Stáhněte si aplikaci Reflektor a posviťte si s námi na politiky.

Google PlayApp Store
Experti: Pandemie nejvíce zasáhla sociálně slabé

Experti: Pandemie nejvíce zasáhla sociálně slabé

Sdílet: 18. 11. 2020

Opatření vlády pro boj s koronavirem vzhledem ke způsobu přijetí i svému obsahu nejvíce zasáhla již znevýhodněné skupiny obyvatel: starší lidi, osoby s postižením, ohrožené chudobou, sociálně vyloučené, migranty a jejich děti. Členové pracovní skupiny Sítě k ochraně demokracie pro lidská a sociální práva právě boj s koronavirem hodnotí jako nejproblematičtější událost první poloviny roku. Upozorňují také na vystupování ombudsmana Stanislava Křečka. Vítají naopak chystané rušení kojeneckých ústavů.

Premiér Babiš a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Foto: ČTK

Síť k ochraně demokracie propojuje občany a organizace, kteří chtějí společně hájit principy demokratického právního státu plynoucí z Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Opírá se o 8 pracovních skupin, ve kterých experti na různé oblasti politického systému průběžně sledují a vyhodnocují hrozby pro demokracii. Přečtěte si shrnutí klíčových událostí za první pololetí roku 2020, jak je zaznamenali experti na lidská a sociální práva.

Opatření byla na jaře špatně komunikovaná

Podle členů Pracovní skupiny byla jarní opatření sice přijata s cílem ochrany života a zdraví obyvatel, ale v některých případech byla nedostatečná a neúčinná nebo dokonce vystavovala lidi zvýšenému riziku. Problémem byla například nedostatečná a opožděná distribuce ochranných pomůcek, nesrozumitelné informování obyvatel, nedostatečné zvýšení dostupnosti podpůrných služeb nebo zákaz přítomnosti otců u porodů. Obzvláště problematické bylo zvládání pandemie v pobytových sociálních službách. V obavách z rychlého šíření viru v těchto typech zařízeních vláda přistoupila k jejich uzavření, zákazu návštěv a izolaci jejich obyvatel. To muselo rezidentům způsobit značný stres a psychické trápení, navíc kombinované se strachem z viru. Mezinárodní zdravotnické instituce od dubna doporučují naopak propuštění klientů a zajištění individuální péče.

Domnívám se, že některá z opatření, která vláda přijala během koronavirové krize, byla natolik chaotická a zle odůvodněná i komunikovaná, že demonstrovala jisté pohrdání vlády k základním principům právního státu a ochrany lidských práv.
Šárka Dušková

Koronavirová opatření měla dopad i na cizince, migranty a zahraniční partnery občanů ČR. Během nouzového stavu nedošlo k novelizaci zákona o pobytu cizinců, cizinci byli pouze informováni na webových stránkách Ministerstva vnitra, že pokud se v okamžiku vyhlášení nouzového stavu nacházeli na území České republiky, tak mohli legálně zůstat v ČR bez nutnosti řešit svoje pobytové záležitosti.

Nicméně, již nebyli informováni, že se nejedná o pobyt legální, ale pouze tolerovaný, který jim neumožní v mnoha případech po skončení nouzového stavu řešit svou pobytovou situaci. Ministerstvo vnitra následně přijalo určité překlenovací období po skončení nouzového stavu, nicméně se nejedná o zákonný či podzákonný předpis, ale pouze o zveřejnění informací na webových stránkách.
Magda Faltová

Experti kritizují jednání ombudsmana

Členové Pracovní skupiny Sítě k ochraně demokracie pro lidská a sociální práva vnímají velmi negativně vystupování ombudsmana Stanislava Křečka. Tomu zaslala řada právníků, včetně osobností jako Eliška Wagnerová, Jan Wintr nebo Jan Kysela, otevřený dopis, ve kterém ho vyzývají, aby svou funkci vykonával řádně. V dopise ombudsmanovi vyčítají, že ji využívá k prezentování svých osobních dojmů a že postupuje arbitrárně a bez řádného šetření. Příkladem může být tvrzení Stanislava Křečka, že „stanovisko ombudsmana je to, co si já pomyslím“. Experti dodávají, že zvlášť nepřijatelná jsou vyjádření Stanislava Křečka k tématu diskriminace. Ombudsman se vyjádřil, že stížnosti na diskriminaci Romů jsou minimální záležitostí a že to svědčí o tom, „že to není problémem české společnosti”.

Konec kojeneckých ústavů

Za naopak pozitivní považují členové Pracovní skupiny projednávanou novelu zákona o zdravotních službách. Ta by měla rušit dlouhodobě kritizované kojenecké ústavy, tedy ekvivalent dětských domovů pro děti do tří let. Novela také zakotvuje centra duševního zdraví jako pracoviště, kde bude poskytována psychiatrická péče v komunitě, což je důležitý krok směrem k alespoň částečné deinstitucionalizaci poskytované psychiatrické léčby.

Experti si ke konci sledovaného období (červen 2020) všimli pozitivního trendu zlepšení komunikace vládních opatření. Věří, že tento trend vydrží v i dalším období. Nadále bude ale třeba sledovat dopady opatření na ohrožené skupiny obyvatel, které navíc posílí i předpokládaná hospodářská krize.

Celé znění expertní zprávy si můžete přečíst tady:

Doporučení expertů k obsahu volebních programů pro volby do Sněmovny:

  • zlepšení dostupnosti bydlení, dostupnosti právní pomoci, zvýšení ochrany spotřebitele, podpora inkluzivního vzdělávání a zlepšení dostupnosti sociálních a zdravotních služeb v komunitě
  • dodržování lidskoprávních standardů v oblasti azylu a uprchlictví a zlepšení legislativy regulující migraci
  • pro předvolební komunikaci přijmout etický kodex definující postoj k problematice rasismu a xenofobie
Sdílet:

Budu na příjmu

Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu jako dárce

Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku.

Systémová změna je běh na dlouhou trať. Prosíme zvolte raději nižší častku, ale zasílanou měsíčně. Děkujeme!