou, byla náhle zařazena do kategorie lobbovaných, a byli by tak zřejmě zproštěni zákonných povinností pro lobbisty. Paradoxně tak v sobě navržené znění skrývá výjimku pro podstatnou část lobbistů, nebo minimálně prostor pro obcházení regulace. Doporučujeme proto omezit definici lobbovaných v tomto směru tak, aby zahrnovala pouze členy Legislativní rady vlády.

Poslanecká kreativita aneb návrhy na vykostění zákona

Poslanci předložili k návrhu zákona o regulaci lobbování doposud velké množství pozměňovacích návrhů - celkem 27. Některé jsou přínosné, ale část z nich bohužel směřuje k vykostění zákona, protože zavádí plošné výjimky. Každá nesystémová výjimka přináší velký prostor pro obcházení zákona. Rekonstrukce státu varuje hlavně před 2 výjimkami:

Návrh na vyškrtnutí asistentů poslanců a senátorů z definice lobbovaných osob povede k tomu, že lobbisté nebudou muset reportovat o své komunikaci s asistenty. Půjde o snadnou cestu, jak zákon obcházet a utajit styky s kontroverzními lobbisty. (PN A.8.)
Hrozí, že lobbisté v budoucnu nebudou muset transparentně informovat o svém lobbingu u vládních návrhů zákonů. Poslanec Marek Benda předložil pozměňovací návrh (PN D.), aby všichni lobbisté mohli připomínkovat vládní návrhy zákonů v elektronické knihovně legislativního procesu (eKLEP). Související pozměňovací návrh poslanců vládní koalice (PN A.18.) přitom říká, že ti, kteří připomínkují v rámci meziresortu, nemusí již o svém dalším lobbingu ke stejné věci dále reportovat. Pokud tedy bude významně rozšířen okruh aktérů, kteří smějí vstupovat do připomínkování vládních návrhů zákonů, bude registr lobbistů takřka prázdný.

Reálně hrozí, že registr lobbistů bude prázdnou schránkou. Dokážu si snadno představit situaci, kdy lobbisté vloží v rámci meziresortu do eKlepu vágní připomínku k návrhu zákona, a dále už k témuž návrhu budou moci netransparentně lobbovat po celou dobu legislativního procesu. To by zcela popřelo smysl zákona o regulaci lobbování, který si má posvítit na vliv zájmových skupin v celém legislativním procesu.

Lukáš Kraus vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu

Rizikové pozměňovací návrhy poslanců, které zničí funkci zákona o regulaci lobbování, pokud budou přijaty

Přehled všech pozměňovacích návrhů k zákonu o regulaci lobbování a stanovisko ReSt i ÚPV k nim

Stanovisko Rekonstrukce státu k jednotlivým poslaneckým pozměňovacím návrhům k zákonu o regulaci lobbování včetně odůvodnění

Jaké povinnosti bude mít lobbista podle zákona?

1. Nahlásit se do elektronického registru (zapsán musí být před lobbováním).
Do registru se uvádí osoby, skrze které právnická osoba lobbuje. Zároveň se do registru evidují i zájmy, za které osoba lobbuje. Do registru se může nahlásit i fyzická osoba. Důležité je udržovat informace v registru aktuální. Za neaktuální informace hrozí lobbistovi pokuta.

Lobbista je oprávněn lobbovat, až pokud bude zapsán v registru Ministerstva. Evidence je možná za předpokladu, že lobbista je bezúhonný a svéprávný.
2. Uložit zápis do registru (nejméně jednou za půl roku**).
Do registru se uvádí osoby, skrze které právnická osoba lobbuje. Zároveň se do registru evidují i zájmy, za které osoba lobbuje. Do registru se může nahlásit i fyzická osoba. Důležité je udržovat informace v registru aktuální. Za neaktuální informace hrozí lobbistovi pokuta.

Lobbista je oprávněn lobbovat, až pokud bude zapsán v registru Ministerstva. Evidence je možná za předpokladu, že lobbista je bezúhonný a svéprávný.
3. Upozornit lobbovaného, že je lobbistou.
- Lobbistovi hrozí sankce do 50 000 Kč pokud neupozorní lobbovaného, že je lobbistou. Dále pokud na žádost lobbovaného lobbista nepotvrdí písemně, že je dle zákona lobbistou a neuvede v zájmu jaké osoby lobbuje.
4. Jaké sankce hrozí lobbistovi za nedodržování zákona?
Za porušení povinnosti hrozí lobbistovi pokuta až do 1 milionu Kč, a to v případě, že lobbuje bez oprávnění nebo uvede v prohlášení lobbisty neúplné či nepravdivé informace.

Další sankce pro lobbisty:
- · Sankce do 50 000 Kč pokud neupozorní lobbovaného, že je lobbistou. Dále pokud na žádost lobbovaného lobbista nepotvrdí písemně, že je dle zákona lobbistou a neuvede v zájmu jaké osoby lobbuje .
- · Sankce do 300 000 Kč za uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů do registru nebo za nedodržování lhůt.
5. Jak bude registr vypadat?
Registr by měl být plně elektronický. Spravován bude Ministerstvem spravedlnosti. Konkrétní podoba registru vyplyne ze zakázky, kterou Ministerstvo teprve vypíše.

Kdo budou tzv. „lobbističtí prostředníci“?

V registru můžou být zapsány jak fyzické, tak právnické osoby. Právnická i fyzická osoba bude do registru moci evidovat i své zástupce („lobbistické prostředníky“), kteří pro ni lobbing v praxi vykonávají.

Podle Ministerstva spravedlnosti by měli podléhat stejným podmínkám jako lobbisté (bezúhonnost a svéprávnost).

Rekonstrukce státu bude například do registru ukládat jeden zápis za všechny své zaměstnance, kteří jménem Rekonstrukce státu vystupují.

V Irsku nezaváděli regulaci lobbingu primárně proto, aby odhalili korupční praktiky. Cílem bylo zavést rovné šance pro zástupce různých zájmů.

Patrícia Petreková analytička Rekonstrukce státu

Jaké povinnosti bude mít zájmová osoba – „lobbovaný“?

Lobbovaný bude mít povinnost vést tzv. „lobbistickou stopu“, a to v případě, že na základě doporučení nebo ovlivnění lobbistou připravuje/předkládá příslušný návrh zákona/strategie. „Lobbistická stopa“ by tak ukazovala, kteří lobbisté měli podíl na změnách návrhu zákona, případně změnách v návrhu národní strategie.

Jaké sankce hrozí lobbovanému za nedodržování zákona?
Lobbovanému hrozí pokuta do 300 000 Kč, pokud nezajistí, aby součástí důvodové zprávy zákona, odůvodnění pozměňovacího návrhu nebo zápisu ze schůze výboru byly zejména následující informace:
- · jméno a funkce každého z lobbovaných,
- · obchodní firma, název nebo jméno lobbisty, který lobboval a na základě jehož návrhu byl právní předpis změněn,
- · datum, kdy k lobbování došlo,
- · přesné vymezení, co bylo v návrhu právního předpisu podle požadavku lobbisty změněno.

Od kdy bude zákon v platnosti?

Přijetí regulace lobbingu je podmínkou pro vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. Nejzazší termín pro přijetí zákona je rok 2026.

* Dle §3, se lobbistou rozumí osoba (subjekt), která lobbuje soustavně, a to také obce a kraje, svazy obcí a krajů, profesní komory, sdružení zaměstnavatelů a zaměstnanců, svazy firem, církví a náboženských společností, církve a náboženské společnosti.

** Dle § 11 odst. 3 je lobbista povinen do registru uložit zápis – „prohlášení lobbisty“, a to nejdéle do 30 dnů po uplynutí příslušného lobbovacího období (od 1. ledna do 30. června a od 1. července do 31. prosince).

Práce na systémových změnách pro férový a moderní stát pokračuje

Členské organizace Rekonstrukce státu se společně rozhodly po více než dekádě rekonstrukční misi ukončit. Jednotlivé projekty a členské organizace spolku Rekonstrukce státu z.s., tedy Frank Bold Society, Oživení, Otevřená společnost, Hlídač státu a Datlab Institut, však pokračují dál v práci na férovém a moderním státu. Sledujte je a podpořte jejich činnost. Dokončeny budou všechny již započaté projekty Rekonstrukce státu usilující o odpovědný stát a ochranu demokracie v Česku.

Témata a projekty

Průvodce aktivního občana svět(l)em lobbingu

Průvodce aktivního občana světlem lobbingu

Rekonstrukce státu už v minulém volebním období podpořila vydání zajímavé brožury k tomu, co všechno je lobbing. Jak se lobbing liší od korupce? Kde se lobbing vzal a jakou roli plní v demokraciích? Jak je regulován lobbing ve světě? Pokud Vás téma lobbingu zajímá hlouběji, neváhejte a čtěte.