Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Jak vnímají chystaná pravidla pro transparentní lobbing samotní lobbisté?

Sdílet: 25. 06. 2024

Poslanec Jakub Michálek (Piráti) společně s Rekonstrukcí státu uspořádal seminář k představení aktuální podoby zákona o regulaci lobbování. V diskuzi vystoupili zástupci ministerstva spravedlnosti, ministr pro legislativu Šalomoun a hlavně ti, na které chystaný zákon dopadne: profesionální lobbisté a členové profesních komor i neziskového sektoru, kteří se lobbingu věnují. Setkání pomohlo vyjasnit některé aspekty návrhu. Zaznělo na něm i několik obav o praktické dopady zákona, které se zástupci ministerstva snažili vyjasnit.

Místopředseda Ústavně-právního výboru sněmovny, poslanec Jakub Michálek (Piráti) uspořádal seminář k aktuální podobě návrhu zákona o regulaci lobbování. Foto: Eva Baťová, Rekonstrukce státu

Návrh zákona o regulaci lobbování prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně a nyní čeká na začátek září, kdy se mu bude znovu věnovat Ústavně-právní výbor sněmovny. Rekonstrukce státu proto společně s místopředsedou tohoto výboru, poslancem Jakubem Michálkem (Piráti), uspořádala setkání k diskuzi nad aktuální podobou návrhu.

Debaty se zúčastnil Michal Šalomoun, ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády, Jiří Kapras, ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti jako zástupce navrhovatele, a dále zástupci organizací, které se věnují lobbingu a zákon na ně dopadne.

V prvé řadě Václav Nekvapil, předseda Asociace Public Affairs (APA), Petra Vráblíková z České advokátní komory a Eva Kühnová z Člověka v tísni. Chyběli ovšem zástupci státních a polostátních firem, kteří se reálně lobbingu zákonodárců také věnují, ale nepřijali pozvání na akci a v současné podobě návrhu zákona mají zcela nesystémovou výjimku.

Zákon má vnést do lobbování světlo

Největším přínosem chystaného zákona je, že si posvítí na to, kdo za co v Česku lobbuje. Transparentní vykazování lobbistické činnosti je ve vyspělém světě standardem a lobbing se bere jako běžná součást demokratických procesů, v nichž mají být vyslyšeny různorodé zájmy.

Česko musí přijmout zákon o regulaci lobbování do léta příštího roku, pokud chce i nadále čerpat evropské peníze z Národního plánu obnovy.

Rekonstrukce státu podporuje takový návrh, který zahrne co nejširší okruh lobbistů i lobbovaných osob. Zákon musí platit pro všechny, kteří reálně lobbují - profesionální lobbisté, svazy, komory, profesní asociace, církve, neziskové organizace i zástupci státních a polostátních firem.

Rekonstrukce státu a řada dalších organizací podporuje zákon bez nesystémových výjimek a jiných kliček a bez nadměrné administrativní zátěže. Proto doporučujeme tři cesty, jak návrh opravit. První z nich je zařadit mezi lobbisty podle definice zákona i lobbisty státem ovládaných firem, kteří mají aktuálně výjimku ze zákona.
Lukáš Kraus vedoucí analytického týmu

Další z cest, jak opravit zákon, najdete v otevřeném dopise poslancům. Celkově však vláda poslala do sněmovny seriozní návrh, na němž je možné stavět.

Největší obava - být sám v registru lobbistů

Největší obavy mezi přítomnými se týkaly toho, aby nebyl po zavedení zákona registr lobbistů poloprázdný, protože se do něj zapíše jen pár poctivých organizací a jiní lobbisté budou pravidla obcházet. Rekonstrukce státu se domnívá, že právě proto je třeba usilovat o co nejširší zahrnutí aktérů, kteří reálně lobbing provozují, a omezit kličky v zákoně.

Transparentní pravidla pro ovlivňování rozhodovacích procesů na celostátní úrovni musí platit pro všechny relevantní lobbisty. Jakékoliv výjimky vytváří obrovský prostor pro obcházení zákona.
Patrícia Petreková analytička Rekonstrukce státu

Pověst lobbingu aneb „nejsme jako Dalík”

Účastnící vyjádřili obavu i z toho, že lobbing nemá dobrou pověst, přestože je mylně spojován s praktikami na hraně nebo za hranou zákona a různými tzv. kmotry, šíbry a podnikateli s vlivem jako byl Ivo Rittig, Marek Dalík, Roman Janoušek a další.

Lobbing není žádné pokoutné ovlivňování politiků a už vůbec ne korupce. Jde o předávání argumentů zákonodárcům, aby mohli zvážit všechny možné perspektivy širokého pole zájmů k problému, který řeší. Čím více bude v Česku lobbistů, kteří budou transparentně vystupovat coby lobbisté, tím spíše se stane povolání lobbisty normálním i v očích veřejnosti.
Lukáš Kraus vedoucí analytického týmu

Stejně tak by zákon o regulaci lobbování měl vést k tomu, že přístup k vrcholným funkcionářům získají všichni registrovaní lobbisté, a nebude ho tedy mít jen úzký okruh osob z jejich okolí, tak jak to dopadlo v případě jiných nepovedených regulací.

Co je to lobbing?

  • Lobbing je komunikace vedená jakýmkoli způsobem (osobně, telefonem, emailem…) s cílem ovlivnit někoho při rozhodování. Nástrojem lobbingu jsou informace a argumenty, ne úplatky nebo výhody. Lobbing není korupce. 
  • Podle chystaného zákona o regulaci lobbování je lobbing pouze soustavná činnost pro přesvědčování zájmových osob (prezident, ministři, poslanci, senátoři, náměstci ministrů a další) v zájmových oblastech (tvorba legislativy a národních strategií).
  • Rekonstrukce státu se dlouhodobě snaží o edukaci veřejnosti v tom, že v Česku zcela legálně a legitimně působí nižší tisícovky lobbistů, kteří prosazují nejrůznější soukromé i veřejné zájmy. Příkladem je série videí s názvem Lobbing není sprosté slovo.
Lobbing

Práva vs povinnosti lobbisty podle zákona

Zástupci lobbistů v diskuzi namítali i to, že zákon o regulaci lobbování po nich vyžaduje poměrně rozsáhlé povinnosti, ale nedává jim žádnou výhodu za to, že je budou dodržovat. Lobbista se musí podle návrhu zákona předem nahlásit do elektronického registru a nejméně jednou za půl roku do registru vložit zápis o své lobbistické činnosti. Musí také u každého setkání upozornit lobbovaného, že je lobbistou. (Více o povinnostech zde)

Zástupce ministerstva spravedlnosti oponoval tím, že jde o minimální požadavky (nevyžaduje se např. takzvané zrcadlové ověření zápisu v registru mezi lobbistou a lobbovaným) a potenciálně je možné do návrhu přidat i specifické výhody pro posílení pozitivní motivace pro registrované lobbisty. Zákon aktuálně obsahuje sankce za porušení pravidel.

Komory jako lobbisté - rovnost před zákonem

Pro hájení zájmů komor existují státem vytvořené mechanismy, které splňují standardy transparentnosti a umožňují veřejnou kontrolu jako meziresortní připomínkové řízení, oficiální poradní orgány vlády a výbory a podvýbory Parlamentu – ve všech těchto případech nebude hájení zájmů komor považováno za lobbing, a pokud se komory omezí na hájení zájmů těmito oficiálními způsoby, lobbisty se nestanou.

Pokud ale mimo tyto mechanismy využijí možnosti lobbovat zájmové osoby, musí podléhat stejným pravidlům jako kterýkoliv jiný lobbista. Jinak by vznikla v prostředí hájení zájmů zásadní nerovnost.

Ochrana lidskoprávních advokačních aktivit

Zástupkyně organizace Člověk v tísni uvedla, že nemá problém s úpravou regulace lobbování a v případě účinnosti zákona se bude Člověk v tísni jako lobbista registrovat. Vyjádřila však obavy, že řady aktivit této organizace se účastní jako její spolupracovníci lidskoprávní aktivisté a představitelé demokratické opozice, kteří jsou vystaveni riziku represe v zemích svého původu.

V rámci ochrany údajů některých osob tak bude třeba zajistit, aby se aktivit, které spadnou do definice lobbování, účastnili ti zástupci organizace, kterým bezpečnostní riziko nehrozí.

Zástupce ministerstva spravedlnosti také uvedl, že by bylo možné uvažovat o dílčí úpravě zákona, která by umožnila ministerstvu udělit organizacím výjimku z uveřejňování informace o lobbujícím prostředníkovi, pokud bude prokázán naléhavý veřejný zájem (např. právě s ohledem na možnou represi lidskoprávních aktivistů).

Sdílet: