Experti debatovali o reformě ÚOHS: Většina podpořila kolektivní rozhodování o přezkumu veřejných zakázek

Experti debatovali o reformě ÚOHS: Většina podpořila kolektivní rozhodování o přezkumu veřejných zakázek

Zástupci šesti politických stran předložili vloni v prosinci návrh zákona, který má zajistit kompletní reformu dohledu nad veřejnými zakázkami v Česku. K debatě nad hlavními principy reformy jsme uspořádali seminář s předními českými experty na veřejné zakázky a hospodářskou soutěž. Většina přítomných odborníků podpořila kolektivní rozhodování o přezkumu veřejných zakázek a rozdělení úřadu na dvě části. Část účastníků odborného semináře se kloní i k zavedení rozhodování v jedné instanci.

Předseda ÚOHS Petr Mlsna. Foto: ČTK

O principech reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) diskutovala online pod záštitou předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) nezvykle široká paleta odborníků na veřejné zakázky a hospodářskou soutěž - Michal Petr (akademik a expert na hospodářskou soutěž), Robert Neruda (advokát a expert na hospodářskou soutěž), Adéla Havlová (advokátka a členka vedení Asociace pro veřejné zakázky), Miroslav Cák (advokát a expert na veřejné zakázky) a za protikorupční organizace Marek Zelenka, předseda Oživení. Nechyběl ani nový předseda ÚOHS Petr Mlsna a jeho slovenský protějšek z Úradu pro verejné obstarávanie - Miroslav Hlivák.

Kdo rozhoduje lépe? Kolektivní orgán nebo jednotlivec?

Většina expertů podpořila kolektivní rozhodování úřadu. Mezi hlavní argumenty pro považují dobré zkušenosti ze zahraničí, možnost prodiskutovat různé perspektivy problému a potenciál zmenšit prostor pro korupci a klientelismus. Petr Mlsna zmínil špatnou zkušenost s kolektivním rozhodováním v ERÚ, ČTÚ i ÚDHPSH: „Ve finále spory mezi předsedou a členy kolektivního orgánu vyvrcholí v to, že úřad se stane dysfunkční a dohled nad danou agendou je oslaben.” Ostatní experti se však s kritikou předsedy Mlsny neztotožnili, kolektivní rozhodování podle nich automaticky nevede k rozmělnění osobní odpovědnosti, naopak poukázali na funkční systémy kolektivního rozhodování v okolních státech, například v Německu.

V současném modelu rozhodování v řízení o přezkumu má v druhé instanci hlavní slovo předseda Úřadu, který rozhoduje na doporučení rozkladové komise. Přechod na kolektivní rozhodování v rámci úřadu by tak byl nejzásadnější změnou, kterou reforma představuje.

Je vhodné ÚOHS rozdělit?

Nejviditelnější změnou by podle návrhu reformy mělo být rozdělení úřadu tak, aby dohled nad veřejnými zakázkami řešil nový samostatný úřad, a ÚOHS v budoucnu řešil pouze hospodářskou soutěž. K tomu se přikláněla i většina zúčastněných expertů. Oddělené úřady jsou v zemích EU běžným modelem. Kauzy ÚOHS kolem zakázek navíc dlouhodobě zastiňují neméně důležitou agendu hospodářské soutěže. Rozdělené úřady by své působení mohly také jednodušeji prezentovat veřejnosti. Předseda ÚOHS Petr Mlsna je však proti dělení úřadu s ohledem na dobré výsledky v oblasti odhalování bid riggingu (pozn. tajných kartelových dohod mezi účastníky výběrového řízení).

Co je lepší? Jeden nebo dva stupně řízení

Část panelistů podpořila také zavedení rozhodování o přezkumu veřejných zakázek v jedné instanci. Jako důvod uváděli v prvé řadě možnost zásadního zrychlení rozhodování ÚOHS, a dále nevhodnost dvouinstančního modelu na Úřadu, kde při odvolání (resp. rozkladu) rozhoduje stejný Úřad jako v prvním stupni. „Jsem dlouhodobě na základě svých zkušenosti přesvědčen, že by bylo lepší, kdyby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže přešel na jednoinstanční rozhodování,” uvedl advokát Robert Neruda, expert na hospodářskou soutěž. Zavedení jednoinstančnosti by podle něj dále bylo vhodné doplnit principem ústnosti jednání, které by mělo proběhnout alespoň jednou během správního řízení.

Hlavní principy navrhované reformy experti převážně podporují, byť na semináři zazněly i dílčí výhrady. Předseda Petr Mlsna argumentoval spíše proti směru předloženého zákona. Úvodní části semináře se účastnil i předseda Sněmovny Radek Vondráček, který připomněl potřebu vyčíslit náklady v případě rozdělení ÚOHS a zmínil se o možnosti vypracování ekonomické studie.

Celý zápis ze semináře si můžete přečíst tady:

Protikorupční organizace požadují reformu ÚOHS

Protikorupční organizace Rekonstrukce státu a Transparency International ČR již před rokem přinesly první konkrétní návrh reformy dohledu nad veřejnými zakázkami. Jeho hlavním cílem je odstranění enormní koncentrace pravomocí v rukou předsedy ÚOHS, která otevírá prostor pro korupci a klientelismus. Reforma by dále měla dosáhnout větší rychlosti rozhodování úřadu i vyšší transparentnosti. Mezi další cíle patří také zlepšení komunikace úřadu s trhem, a vyšší metodická podpora pro zadavatele.

V reakci na náš návrh předložili poslanci šesti parlamentních stran (Piráti, ANO, ČSSD, KDU-ČSL, TOP09 a STAN) v prosinci 2020 návrh zákona o Úřadu pro dozor nad zadáváním veřejných zakázek. Od té doby čeká na první čtení v Poslanecké sněmovně. O podobě reformy jsme jednali i s novým předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou, premiérem Andrejem Babišem nebo předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem.

Hlavní principy reformy najdete zde:

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Systémová změna je běh na dlouhou trať. Prosíme zvolte raději nižší častku, ale zasílanou měsíčně. Děkujeme!