Lobbing

Co je lobbing?

Lobbing je komunikace vedená s cílem ovlivnit někoho při rozhodování. Lobbista je pak obecně osoba provádějící lobbing.

Lobbing není korupce. Korupce je nelegální způsob, jak dosáhnout svého cíle, např. pomocí úplatku. V médiích se slovo „lobbista“ často nesprávně používá ve smyslu „kmotr“ a slovo „lobbing“ ve smyslu „korupce“. Ale kmotr je jen člověk, který ovlivňuje rozhodovatele pokoutnými metodami až korupčními praktikami, které už rozhodně nejsou lobbingem.

Jakub Černý lobbista Rekonstrukce státu

Proč je zákon o lobbování důležitý?

V liberální demokracii může každý hájit své zájmy, a to různými cestami – demonstracemi, peticemi, ale i přímým lobbingem. Někdy ale hájení zájmů probíhá netransparentně, za použití neférových, neetických metod, či dokonce může probíhat i nelegálně. Korupce a klientelismus bují zejména ve chvílích, kdy jsou lobbistické aktivity provozovány skrytě a bez veřejného dohledu.

Politici skrze regulaci lobbingu mohou občany ujistit, že tvorba politiky probíhá otevřeně, a že jsou při ní vyslyšeny různorodé zájmy. Lobbing se stává transparentním. Občané i rozhodovatelé díky regulaci vědí, kdo v jaké věci lobbuje za jaké zájmy. Rozhodovatelé pak mají k zástupcům zájmů snazší přístup, a mohou tak zvažovat své rozhodnutí na základě více pohledů.

V Irsku v tomto duchu nezaváděli regulaci lobbingu primárně proto, aby odhalili korupční praktiky. Cílem bylo zavést rovné šance pro zástupce různých zájmů.

Jakub Černý lobbista Rekonstrukce státu

Které důležité otázky může zákon o lobbování zodpovědět?

Který lobbing bude podléhat transparentním pravidlům?

Podle návrhu, by zákonu měl podléhat jen soustavný lobbing (ne jednorázová či zcela občasná komunikace), pokud budou současně splněny další dvě podmínky. Komunikace probíhá

se zájmovou osobou. (V zákoně vymezenou v seznamu “lobbovaných”.)
v zájmové oblasti. (V zákoně vymezeno jako věcná působnost).

Zákonu podléhá tedy pouze soustavný lobbing zájmových osob v zájmových oblastech.

Kdo z lobbistů bude podléhat zákonu?
- Jsem drobný podnikatel a pravidelně se scházím s poradcem ministra. Bavíme se o nezbytných změnách vyhlášky.
- Pravidelně píšu poslancům, aby podpořili nějaké zákony.
- Pracuju pro neziskovou organizaci a obcházím poslance s návrhy na změnu zákona, která zlepší ochranu životního prostředí.
Koho se zákon určitě netýká?
- Účastním se jednání oficiálního poradního orgánu vlády, nebo vystupuji na jednání sněmovního výboru.
- Jsem právník a na žádost vypracovávám odborná stanoviska pro poslance. Nejsem ale asistent poslance.
- Jsem členem strany a komunikuji se svými spolustraníky o problémech, které by se měli řešit.
- Jsem starosta nebo hejtman a scházím se s ministrem, abych hájil zájmy své obce či kraje.
- Za advokátní komoru podávám a vyřizuji připomínky v rámci standardního meziresortního připomínkového řízení.
- Jsem poslanec a přesvědčuji kolegy, aby podpořili projednávaný návrh zákona.
- Občas komunikuji se svým senátorem o problémech v našem okrese.

Kdo má být zájmová osoba?

Jako “lobbovaný” se v zákoně označuje zájmová osoba, komunikace s níž podléhá regulaci (pokud se komunikace současně týká zájmové oblasti).

Když je v zákoně jako zájmová osoba označen poslanec, neznamená to, že poslanec má nějaké povinnosti, nýbrž to znamená, že lobbista musí při komunikaci s poslancem dodržovat zákonná pravidla. Když v zákoně naopak není např. prezident, lobbista pravidla při komunikaci s prezidentem dodržovat nemusí. Prezident ani poslanec to, jestli v zákoně je, nebo není, skoro nepozná.

Jakub Černý lobbista Rekonstrukce státu

Proč by zájmovou osobou měl být prezident?
Prezident má významné pravomoci, kterými může ovlivňovat tvorbu zákonů. Jednak má neformální pravomoci - setkává se s ministry a může jim předávat různá doporučení, ale především má právo zákony vetovat.
Prezidenta nelze za porušení zákona potrestat. Není tedy zbytečné ho do zákona začleňovat?
Prezidenta za porušení zákona sice nelze stíhat, ale návrh zákona o lobbování ukládá povinnosti lobbistům, ne lobbovaným. Pokud ze zákona prezidenta vyčleníme, nebudou lobbisté povinni pravidla dodržovat. Ve skutečnosti tedy nejde o pravidla pro prezidenta, ale o pravidla pro lobbisty.
Proč by zájmovou osobou měl být asistent poslance či senátora?
Asistenti zákonodárců jsou jejich pravou rukou. Často je zastupují na schůzkách či na vyjednávání, připravují jim podklady, a mají tak podstatný vliv na rozhodování.
Proč by zájmovou osobou měl být ředitel odboru?
Ředitelé odborů (např. na ministerstvech nebo Úřadu vlády) jsou ti, kteří přímo řídí, nebo dokonce sami provádí přípravu právních předpisů. Obvykle se drží rámcového zadání, ale jejich vliv na podobu navrhované legislativy je klíčový.
Proč by zájmovými osobami neměli být starostové a hejtmani?
Pokud pravidlům podřídíme i lobbing na úrovni samospráv a současně zachováme současnou koncepci zákona, tak budeme mít desetitisíce lobbovaných a statisíce lobbistů, což povede pouze k záplavě informací, v nichž se nikdo nevyzná a zákon se stane nevymahatelný. V Rekonstrukci státu doporučujeme pro oblast lobbingu samospráv přijmout zvláštní právní úpravu, která bude koncepčně uchopena tak, aby odpovídala velkému množství samospráv i osob, které se legitimně snaží jejich rozhodování ovlivnit.

Co mají být zájmové oblasti?

Zájmové oblasti jsou vymezeny tzv. věcnou působností zákona. Lobbing v těchto oblastech podléhá pravidlům zákona o lobbování (pokud o nich komunikujete se zájmovými osobami). Lobbing v jiných oblastech pravidlům nepodléhá.

Proč by zákonu neměli podléhat rozhodovací procesy samospráv?
Pokud pravidlům podřídíme i lobbing na úrovni samospráv a současně zachováme současnou koncepci zákona, tak budeme mít desetitisíce lobbovaných a statisíce lobbistů, což povede pouze k záplavě informací, v nichž se nikdo nevyzná a zákon se stane nevymahatelný. V Rekonstrukci státu doporučujeme pro oblast lobbingu samospráv přijmout zvláštní právní úpravu, která bude koncepčně uchopena tak, aby odpovídala velkému množství samospráv i osob, které se legitimně snaží jejich rozhodování ovlivnit.
Ovlivňování veřejných zakázek je trestné. Zahrnovat zakázky do zákona je tedy nesmysl, nebo ne?
Cílem zákona o lobbování je ztransparentnit zájmy, které stojí za rozhodnutí naložit nějakým způsobem s veřejnými prostředky. Zákon o lobbování by tedy měl být třetím chybějícím dílkem do kontroly nakládání s veřejnými prostředky. Prvním dílkem je kontrola zákonnosti (NKÚ, interní audity), druhým transparentní informování o způsobu naložení s veřejnými prostředky (Registr smluv, profil zadavatele) a třetím transparentní uvedení zájmů, které k rozhodnutí o naložení určitým způsobem vedly (zákon o lobbování). Nemluvíme při tom o lobbingu při procesu zadávání podle zakázkového zákona, ale o procesu, který vůbec vede k rozhodnutí, že budeme něco kupovat.

Kdo má být podle zákona lobbista?

Lobbistou má být podle zákona kdokoli, kdo se soustavně snaží ovlivnit rozhodování na národní úrovni (pokud soustavně lobbuje zájmovou osobu v zájmové věci). A je jedno, jestli je za to placený, nebo v čím zájmu tak činí. Lobbistou se tak mohou stát neziskové organizace, církve, firmy i podnikatelé.

Proč by komory neměly mít výjimku?
jjjjj
Proč by svazy samospráv neměly mít výjimku?
jjjjj
Proč by neziskové organizace a spolky neměly mít výjimku?
jjjj
Proč by diplomaté neměli být lobbisty?
jjjjj
Co zabrání osobám z podsvětí, nebo ruským tajným službám legálně lobbovat?
Podle současného návrhu zákona nic. Kdokoli si může založit anonymní firmu na Seychelách, zapsat ji do registru lobbistů a lobbovat, aniž by kdokoli mohl zjistit, kdo reálně za politiky chodí, natož kdo za firmou stojí. Řešením by bylo podmínit zápis v registru lobbistů řádným zápisem firmy v evidenci skutečných majitelů a povinností firem uvádět v registru fyzické osoby, které reálně chodí lobbovat.

Kontakt

Jakub Černý

lobbista Rekonstrukce státu

+420 604 513 158

jakub.cerny@frankbold.org

Jen díky Vám můžeme pracovat na tom, aby byl lobbing v Česku transparentnější. Pomozte nám darem.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.